HryProDivky.cz
Kempy v Česku, hrůza!
Ahoj :D,
nejprve se omlouvám mým pravidelným čtenářům, že už tak dlouho nevyšel žádný článek. Nejprve jsem kvůli končící škole neměla čas, pak tábory, dovolená, kamarádi o prázdninách... a opravdu jsem neměla potřebu sedět nad počítačem a psát článek.
Tento článek vznikl jakožto taková odezva na něco, čeho jsem byla svědkem.
Poslední čtyři dny v červenci jsme byli s rodinou stanovat na Šumavě v jednom kempu, nebudu psát jméno kempu. Věděli jsme, že to tam nebude tak upravené jako v rakouských kempech, ale to, co tam bylo jsme nečekali.
„Postavte si to, kam chcete.“
To nám řekli v recepci. Asi si říkáte, že to je fajn, že jsme si mohli vybrat místo, kam si postavíme stan. Ale...
Celkově je kemp velmi malý, je to jedna křivá louka u řeky a druhá louka přes silnici, která je do kopce. Kvůli mladším sourozencům (aby nemuseli do koupelen a jídelny přes silnici) jsme se usídlili na té blíž k potoku na vyvýšenějším celkem rovném místě, ale stejně jsme se kutáleli z kopce. Naštěstí tam bylo jenom pár stanů, protože den předem padaly kroupy, takže většina kempujících odjela, tudíž jsme si mohli vybrat místo. Vybrali jsme si místo uprostřed.
Když jsme v pátek v podvečer přijeli z výletu po okolí autem, minilouka byla téměř plná a naše auto jsme pracně dostávali ke stanu. V sobotu v podvečer už tam bylo tolik lidí, že jsme se s autem nedostali ke stanu, museli jsme ho nechat dál a doufat, že nám nikdo auto ani na něm přidělaná kola neukradne.
Pro porovnání: V rakouských kempech má každý stan své vyznačené místo, kam si dá stan i auto a k ničemu podobnému tam proto nedochází.
A ohniště byla na louce umístěná nepravidelně, večer tam byl celkem hluk. Ovšem nemá to na to, když jsme kempovali u Vranovské přehrady a celou noc, nejvíce kolem 2 hodiny ráno, tam chodili ožralové z nějaké party ve městě. Jak pak mají malé děti spát? K těm ohništím, když jsme se vrátili domů a postavili stan, aby uschl, objevili jsme dvě díry, které propálil uhlík z ohně (a to jsme byli od ohniště docela daleko).
„Umývárky“
Hrůza, děs, strašný, příšerný... ani jedno z těch slov není dostatečně výstižné.
Ne, že bych si chtěla na kemp jenom stěžovat, měl i dobré stránky, třeba byl za rozumnou cenu... začnu záchody. Těch tam měli docela dost, asi 10, ovšem na to, že o víkendu tam bylo takových 100 žen (možná trochu míň) a večer šla většina z nich před spaním na záchod... už to tak moc není. A to samé u pánů. Po sedmé hodině večerní už nečekejte toaleťák, který údajně doplňují dvakrát denně, naštěstí jsme měli s sebou vlastní. Na záchodech nebyl klíč, stalo se mi, že když jsem byla na „velké“, zatahala za kliku nějaká paní, která neumí klepat. A úplně nesnáším záchody s okýnkem ven, kde na vás může zvenku kdokoli čumět, jak vykonáváte svou potřebu. A těch tam byla více jak polovina, nikdy jsem na ně nešla.
Teplá voda v umyvadlech teče v 6-7 a 20-21 hodin! Přesně takhle to tam bylo napsáno, jestli to je pravda nevím, ráno jsem vstávala po sedmé a voda tekla ledová, večer po deváté jsem si čistila zuby a voda tekla ledová (nic moc na vyplachování pusy, bylo to příšerně ledové) a kdykoli jsem si myla ruce po záchodech, voda tekla ledová.
Sprchy byly za 10 Kč na 5 minut. Automat jim nefungoval, takže to bylo zadarmo. Já se tam nikdy nesprchovala, jen ten pohled na sprchy a udělalo se mi špatně. Sprchy nemají dveře a jsou vedle umyvadel, kdokoli se může dívat, když si čistí zuby, jak se sprchujete a já nesnáším, když se na mě cizí ženské dívají při sprchování. Taťka se sprchoval (v pánských samozřejmě) a prý se sprchoval studenou vodou, protože to buď bylo vařící, nebo ledové.
