Bojovnice - 2. Kapitola

,,Je to tu chráněný," pověděla Shamin a podívala se na Sebastiana, jestli to už chápe. Ten jenom kývl a čekal, co dívka řekne dál.

,,Tak... jaktože můžeš projít? Je to nemožné! Ehm..."

,,Co tu vůbec děláš ty?" vyrušil ji princ z přemýšlení.

,,Znáš mě teprve deset minut, a už se se mnou bavíš, jak s kámoškou. Trochu brzdi," ušklíbla se dívka a zastrčila si pramínek vlasů za ucho.

Princ pozvedl jedno obočí.
,,Nevím, jestli jsi zapomněla, ale to já jsem z nás dvou princ," řekl a úšklebek ji řádně oplatil.
,,A odpovíš mi teda?" dodal.

Shamin na něj pohlédla svýma tyrkysově modrýma očima.
,,Já... to tu hlídám. Jsem strážce. Bojovnice," pověděla vážně.
Sebastian si to ale asi moc vážně nevzal. Podíval se na dívku pohledem, který jasně vyjadřuje: Co to ta holka mele?
,,Vždyť seš holka," vyjádřil svůj názor, slušnost neslušnost.

Bojovnice se zatvářila popuzeně.
,,No a? Jsem rozhodně silnější než ty!"
,,To sotva," uchechtl se princ.
,,Řekl sis o to sám."
Shamin s poklidným výrazem pokrčila rameny, přistoupila k Sebastianovi a pěstí ho bouchla do ramene. Ten se podivně zašklebil.

,,Ehm, to ušlo. Na holku," pověděl jen a cukl ramenem. Doopravdy to ale byla, jak se říká, pecka.

,,Vím, že tě to bolí," řekla Shamin pyšně a na tváři se jí objevil vítězný úsměv.

Sebastian chtěl ještě něco říct, ale přerušil ho zvuk cizích kroků. Strážkyně se rozhlédla.
,,Zmiz, honem!" špitla.
,,Proč?"
,,Přijď zítra ve stejnej čas, vysvětlím ti to. Teď už zmiz!"

Princ se zmateným výrazem nasedl na Konnora a vydal se pryč. Shamin si na hlavu nasadila zase kapuci a popadla luk. vylezla na strom. I když věděla, kdo jde a že to není vetřelec, schovala se. Královna si musí myslet, že hlídá. Ne že se tu vykecává s nějakým úplně cizím klukem.

,,Shamin, to jsem já. Slez!" řekla příchozí. Dívka seskočila ze stromu a sundala si kapuci.
,,Přejete si, má paní?" řekla a mírně se uklonila.

Stála před ní žena s dlouhými, černými šaty, a blonďatými vlasy svázanými do upraveného drdolu. Na hlavě se jí třpytila majestátná koruna. Netvářila se vůbec mile, spíš povýšeně a škodolibě. Doprovázel ji velmi malý, postarší muž s chladným výrazem. Královna Cassidy a její sluha Alexandr.

,,Jen jsem tě přišla zkontrolovat. Zatím si vedeš celkem dobře."
Shamin se rozzářily oči. Cassidy nikdy nechválí! Nikdy. Ani trochu. Úsměv jí ale zase rychle zmizel.

,,Ale i tak to není nic moc. Dostala jsem zprávu, že sem málem vnikl vetřelec. Buď ostražitá. Jinak ti ukážu," poručila jí ještě královna s úšklebkem. Shamin zklamaně kývla. Cassidy něco zamumlala a v tu chvíli i s Alexem zmizela.

~
Sebastian už na Konnorovi tolik neuháněl, jako když jel do lesa - přemýšlel.

Komentáře