HryProDivky.cz
Utíkej! Schovej se! Přežij!|Povídka
Zdravíčko!
Dneska je tu malá povídka, pokud se to tak dá nazvat. Spíš je to kopa slov na sobě. Jak jsem na to přišla? Jednoduše, hrála jsem znovu Alien: Isolation a tak nějak jsem si to zkusila představit, kdyby se to stalo. Předně, je to fikce. Psala jsem to při poslouchání komedie, takže výsledek vidíte. Hodila se mi do toho takováhle forma. Nebudu psát závěr, abych to nechala doznít. Předem díky za komentáře, co zlepšit, co bylo hrozný a co naopak aspoň trochu dobrý. Důvod, proč to všechno píšu tady, je VAROVÁNÍ. Obsahuje popis hnusných scén a sprostá slova.
Takže, Čauko!
(Jo, jmenuje se takhle i achievment.)
Nádech, výdech.
Běž! Běž!
Nádech, výdech.
Kroky. Schovat. Hluboce dýcháš, třeseš se. Je tu. Je tu a ty to víš to. Neustále po tobě jde. Strach o život. Bušení srdce. Zaznamenáváš ten zvuk. Ten zvuk, o kterém víš, že vychází z toho posledního, co tě drží naživu. To, co každým momentem může selhat.
Nádech, výdech.
Vykláníš se, nikdo na obzoru. Plazíš se po zemi, vyhýbáš se šachtám. Ten krásný zvuk tvého srdce neustává. Chytí tě. Víš to. Plazíš se rychleji. Slyšíš nad sebou drápání. Škrábání. Zadržíš dech. Zastavíš se. Není, kde se schovat.
Nádech, výdech.
Je ticho. Děsivé, tísnivé ticho, které ti hučí v uších. Dutá rána někde nad tebou. Lekneš se, málem vyskočíš z kůže. Rychle! Rychle, schovej se! Kamkoliv, jen ať tě nenajde! Běž!
Nádech, výdech.
Utíkáš se schovat, pryč, hlavně od toho! Skříňka! Otevři jí! Schovej se! Honem, jinak tě najde! Nedýchej. Uslyší to, ucítí to.
Nádech, výdech.
Strachem nedýcháš. Srdce ti buší tak zběsile, jako by se mělo vydrat z tvé hrudi. Buší ti v uších a ve spánku. Hrozivé zasyčení přehluší onen zvuk. Zavřeš oči jako malé dítě, které si myslí že ho takhle nikdo nevidí, nikdo nenajde. Víš, že to proti tomu nepomůže. Jakmile tě najde, zabije. Ne, ještě ne. Bude se vyžívat v tvém strachu, odporně si s tebou hrát, než tě zabije. Nedýcháš!
Nádech, výdech.
Už jsi to viděla. Se svými obětmi si vždycky tak odporně hrál. Jako kočka a myš. Nechávat jít, dát oběti falešnou naději, že uteče. Udělá to tak i s tebou. Budeš v svých posledních chvílích taky tak pošetilá? Potom hrozivě zasyčí, zaryčí, rozběhne se a nic tomu neuteče. Ještě před tím ale skočí a pomalu, pomaličku se posouvá k oběti, která už nemá naději na útěk, na to, že přežije. Ta stvůra se vyžívá v jejich strachu. Zabila někdy někoho rychle? Přestaň přemýšlet!
Nádech, výdech.
Otevři oči! Není v téhle místnosti. Je v chodbě, kde jsi ještě před chviličkou byla! Nesmíš tu zůstat! Ne tak dlouho. Ucítí tě, najde tě, zabije tě! Dýcháš zrychleně.
Nádech, výdech.
Opustila jsi skříňku. Kolena se ti třesou! Bojíš se, tak moc a každým dnem, hodinou, minutou, vteřinou se bojíš. Nespíš. Na to se moc bojíš. Třeba by smrt byla vysvobozením... Stejně vás nikdo nikdy nepřijde zachránit. Nechají vás všechny chcípnout, aby získali DNA té stvůry. Toho netvora. Jestli to získají, lidstvo vyhyne. Země už teď je odpadní díra. Nepřemýšlej takhle!
Nádech, výdech.
Někdo přijde, určitě. Všechny vás zachrání a potom tohle místo zničí. Někdo vás všechny zachrání. Ne, už ne všechny. Většina už je mrtvá.
Nádech, výdech.
Je z té chodby pryč. Rozhlížíš se, váháš, potíš se. Rozhodneš se ve vteřině. Plazíš se. Jdeš! Běžíš! Znovu ty hnusné zvuky s ventilačních šachet. Ví o tobě. Běh nebyl dobrý nápad. Teď už to víš. Je pozdě, musíš běžet, není kde se schovat. Není kam se schovat. Není čas se schovat! Jediný špatný krok a budeš mrtvá. Běží k tobě skrz šachty. Máš nápad.
Nádech, výdech.
Rychle! Dýchej! Běž a přežij!
Nádech, výdech.
Jsi tu. Jsi tu. Jsi tu! Uklidni se, tady na tebe nemůže. Sem nesmí. Není tu žádná ventilace. Žádná. Ani jedna jediná! Vlastně jedna, ale ta je zamčená! Srdce se klidní. Jsi v bezpečí. Můžeš přežít! Musíš!
Nádech, výdech.
Proč tě to nenapadlo dřív? Proč?! Nemusela bys žít ve strachu. Na chvíli se posadíš. Koukáš na tu hvězdu, plynného obra. Tolik nepodobný našemu Slunci. Proč, proč tu vůbec ještě jsi! Už jsi měla před týdnem vypadnout! Kvůli té kreatuře. Ve ventilaci znovu něco zaškrábe.
Nádech, výdech.
