Psychopatíkův Blog :33

Ztracená - báseň

Ztracená

Jedna tichá duše

světem bloudí.

Černé oči,bledá tvář

nikdo ji nevidí.

Chce jít sama,

za tím, co hledá.

Touží zlepšit

vše,co se dá.

Má své sny a touhy

věčné naděje

a život je dlouhý

jako nekonečné koleje.

Chtěla by létat

svět změnit,

ale začíná chápat,

že je někdy lepší jen snít.

Myslela,že hodně udělat může,

ale svět je velký

a jedna osaměla duše

je v něm ztracená

A moc nepomůže.

Není možné to,

co si přeje,

Zatraceně! Stále hřeje.

V očích strach

srdce bije na poplach.

Slabé paže klesají dolů,

nesplnitelný sen letí vzhůru.

Lehá si na zem,

očí zavírá

a do svého snu

se tiše probírá.

+9

Příběhy a povídky

Autor: Psychoušek   |   Publikováno: 21.07.2017   |   Zobrazeno: 558x