„Kuchyň“
Jedna maličkatá kuchyň se šesti plotýnkami a jedním, opakuji pouze jedním dřezem pro celý kemp. To je síla. Po sedmé hodině si tam chtěl kdekdo uvařit večeři a poté si umýt nádobí... na dřez čekala mamka víc jak půl hodiny. Na jeden miniaturní dřez. A na sporák čtvrt hodiny, protože tam nějaký pán vařil na čtyřech ze šesti plotýnek.
Takže jsme šli do druhé ještě menší kuchyně (také jeden dřez, ale pouze čtyři plotýnky a dvě zásuvky) a tam si v klidu sami vařili a večeřeli. Později jsme si domysleli, že ta kuchyň bude pro ubytované na pokojích (měli tam asi 10 dvoulůžáků – viděla jsem dveře a ty pokoje oknem), což nám nikdo neřekl. Nikdo nám neřekl, jak to tu chodí, do kdy si můžeme vařit, co se kde dělá, jaké jsou v kempu možnosti... dokonce ani nemají žádný řád kempu!
Nečekejte, že v dřezích tekla teplá voda, tu jsme tam lili z naší vlastní rychlovarné konvice a jar s houbičkou byly samozřejmě taky naše.
Jistěže jsme se mohli stravovat v místní restauraci, ale proč utrácet peníze za jídlo, když máme vlastní?
„Kola“
Jedno z pozitiv je, že v kempu měli úschovnu na kola. My jsme tam kola raději nedávali, nemáme tolik zámků, a nechávali jsme je přidělané na autě, ale měli tam možnost uschovat a zamknout si kola v místnosti, kam má každý přístup.
Jinak v rakouských kempech žádné úschovny na kola nemají, protože spoléhají na to, že tam nikdo kola neukradne a za tu dobu, co tam naše rodina jezdí (a že je to často), se tam ještě nic neukradlo. Tím netvrdím, že v Rakousku je vše super a nekrade se tam a Česko je ve všem špatné.
Celkové zhodnocení kempu:
Poloha: 8/10
Skvělé místo, příroda kolem je nádherná a je všude kam jít... nemám si na co stěžovat.
A tento kemp je jediný v této oblasti, takže tam lidé prostě jezdí, kam jinam by jezdili.
Co vytknu je ta neupravená křivá hornatá louka, kde jsou každou chvíli z velice blízké řeky záplavy.
Vybavení: 2/10
No, měli tam úschovnu kol, miniaturní kuchyň a jídelnu se sedmi stoly, strašné umývárky, málo místa na stany...
Cena: 8/10
Cena byla, jak už jsem psala, přijatelná.
Služby: 0/10
Jestli vůbec nějaké služby kromě jídla v restauraci za dost peněz nabízeli, tak nám o tom nikdo neřekl.
Okolí: 10/10
Vřele toto místo doporučuji, vážně je to na Šumavě v okolí Modravy nádherné.
Celkově: 20/40
To není vůbec špatné. Nestěžuji si na české kempy, ale žádný ideál to ani náhodou není.
„Krádež“
Ale teď si nedělám srandu, když jsem šla vypláchnout láhev na kolo k jedinému dřezu v kuchyni, kde jakýsi pán umýval horu nádobí, ten pán mi povídá, jestli vím, že v noci vykradli recepci. Prý ukradli peníze z chaty.
A opravdu, když jsme šli v neděli dopoledne na procházku, byli tam dva policisté a vyšetřovali to.
Ovšem zeptali se pár lidí v kempu, kteří nic neviděli a odjeli bez dopadení pachatele. Žádná precizní práce, jako to je v tom seriálu Policie Modrava, se nekonala (a to je Modrava od kempu 5 km vzdálená – proto píšu o té Policii Modrava)
Ale já jsem zvyklá ze skautských táborů, kde není elektřina, koupeme se v potoce, záchody jsou vykopané díry do země s plachtou a prkýnkem... jestli budete mít zájem, můžu o skautském táboře napsat další článek.
Snad se vám článek líbil a moc doufám, že máte s kempy v Česku lepší zážitky než já, ale takhle to tam doopravdy bylo, nic jsem si nevymyslela. Pokud se vám článek líbil, dejte +, pište komentáře a sledujte můj blog :D
Sagka
