HryProDivky.cz
Jak se chovat u stolu - RININY TRAPASY PART UAN
Asi to všichni známe. Nevylizovat talíř, jíst slušně příborem, začínat s příbory od kraje stolu, nemlaskat, nesrkat, neplivat, nedělat hlasité zvuky... Každý z nás má minimálně základní znalosti o tom, jak bychom se měli chovat u stolu. Já nejsem vyjímkou. Dokonce, když jsem byla malá, babička mě cepovala v opravdových pravidlech slušného stolování na vyšší úrovni :D
JENŽE
Když bydlíte sami, tak taky stolujete po svém. Třeba na posteli u PC, s polštářkem místo stolu, jídlo pak často skončí na čerstvě převlečené posteli, a vy se pak stydíte dávat mamce prostěradlo na vyprání, protože když tam takhle vykydnete tvaroh, tak to vypadá, jakože tam váš přítel nastříkal...ehm XD I to se děje XD Ale někdy je to fakt tím jídlem...No nic, radši zpátky k tématu, dokud je čas :D
V restauraci se samozřejmě chovat umím. Ovšem doma se mi nejednou u jídla přihodila nějaká ta zábavná událost. Tak proč se nepodělit.
HŮLKY
Jsem zvyklá téměř vše jíst hůlkami. V mém případě to jde, protože se hodně často stravuji po asijsku, takže hodně rýže, popř. rýžové nudle, k tomu nakrájené maso, tofu, zelenina, sushi...A když mám něco jiného, obvykle mi na to stačí malá lžička nebo vidlička. Stejně nejím nic, co by se muselo krájet...Takže jsem víc jak rok prostě nevzala příbor do ruky. řekli by jste, že se jedení příborem nedá zapomenout? OMYL! Dá. Vlastně jsem to poprvé zjistila právě v restauraci...Měli jsme tehdy s Lenem naše druhé výročí, a šli jsme do jedné lepší restaurace...Dala jsem si krůtí steak s rýží.
A tam nastal ten problém...Vzala jsem do ruky vidličku...a v tom mi došlo, že si ten steak budu muset nakrájet. Tak jsem vzala do ruky staekový nůž a bylo to...no, asi jako kdyby jste vy vzali do ruky poprvé právě hůlky :D Prostě jsem nebyla schopná si maso nakrájet jako člověk. Takže jsem to tam pižlala tím nožem, jako kdyby to byla tužka, dívajíc se, zda to nikdo nevidí.
Žádná katastrofa se naštěstí nekonala, ovšem Len měl zábavu na celý večer, když mě viděl zoufalou snažíc se nějak nakrájet maso. Nakonec jsem maso musela napíchnout na vidličku, a nenápadně ukusovat :D
Od té doby jsem na příbor zanevřela ještě víc. Takže když jsem si k večeři udělala svou oblíbenou směsku s tofu, zeleninou a pohankou, sáhla jsem opět po hůlkách. jsem na ně zvyklá, takže jsem jimi poměrně dobře zvládla jíst i pohanku, je to přece podobné, jako rýže! Ovšem to jen ze začátku, dokud je co nabírat. Jakmile zbylo pohanky na talíři málo, a trochu vychladla, díky čemuž se začala více drobit, nastal opět problém.
,, Nechceš si k tomu vzít příbor?" Prohlásil Len, když mě viděl, poté, co sám dojedl snad před deseti minutami, tvrdohlavě válčit s posledními kousky pohanky.
,,NE!" Byla jsem tvrdohlavá.
Výsledek: Muselo dojít na výše zmíněné. Vylízání talíře.
VYLIZOVÁNÍ TALÍŘE:
Když už jsme u toho...jak jsem řekla, když bydlíte sami, nemusíte tolik řešit, jakým způsobem se u jídla chováte. Takže jsem si osvojila právě vylizování talířů. Ode všeho. Aspoň pak nemusím umývat nádobí!
To je samozřejmě vtip. meju ho. Sice blbě, ale meju :D
No, ale k věci. Zkrátka, jsem zvyklá si po jídle takhle talíř hezky vylízat. Ovšem pokud ve špenátu zbyde mnoho vody, a vy jste po dvouhodinovém tanečním tréningu hladoví tak, že nevidíte a neslyšíte, dost možná vás pak čeká malá zelená sprcha, jako mě. Samozřejmě na naprosto čerstvě oblečenou bílou košili...To je ještě dobré, pokud kromě mě, popř. Lena, nikdo jiný v místnosti není.
Ale když jsem začala doma na Štědrý den vylizovat talíř od lososa... Tak se rodiče netvářili nejlépe :D
MISTR CINTA VÍNO PIJE, VODU KÁŽE
,, Ale varuju tě! jsou čerstvě povlečený peřiny! Takže jediná kapka, a půjdeš si to sám osobně celé převlíct!" Peskuju Lena, když se usazujeme k obědu poté, co jsem ráno čerstvě povlékla peřiny. Jídáváme obvykle právě na posteli u PC.
,, Neboj." Ujistí mě, a dáme se opatrně do jídla.
,, Já tě znám! Vždycky mi pocintáš postel, kdo má to prostěradlo pořád měnit? Mením ho kvůli tomu každej týden. Jediná kapka, a už budeme jíst jen u stolu bez seriálu!"
Netrvalo ani pět minut... A už jsem vylila část obsahu talíře na prostěradlo. V tu chvíli jsem se skutečně nezmohla ani na slovo. Radši :D
SMÍCH JE NEJLEPŠÍ LÉK - ALE ŠPATNÝ SPOLEČNÍK U STOLU
Pokud se rozhodnete koukat u jídla na parodie dabing portálu, doporučuji pláštěnku a sáček na všechno okolo. Přišla vtipná hláška, a já, zvyklá se smát nahlas a dost teaterálně, jsem vyprskla obsah své pusy na vše kolem, včetně obrazovky a klávesnice PC...
PÁLÍ!
Jsem člověk, který do všeho sype tuny chilli a s přehledem jí i ty nejpálivější věci, jako kdyby ostré ani nebyly. Takže jsem trošku přecenila své síly s wasabi pastou, když jsem dostala ten geniální nápad si jí úplně celou vytlačit do pusy. Výsledek? Přidušený křik, rudý obličej, pocit, že mi to vytryskne nosem a vypálení mozku. A zvěsilý úprk do lednice pro mléko.
Aby to nebylo jen o mně..Lenovi se jednou povedlo si sednout do talíře. Bohužel nebyl prázdný...
