HryProDivky.cz
Rozepsaná kniha - 4. díl
Večer jsem se dívala na televizi. Pořád jsme se usmívala, ale v duchu mi stále probíhala naše hádka, hádka s Kam. Bylo mi to strašně líto. I když si stále myslím, že já za to nemůžu, sáhla jsem po mobilu a vytočila Kamilino číslo. Píp... píp... píp... Hlasová schránka. Vzdychla jsem a začala mluvit. ,, Kam? Ahoj... tady Maura. Já... se ti chci omluvit za to odpoledne.... nemyslela jsme to zle. Prosímtě zavolej. " Položila jsem mobil a zase se koukala na televizi. V tom můj mobil zazvonil. S myšlenkou, že mi Kam odpustí, jsem to zvedla.
,, Porsím? " řekla jsem.
,, Mauro? " Přišlo zklamání. Kamila to nebyla. Ale její brácha.
,, Ano? "
,, Kamil jela pryč. Vrátí se za dlouho. "
,, Proč? "
,, Proto....! "
,, Proč proto?! " Nenechala jsem se odbýt.
,, Prostě na dlouho a daleko! " Ozval se naposledy a zavěsil.
Aha. To mi moc nepomohlo. Ani nevím, jak dlouho bude pryč. To byl to pěkně divnej rozhovor. Povzdechla jsem si. Pak můj pohled zavadil o tu knížku. Tu, co mi ji dala Kam. Za tu dobu jsem se na ni nestihla ani kouknout. Má zvědavost přesáhla hranice. Vzala jsem knihu do rukou a otevřela ji. Podivila jsem se. Na prvních deseti stránkách byly jen nějáké zvláštní znaky. Ha, takže v tu dobu měla ještě Kam náladu na vtípky. Jenže já tu náladu teď nemám! Pak ale přišlo další překvapení. Konečně si můžu něco přečíst! Další, poslední dvě popsané sránky, byly Česky. Ostatní byly prázdné. Začala jsem číst. Spíš jako kniha, to vypadalo jako zvláštní deník a v něm vzkaz. První řádky byly pořánej fantas.
Ty, jenž čteš tuto knihu.
Toto není jen obyčejná kniha. Toto je část tvého osudu. Jsi vyvolená.
Aha, takže další vtípek, pomyslela jsem si. Náhle se ale stalo něco, co vypadalo jak pořádně promakaný vtípek. Kniha začala slabě zářit. Pask ještě více. Nakonec jsem si musela oči zakrýt rukou. Celý prostor silně zářil zlatavýmm světlem, které se pak proměnilo v mlhu. Mlha ustoupila. Pár minut jsem se musela rozkoukávat. Byla jsem někde jinde! Stála jsem v lese. Byl krásně zelený a jeho krásu doplňoval spěv ptáčků. Před chvílí byl večer, ale tady je nejspíš ráno. Přede mnou se začala rýsovat silueta postavy.
Komentáře
okureček
(Píšeme povídky a příběhy)
Týjo, moc se mi to líbí, každou část čtu s nadšením! Kdy bude další díl?
Nechci být rýpavá, našla jsem pár chybiček, ale jinak je to vážně super!
KETRINKA1
(Svět Fantazie ^^)
okureček: Díky. : ) Já vím, pravopis není u psaní příběhů zrovna má silná stránka. : D Další díl bude asi v neděli, nebo příští týden. : )