Srdce se ti málem zastaví. Ne. Ne! Zatracení správci! Nechali to otevřený! K*rva! Nejsou schopni udělat jednu jedinou věc! Kvůli nim teď chcípneš. K*rva! Ne, prosím, ne!
Nádech, výdech.
Srdce se znovu rozbušilo. Znovu chce utéct z tvého těla. Tep koluje rychleji a rychleji. Dýcháš mělce a přerývavě. Klepeš se, třeseš se, bojíš se. Nohy tu vypoví službu! Jsi mrtvá! Mrtvá! Zamkla jsi za sebou všechny dveře! Nejdou tak rychle odemknout. Sama ses zamkla do klece! Ty sama! Zamotala ses to provázků, která ta kreatura nastražila! Byl to od začátku jeho plán? Vědělo to, co uděláš?
Nádech, výdech.
Beznaděj, zoufalství. Slzy se ti derou z očí. Takhle to skončit nemělo! Nemělo! Sakra! Už jsi tu neměla být! Měla si přežít! Ne zemřít v rukou té odporné stvůry, toho bezcitného bastarda! K*rva! K*rva! Do pr*ele! Nechceš. V duchu prosíš o pomoc. Nedostane se ti jí. Víš to!
Nádech, výdech.
Z ventilace se vyvalí prach. Předvoj tvého utrpení, tvé smrti. Zjeví se jedna černá hnáta. Druhá, odporná slizká ruka. Prodloužená černá hlava. Hrudník. Nohy. Ocas. Okamžitě tě zmerčí. A ani nemá oči! Tentokrát doopravdy není kam utéct.
Nádech, výdech.
Pomaličku, krůček po krůčku se k tobě přibližuje. Je vidět, že cítí tvůj strach. Užívá si ten pocit, jak rychle couváš. Narazila jsi na stěnu. Ne. Ne! Zastaví se. Otočí se pryč od tebe. Využiješ svojí šance! Běžíš pryč! Kamkoliv, co nejdál od toho.
Nádech, výdech.
Znovu se na tebe otočí. Ta kreatura má takovou radost z tvého utrpení. Znovu se začne pomalu přibližovat. Zatlačí tě do kouta! Teď už není žádná cesta ven. Vykopala sis vlastní hrob! Nakloní svou obrovskou hlavu k tobě. Tlačíš se co nejdál do kouta! Kéž by tě ta zeď mohla vcucnout! Dýcháš ještě rychleji než předtím.
Nádech, výdech.
Otře svou hlavu o tu tvou, jako by ti chtěl dát ujištění, že tě nechá, že všechno bude v pořádku. Otřeseš se. Tolik bys chtěla tomu znamení věřit. Jsi ztuhlá, strnulá. Křehká! Už nemáš sílu bojovat. Povolíš, všechny svaly, všechny zatnuté kosti. Vše jde stranou před tvým strachem. Odtáhne svou obrovskou hlavu. Ta jeho uslintaná tlama se odtáhne a nahradí jí ruka. Položí jí na tvou hlavu. Jemně, ale tak, abys neutekla. Je krutý. Studený!
Nádech, výdech.
Nejdřív ti probodne nohu. Nemůžeš se ani v té bolesti zkroutit. Drží tě! Pevně! Potom druhou. Ječíš bolestí! Křičíš v šoku! Snažíš se vymanit, nechceš umřít! Prosím, pomozte někdo!
Nádech, výdech.
Ještě s tebou neskončil. Znovu ses roztřásla. Neovladatelně! Spokojeně zavrčí. Druhou rukou ti chytí ruce. Snažíš se vymanit, ale stisk je moc pevný. Potom k tobě znovu nakloní hlavu a pustí tě!
Nádech, výdech.
Ale jen proto, aby na tebe v příští vteřině položil hnátu a téměř ti rozdrtil hrudní koš. Kopeš! Už nezáleží na té bolesti, jen ať to přežiješ! Bože, prosím!
Nádech, výdech.
Znovu se na tebe zašklebí, otevře tlamu a tobě se ukáže jeho druhá, menší tlama...
Nádech..
Poslední, co vidíš, je, jak ta malá čelist vyrazila ku předu. Potom ukrutná bolest a tma.
...Výdech.
Komentáře
Naty a Kája
(Fazole)
Když jsem viděla rozdělení textu poprvé, dvakrát se mi to nezdálo, ale tenhle text by bez mezer nemusel vypadat dobře. V části, kdy nemá dýchat mi mezi odstavci "nádech, výdech" nepřišel úplně nejlepší, já bych tam dala třeba tohle "- -" nebo něco takového. Musím uznat, že povídku v druhé osobě jsem nikdy neviděla, z tohohle ohledu máš ode mě bonusový bod. Co mně osobně ale vůbec nevyhovuje, je čas. Sama jsem ho na začátku použila, ale ne. Přítomný čas za mě rozhodně ne. Hodně se mi líbilo provedení "nádech, výdech" v poslední části.
Nicméně, pokud se povídka/příběh dá číst, tak má mou podporu. A tvá povídka nebude výjimkou.
Anko
(✎ Svet kreslenia a maľova...)
Naty a Kája: Moc děkuju! Ani nevíš, jak jsi mě potěšila.
No, editovala jsem to. Nejdřív jsem ten text nerozdělovala. To vypadalo hodně blbě. Potom jsem to zkoušela rozdělovat ještě jinak, ale tohle řešení mi přišlo nejlepší.
Jiný čas mě nenapadl. Minulý? To už by se stalo a mrtví už nemluví. Budoucí? Jak může vědět, co se stane? Z tohohle ohledu byl pro mě tenhle čas nejlepší.
Jo, poslední"Nádech, výdech." byl důvod, proč jsem to tam dávala. =D
Takže ještě jednou mockrát děkuju. =)