HryProDivky.cz
Ztraceni v hlubinách časoprostoru - Kapitola druhá
Zdravím!
Druhá kapitola příběhu je zde! ↓ Pro první kapitolu klikni TADY
(Omlouvám se, omylem jsem tu hodila třetí kapitolu, opraveno na druhou.)
···································································································································································
Kapitola druhá
,,Kaiso!” ozve se vesele z jednoho domku, takřka zříceniny. ,,Nehrab se v těch sutinách a poď sem!”
Timothy. Můj nejlepší přítel. On se vlastně Timothy nejmenuje - jeho pravé jméno je Thorin Nieminen, ale své jméno nemá rád. Všude kde může využívá svou přezdívku. Timothyho hlava s modrýma očima a odrostlými, nedbale elegantními světle hnědými vlasy vykoukne ze dveří té
barabizny a přejde ke mně.
,,Timothy!” téměř vykřiknu a po tváři se mi rozlije úsměv. ,,Už je to hotovo?”
,,Jo. Jenom potřebujeme ještě jeden třímetrový kabel. Astrid vzala bohužel o kabel míň a teďka nám ten jeden chybí...” Podrbe se ve vlasech. ,,Nenosíš s sebou náhodou jeden náhradní?”
Vyhrnu si nohavici kalhot a otevřu přihrádku ve svém kovovém lýtku. Vytáhnu z ní kabel, který s sebou pro všechny případy raději nosím. ,,Mám. Ale budu ho pak chtít vrátit.”
Timothy kývne, vezme kabel a vejde do dveří. Následuju ho.
Za těmi rozvrzanými dveřmi je v podstatě jen místnost z poloviny zavalená sutinami. Když se ale odhrnou dva velké kusy zdi v levém zadním rohu, ocitneme se na schodišti vedoucím do sklepa budovy. Vylepšili jsme si ho tak, abychom v něm mohli tvořit. Stavíme a opravujeme různé stroje - díky našim kyborgským úpravám nám to jde lépe než těm, kteří mají úprav málo.
,,Co to máš vlastně v ruce?” zeptá se mě Timothy.
Doteď mi nedošlo, že vlastně pořád držím ten úlomek ze zbraně. Podám mu ho.
,,M-48-VXC?” podiví se. ,,Myslel jsem, že se po občanské válce zakázaly.”
,,Jinde jo, ale u nás ne. Musíš ale mít povolení k jejímu držení."
,,Tenhle úlomek ale nevypadá deset let starý... Vždyť ani nemá moc odřený lak. Jakoby ta zbraň bouchla nedávno.”
Přejedu prstem po laku na úlomku. ,,Myslíš, že se chystají další nepokoje?”
Timothy pokrčí rameny. ,,Zvěsti, že se povstalci opět seskupují už kolují delší dobu, lidi se bojí... Ale co je na tom pravdy nikdo neví...”
Naposledy kouknu na úlomek a dám si ho do kapsy.
Kusy zdi už jsou odsunuté, jak z chodby Timothy vyšel. Vejdeme do ní a řádně je zasuneme. Tady nepotřebujeme větší zabezpečení, na konci schodiště se totiž nachází dveře se skenem celého těla. Pustí dovnitř i ven jenom nás - mě, Timothyho, Astrid a její dvojče Alrika a Joonase, nejmenšího z nás.
Sken nás přejede paprskem a dveře při otevření cvaknou.
,,...a já jsem pak otevřel tu skříň a tam seděla moje sestra s kýblem vody a vychrstla ho na mě!”
Ozve se hlasitý smích.
,,Joonasovy příhody se sestrou, část dvouset osmdesátá pátá.” zamumlám s pobaveným výrazem a otevřu dveře naplno. V rohu sklepní haly ohraničeném nyní odhrnutými závěsy sedí v křesle Joonas a na jednom z gaučů dvojčata Astrid a Alrik.
,,Čau! Máte všechno?" zeptá se Alrik a upije ze svého hrnku kávy.
Timothy kývne a ukáže drát. ,,Je to Kaisin náhradní.”
,,Tak alespoň na někoho je tady spolehnutí.” zazubí se a šťouchne loktem do sestry. Astrid se naježí.
,,Ale to, že ty bys zapomněl i vlastní hlavu, kdybys ji neměl přidělanou na krku už neřešíš!” zavrčí na bratra, probodne ho zelenýma očima a začne si zaplétat do copu dlouhé zrzavé vlasy. Astrid a Alrik si jsou dosti podobní. I Alrik má dlouhé zrzavé vlasy a oba jsou poměrně vysocí, pihatí a bledí jako stěna. Ale to jsme ostatně všichni.
,,Dáte si kafe? Možná tu ještě bude někde i buchta, pokud už ji Astrid celou nesnědla, což by nebylo nic neobvyklého, že." Joonas tázavě pohlédne na Astrid.
,,Jsem vám kousek nechala, no...”
Jakmile dojíme a dopijeme, začne se mě zmocňovat nervozita. V uplynulých několika měsících jsme soustředili veškeré své úsilí na sestavení stroje, který by uměl cestovat časem a prostorem. Po několika testech jsme se rozhodli dnes odcestovat časem a prostorem do Finska, do ledna roku 1940. Tehdy se totiž odehrávala Zimní válka. A v budoucnosti zapříčinila spoustu negativních pocitů Finů vůči Rusům.
Když se celý sever po třetí světové válce spojil v Severskou alianci, sbíral síly k tomu, aby napadl, dobyl a porazil Ruskou federaci. K tomu došlo ve čtvrté světové válce. Severská Aliance s pomocí několika dalších států dobyla Ruskou federaci, která kupodivu neměla jinde podporu. Jednu část si přivlastnila Čínská Unie a tu druhou, větší, Severská Aliance. Ostatní státy, které se seveřany spolupracovaly dostaly území jinde. A jak to tehdy - před více než tisicovkou let bylo už dlouho toužíme poznat. Co tak strašného Rusové Finům provedli, že se s tím nedokázali smířit?
···································································································································································
Nekst čeptr vil bí hír in a šórt tájm!
"Ctrl+C, Ctrl+V, že?"
"Kontrol cé, kontrol vé,
tučně zvýraznit!
Co to tu meleš, né!"
Takže... Nezapomeňte zkouknout další díl a...
Zdarec!
