Jednorázovka-Polibek úplňku

«Nejnovější články | ღCreative blogღ

Vytvořit blog | Nápověda

Ahoj, vítej v ღCreative bloguღ!

Mám tu první čánek (když nepočítám úvod)! Je to má jednorázová povídka, napsala jsem ji docela dávno. Snad se vám bude líbit. :) Předem se omlouvám za pravopisné chyby.

________________________________________________________________________________

Polibek úplňku

Ach jo, dneska je hrozný den! Úplně strašný! Ale víte co? Raději si už nebudu stěžovat a představím se, jak se patří. Takže, jmenuji se Niela Rossová, je mi 14 let a dneska je Halloween, a ještě k tomu úplněk! Ne že bych se bála, ale připadá mi to stupidní, slavit svátek který ani není náš. Ale co, každý má jiný názor.
Raději už konečně vstanu z postele a jdu se umýt, najíst a tak dále ...
Když už mám všechno hotové, vydám se do školy. Cestou jsem potkala nějakého kluka. Nikdy jsem ho v našem malém městečku neviděla. Znám tu úplně všechny, tohle město je malinké. Došlo mi, že je ten kluk nový, a určitě půjde do naší školy. Vypadá na stejný věk jako já, takže půjde zřejmě do naší třídy. Hm, mám se na co těšit.
Dorazila jsem konečně do školy. Ve třídě se kamarádím se všemi, ale samozřejmě mám nejradši moji BFF Miu. Pozdravily jsme se a začali spolu kecat.
,, Víš co? Dnes jsem cestou do školy narazila na jednoho nového kluka... Nejspíš půjde do naší třídy."
,, Hmm, tak snad bude fajn. A víš že bude dnes Halloweenská oslava v jídelně? Tak moc se těším! "
Já jen protočím panenky.
Crrr! Zazvoní zvonek na hodinu. Sesednu z lavice a postavím se. Do třídy vejde naše třídní, ale ne sama. Vede u sebe toho chlapce, co jsem se s ním setkala. ,, Ahoj děti,“ Ach jo, nesnáším, když nám říká děti! ,,Vedu nového spolužáka! Tak nám o sobě něco řekni," Pobídne ho učitelka. Kluk se ušklíbne a předstoupí před třídu. ,, Jmenuju se Tom Crosei, přestěhovali jsme se z Ameriky, je mi 14.“ Paní učitelka se nakloní k Tomovi a pošeptá mu: ,,Dovolíš spoluákům, aby se tě na něco zeptali?“ On přikývne. ,, Máte nějaké otázky?" Otázá se učitelka. Všichni, tedy kromě mě, zvednou ruce a vyptávají se na otázky, třeba kde tu bydlí, jak je v Americe, jak se naučil tak rychle Česky a tak dále. Já neřekla ani slůvko, byla jsem nenápadná, ale Tom se na mě svýma světle modrýma očima stále díval. ,, Tak, a kam tě tedy posadíme? " zeptá se ho třídní. Tom jen řekne, že je mu to jedno. Učitelka ho tedy posadí vedle mne. Já jediná mám v třídě samostatnou lavici. Mia sedí se svou sestřenicí.

Ach jo, je to tady, už skončila škola, je tu... Halloweenský večírek! Prosím famfáru! Raději bych zůstala doma, jenže Mia mě prý "potřebuje" a proto na ten večírek (jako každý rok) musím jít.

,, Niel, jdeš už? "Slyším z mobilu Miin hlas, když ho zvednu.

,, Jojo, jsem už skoro u školy."

,, Čekám na tebe u vchodu! Ale, ještě bych t něco měla říct .......

"co ??"

,, No, nebude tam jen naše třída, přijdou i kluci ze střední ..... "

,, Do pr ... čic " zastavím své slovo a změním ho na vhodnější. ,, Vážně tam musím? "

,, Jo, jsi moje nejlepší kámoška!"

,, Dobře… čau "odpovím znechuceně a pověsím.

,, Ahoj Nielo! " Vítá mě ředitelka když vejdu do jídelny kde se už tančí.
,, Dobrý " odpovím a jdu hledat Miu. ,, Čáu! " pozdraví mě Mia, když ji najdu mezi partou kluků ze střední.

,, Pojď tančit! " Pobídla mě. Já kývnu, i když upřímně nechci. Mia mě dotáhla na pódium a začala skákat se zvednutou rukou, pak mě chytla a začala se mnou tancovat dokola.
Začala hrát pomalá hudba. Né! Volenka! A dokonce si vybírají kluci. Kluci ze střední! Nikdo si mě nechtěl vybrat. Seděla jsem sama na židli a potahovala. Vykašlala jsem se na všechny a se slzami v očích běžela do školní zahrady. Sedla jsem si na lavičku a plakala. Najednou jsem ale slyšela hlas. Vedle mě stál Tom. Sedl si ke mně. ,,Co tu děláš?" Špitla jsem a popotáhla. ,, Halloween mě fakt nebere, navíc neumím tancovat. Usmála jsem se a utřela si slzy z očí. Tom na mě mrkl a pohladil mě po mých, blonďatých vlasech. ,, Víš ... " Stačila jsem jen říct. Tom mě políbil!
Nad námi svítil úplněk, zahrada voněla a já byla jako v sedmém nebi. Byla to krása.
Ale najednou se ode mě Tom odtrhl a strčil mě na zem. Já rychle vstala a nechápavě na něj koukala.

Z mích očí šlo vyčíst, že jsem dostala strach. Tom se na mě lstivě usmál a začal se ke mně přibližovat. Já ustupovala, ale narazila jsem do zdi školy. Neměla jsem kam uhnout. Tom u mě byl už velmi blízko, pak se zastavil. Naklonil se ke mně. ,, Rád jsem tě poznal " zašeptal mi do ucha. Najednou celým mým tělem prošela veliká bolest. Kousl mě do krku! Omdlela jsem a padla na zem. Poslední, co jsem slyšela, byl zlověstný smích.
Probudila jsem se v nějakém pustém lese, celé tělo mě bolelo, hrozně moc. Cítila jsem se divně. Vstala jsem a prohlédla se. Bože!
Do dásní mě tlačili velké, ostré špičáky, červené oči mě štípaly a dlouhé, černé vlasy mi vlály ve větru. Až teď mi to došlo, stala jsem se upírem!
Dodnes žiji v onom věčně pustém a tmavém lese a proklínám Toma a ten polibek, polibek úplňku.

________________________________________________________________________________

Doufám, že se vám povídka líbila. :) Napište komentík, budu ráda i za kritiku. ;) Můžete i napsat, co by ste si přáli za článek. Ahoj,

vaše KET ^^