Something interesting

Co (ne)dělat, když se ztratíte...

Ahoj :D,

minule jsem psala článek o tom, jak jsme se se ségrou ztratily v Itálii. Dnešní článek na to bude tak trochu navazovat a budou to tipy, co dělat, když se ztratíte. Užijte si ho :-D


1. V přírodě


    Jdeš se projít do lesa (s rodiči nebo kamarády) a najednou zjistíš, že je nevidíš, že to tam neznáš, že ses ztratil/a. První, co uděláš, je, že tě zachvátí panika. Pryč s panikou, tento problém se dá jednoduše vyřešit.


    Nejjednodušší je, pokud máš s sebou fungující mobil a signál. To stačí dotyčné osobě, se kterou jsi v přírodě, zavolat a ona ti poradí, co dělat, popř. kde se sejdete.

    Pokud nemáš mobil, nebo něco, čím se dá zavolat pomoc, řiď se následujícími pravidly:

Krok č.1

  • Panika je zbytečná, použij mozek.
  • Nejednej bezmyšlenkovitě, nejdřív si promysli, co uděláš, až poté konej.
  • Zůstaň na místě, nikam nechoď. Rodiče si tě najdou (nebo kamarádka, pokud to v lese zná).
  • Pokud znáš nějaký záchytný bod (třeba strom), kam umíš dorazit a kde jsi viděl/a kamarádku naposledy, dojdi tam. Rozhodně nepobíhej v kruhu.

Krok č.2

  • Jsi-li v lese déle, nezapomínej udržovat svoji tělesnou teplotu. Při podchlazení nebo přehřátí můžeš zemřít.
  • Najdi si vodu, třeba nějakou studánku, pramen, dokonce můžeš pít i vodu z potoka (v krajním případě). Voda je životně důležitá, aby tvoje tělo a mysl bezpečně fungovaly.
  • Nezapomínej na sebe upoutávat pozornost: volání, nápis SOS, svícení baterkou, mávání čímkoli, pískání na píšťalku...
  • Vytvoř si z nějaké plachty nebo tvé bundy přístřešek, kde bys mohl/a přespat, nebo najdi jeskyni, padlý strom, díru ve stromu...
  • Rozdělej si oheň (viz video):


Toho chlápka se nelekněte:



Nutno mít po ruce baterku od mobilu:



A jak se vyhnout ztracení v přírodě:

  • Nechoďte sami tam, kde to neznáte, nebo do hlubokého lesa chvíli před setměním (příroda v noci vypadá jinak než ve dne).
  • Dobře si naplánujte cestu. Popř. pokud jdeš sám/a, dej o své cestě někomu vědět.
  • Měj plně nabitý telefon.
  • Buď dobře vybaven/á. Tzn. mít dobré oblečení, něco, čím se dovoláš, KPZ - krabička poslední záchrany (měla by obsahovat sirky, březovou kůru, nožík, náplasti nebo i léky. Více ve videu:






2. Kdekoli jinde

  • Pravidla jsou pořád stejná - hlavně nezmatkuj. Kromě toho ohně, ten asi nebudeš zakládat.
  • Popros cizí lidi o telefon a zavolej, nebo je požádej o pomoc.
  • Pokud jsi v dopravním prostředku, vystup na nejbližší zastávce.
  • Najdi si nějaký bod, který snadno popíšeš a který zná ten, kdo byl s tebou (nebo místní obyvatelé).


Tahle holka se ztracení opravdu nebojí, hlavně udržuje klid :-)




3. V cizině

  • Pamatuj, anglicky se domluvíš téměř na celém světě a pokud zrovna potkáš lidi, kteří neumí anglicky, najdeš jiné. Takže pilně studuj.
  • Před cestou si zopakuj fráze: Jak se jmenuješ, kolik ti je let, kde bydlíš (zapamatuj si místo, kde jsi ubytován/a, nejlépe název hotelu, kempu), základně popiš, co se stalo, kde jste se viděli naposledy, zapamatuj si telefoní číslo na toho, komu ses ztratil/a
  • Nos s sebou píšťalku, v případě nouze zapískej (zajímalo by mě, kdo to dneska dělá?!?).
  • Tip: Pokud se učíš ve škole tím jazykem, který se používá v zemi, kde ses ztratil/a, řekni pár základních vět, obyvatele potěší, že mluvíš jeho mateřským jazykem :-D
  • Hlavně nezmatkuj!



Doufám, že se líbilo, odnesli jste si z článku nové informace... Pokud se vám článek líbí dejte + nebo piště komentáře - za obojí budu ráda :-D


Sagka

Komentáře

Bebetuška(Píšeme povídky a příběhy)

Dobrý článok. Ja som sa raz stratila. Bola som so sesternicami a mamou v Prahe. Boli sme akurát v meste pri Orloji. Orloj práve zvonil a stáli sme uprostred masy ľudí a pozerali sa naňho. Ale potom dozvonil. Stála som od sesternice len na meter, ale aj meter bol dobrý na to, aby sa medzi nás predrali zavalitý muž a zavalitá žena za sebou. Zabočili tak, že som bola medzi nimi len na pár centimetrov. Ale oni stále išli, asi si ma nevšimli, lebo som bola ešte také šesťročné pimprlátko. A kúsok ma tak trochu aj potiahli. Keď sa postavili od seba na kúsok ďalej, registrujem len to, že som spadla. Keď som sa postavila, všimla som si veľmi elegantnej ženy pár krokov odo mňa. "Dobrý den," skúsila som to po česky - čeština je vlastne moja materinská reč, na Slovensko sme sa prisťahovali, lebo mama je slovenka. "I not speak Czech," ozvala sa. Pardon za prípadné chyby v anglickom pravopise. To ma najprv zarazilo, ale potom som sa ozvala. "I am Bebetka (moje skutočné meno je Beata, ale inak než Bebetka mi nikto nehovorí), i am six years old." Chvíľu mi, pravda, trvalo, jej povedať, čo som chcela. Až som to vysúkala, odviedla ma z masy a ukázala rukou na malú skupinku. Opýtala sa ma gestom, či to nie sú naši. Pozrela som sa a pokrútila som hlavou. Potom ma žena otočila a ukázala na ďalšiu skupinku. Keď som hlavou pokrútila najmenej po desiaty raz, počula som volanie. Rozumieť bolo len niečo ako "bbka". Elegantná žena to zaregistrovala tiež a opýtala sa tajomne: "Your name is Bebetka, all right?" Prikývla som a už som bežala za volaním. Našla som našu skupinku už trochu ďalej. Všetci boli radi, že som v pohode. smajl

BebetuškaTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

psíčánek(Pejsci a kočičky atd....)

Dobrý článek. Já jsem se ztratila před rokem v aquapalace. Šla jsem na záchod a táta seděl v tom bufetu, jak je jich tam plno naproti bazénu. Ze záchodů jsem ale vyšla jiným vchodem a nemohla jsem nikde najít ten bufet. Dopadlo to tak, že jsem za půl hodiny potkala vyděšeného tátu na jednom můstku.smajl

psíčánekTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.