Something interesting

Jak řešit krizové situace?

Ahoj :D,

    určitě se vám občas stalo, že jste měli všechno pečlivě naplánované a pak se situace vyvinula nepředvídatelně. Většina lidí nedokáže v těchto situacích zachovat chladnou hlavu, někdo se rozbrečí, někdo začne nadávat, jiný si trhá vlasy...


    V dnešním článku vám chci poradit, jak nepředvídatelné situace řešit, i když si jsem jistá, že až taková situace nastane, zapomenete na všechny rady a uděláte první, co vás napadne.






Můj příběh:


    Tímto tématem bych se chtěla vyjádřit k tomu, co se mi stalo dneska, chtěla bych se tu tak trochu vyzpovídat.



    Jsem zvyklá dostávat jedničky z češtiny a protože ráda píšu, jedničky ze slohů jsou pro mě samozřejmostí. Mívám nejlepší práce ze třídy.

    Letos jsme dostali na češtinu jinou učitelku, přísnější. Zadala nám úkol napsat dopis z prázdnin. Já jsem to doma načmárala za 5 minut a ani jednou jsem si to po sobě nepřečetla a to se mi vymstilo. V prvních dvou odstavcích se nevyskytovalo jiné sloveso než být. Hrůza, nechápu, jak jsem to mohla napsat. To jsem zase nepřemýšlela a psala, co mě napadlo. Takže se nedivte, že jsem dostala dvojku.

    Hned mi to bylo líto, hlavně kvůli tomu, že jsem sloh odflákla a napsala ho hnusně, vůbec jsem se mu nevěnovala a to, že dostanu jedničku, jsem brala jako samozřejmost.

    Jaká byla moje reakce, když jsem otočila stránku a uviděla svou známku, asi tušíte. Rozbrečela jsem se. Nejprve mi jenom slzely oči, ale později mi začaly téct proudečky slz po tvářích. Ne že bych přímo řvala nebo pofňukávala, přece jenom na tohle už nemám věk, jenom jsem slzela a tekla mi rýma z nosu. Skvělá podívaná.

    Příčinny: je jich více. Vinu na tom má to, že jsem doteď byla zvyklá na jedničky bez jakéhokoli snažení. Také jsem se nesoustředila a sloh jsem načmárala v krátké době. A nepřečetla si ho po sobě. Nějakou vinu na tom má i mamka, se kterou jsme se den předem pohádali kvůli škole (hádka vznikla kvůli sestře, ale mamka mi stejně vyčetla všechno, co dělám špatně, jak moc nejsem dokonalá, za kterou se považuji). A teď jsem zklamala mamku, ale hlavně sebe. Jak to, že když denně píši na blog úspěšné články, které mají hlavu a patu a střídám tam slova, jak to, že neumím napsat jednoduchý sloh na téměř libovolné téma o rozsahu čtyřikrát menším než je tento článek. Štve mě to, ale svou naštvanost jsem dávala najevo pláčem, protože mi to všechno bylo líto.


    Měla jsem situaci lépe vyhodnotit, ale když se něco nedaří, nejde to podle plánu, člověk snadno zpanikaří.







1. Zachovejte chladnou hlavu


    Každý problém se dá vyřešit, stačí se nad tím zamyslet.


    Vím, že se to lépe píše, než dělá – vlastní zkušenost – ale snažte se to dodržovat a držet vaše nervy a emoce na uzdě.


    Prostě přemýšlejte, nedělejte nic bezmyšlenkovitě.






2. Zvažte možnosti


    Každá situace má mnoho východisek, proto je třeba zvážit možnosti, co se dá v dané situaci dělat. Já vím, že to je hodně obecné, ale pokud nemám konkrétní případ, nemůžu ani já být konkrétnější.


