Totální Blbosti

Among Vampires (part five)

Jsem tu po delší době zase s Mezi Upíry, takže nebudu zdržovat a jdeme na to!

Doma jsem nad tím dost přemýšlela, ale nepřišla jsem na to, co se stalo. Stále jsem na něj myslela. No...i když přišel do školy, tak se s nikým nebavil a i já to takhle dělám, když jsem naštvaná.

A taky jsem přemýšlela, nad tím, proč nespím, jako upíři v rakvi. Dostala jsem nápad, že s Kim zajdu po škole do knihovny. Našla jsem tam zajímavé knihy. Jedna se mi zalíbila od pohledu a tak jsem si jí půjčila domů. Byl v ní sešit. Vypadalo to na deník. Asi ho tam někdo zapomněl. Zajímavé bylo, že byl z roku 1985 a na deskách bylo napsáno jméno a přímení. To příjmení bylo stejné, jako má Max...Hm...Musí být někoho z jeho rodiny.

 

 Takže Max je taky člověk jako já? Tahle otázka mi naskočila, když jsem dočetla poslední zápis. Druhý den jsem šla k Maxovi k lavici a podstrčila mu pod učebnici papírek, když celá třída byla někde na chodbě. O hodině si toho papírku Max samozřejmě všimnul a tak ho hodil do tašky. To bylo pro mě dobré znamení. Odpoledne rodiče nebyli doma, takže jsem v tom velkém domě byla sama. Slyším zvonění a jdu otevřít. Stál tam Max a já ho samozřejmě pozvala dál. Zajímalo by mě co chce a pak se na mě dost naštvaně podíval. Začala sem se ptát: ,,Co se děje?" A na to on mi řekl, že se do něj nemám plést a to už jsem věděla, že je fakt člověk.

 

Už to dál nešlo a tak jsem musela.........

Pokračování příště...(to jsem udělala schválně =D)

No...tak asi ČČ! 

 

    

Komentáře

Ahoj lidi(nejlepší holky na světě)

Tato povídka mě absolutně uchvatila a těším se na další díly => to se rovná ODBĚR

Jinak tvůj celý blok je super ale kvizu se nemohou zúčastnit protože tvůj blog neznám až tak dobře a teprve to doháním

Ahoj lidiTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.