    V mém případě (viz. výše) bych si měla říct, že o nic nejde, je to jenom známka. Důležité je, že vím, jaké jsem tam měla chyby, poučila jsem se z nich, takže je příště nebudu opakovat a sloh umím napsat lépe. Známka není zase tak špatná, v jiných předmětech bych byla za dvojku ráda, a dá se kdykoli opravit. A mamka na mě naštvaná nebude, ví, jak mi jde čeština obvykle a že jsem schopná dát známky do pořádku.








3. Poučte se z chyby


    Na jednu stranu je dobře, že jste udělali chybu, ať už je jakákoli. Protože chybami se člověk učí. Já už tuto situaci znovu zažít nechci, proto si budu po sobě další práce pečlivě kontrolovat, aby se mi to už nestalo. Brečet ve škole před spolužáky a učitelkou, která se mě zeptala, jestli jsem v pohodě, i když jsem evidentně nebyla, to byl dost hnusný zážitek, který nějakou delší dobu nechci zažít znovu.







4. Jedna chyba nezboří svět


    Alespoň zatím.


    Jestliže budete mít v ruce tlačítko od atomové zbraně a jedno zmáčknutí znamená vyhubení všech lidí na Zemi, pak by chyba byla závažná.


    Ale naše chyby jsou spíš takové chybky, takže si nic nevyčítejte, když nějakou uděláte. Tedy, vyjádřila jsem se špatně, vyčítejte si chyby, které jste mohli udělat lépe a příště je udělejte lépe, ale stresovat se kvůli tomu nemá cenu.







5. Život jde dál


    Život jde dál a proto si ho užívejme a nebrečme zbytečně nad rozlitým mlékem. Přece jenom už nám zbývá pouhých pár desítek let života a pouze pár let života dítěte a potom pět nebo šest let života studenta na vysoké, pak práce, rodina... je toho tolik. A kdo bude řešit jeden váš malý neúspěch? Za pár dní/týdnů/let si na to nikdo nevzpomene.







    Snažte se užívat si život co nejlépe a z neúspěchů těžte, nebrečte a nerozčilujte se. Vždyť vás v životě čeká ještě tolik krásných chvil... A pro mě bude krásná chvíle, když budete hodnotit a komentovat článek :D

Sagka

Komentáře

Butterfly340VIP(Imagination☆)

Brečet kvůli dvojce? Já tedy brečela jen v první třídě (kvůli 2). Chápu, že je někdo citlivý, ale popravdě jsem se ještě naživo s takovým člověkem nesetkala...

V naší třídě jsem nejlepší (divné, že?), ale vlastně jen ,vydělávám' na blbosti ostatních. Třeba včera mě učitelka (AJ) pochválila,že jsem do testu o anglických předložkách jako skoro jediná vyplňovala anglické předložky... Ostatní si totiž předložky nepamatovali a tak si je vymýšleli...

Tento článek je určitě inspirativní a hodně lidem může pomoct. Plus jsem ti už dalasmajl

Butterfly340To se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Butterfly340VIP(Imagination☆)

Sagka: Já jsem si letos řekla to samé. Jsem v osmičce a známky se sbírají na přijímačky na střední. Zatím mi to moc podle mých představ, takže doufám, že tobě to jde lépesmajl

Butterfly340To se mi líbí 0 To se mi nelíbí

SagkaVIP(Girl´s Dream)

Butterfly340: Děkuji smajl

Chápu, že nemá smysl brečet kvůli dvojce, i jsem to psala, ale prostě mě to sebralo. Hlavně když jsem se den předtím pohádala s mamkou kvůli tomu, že jsem chytřejší než sestra a učím se lépe než ona (mamka to nemůže pochopit, že její druhé dceři nejde škola tak jako mě). Prostě to bylo tolik faktorů najednou, že jsem to nevydržela. Jinak obvykle kvůli známkám nebrečím, doteď mi byly úplně ukradené. Od letoška už se musím snažit, abych měla dobrý průměr pro přijímačky na vysokou školu... ale to sem nepatří.

SagkaTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.