Blog o všem možném

Drážďany 2017

Ahoj!

Tento koncept má na mém blogu premiéru a jsem hodně zvědavá, jak vlastně dopadne. Chtěla bych v tomto článku zmapovat náš školní výlet do Německa, popsat pocity, ukázat pár fotek...Když jsme u těch fotek, tak to je taky vtipné- moje fotící schopnosti jsou vážně level -80. Já vždycky když vidím ty nádherné fotky a pak se podívám do mého telefonu, tak...radši nic.

Na exkurzi jsem byla 18-19.5.2017.

Já bych začala "procházku Německem" již o den dřív, tedy ve středu. Měla jsem odpoledku asi do 15:30 a pak nastala "úžasná" věc: Nemohla jsem najít cestovní tašku! Naštěstí se taška našla a já se mohla v klidu sbalit. A překvapivě jsem na nic nezapomněla.

18.5 jsem vstávala v 2:30 ráno. Čekala jsem, že budu hodně unavená, ale překvapivě jsem měla úsměv na tváři jako kdybych vstávala v 6...Sraz jsme měli ve 4:00. Já nikdy nebyla tak brzo (či pozdě) venku a byla jsem vcelku překvapená, jak město utichlo, ale na autobusové zastávce je "party".

I když autobus přijel s 30minutovým zpožděním, tak nakonec cesta byla v pohodě.  Někteří si stěžovali na málo místa, já ho měla dostatek...

Nabývám dojmu, že se při stavbě D1řídili "Protřepat, nemíchat".

[Unsupported element format] What?????

Koza v motorestu Melikana...

Kdyby to někoho zajímalo, tak já jsem typ člověka, který pořád něco zkoume a tedy jsem pořád koukala z okýnka, dívala se co dělá pan autobus (teda řidič).

Náš výlet začal návštěvou muzea dopravy. Zde bylo vystaveno spousta aut, vagonů, lokomotiv...problém je v tom, že mě jako "správnou holku" tyhle věci moc nezajímají. Ale zase nemohu říci, že bych se zde nudila. Vždycky se našlo něco zajímavého.

Poté následovala procházka centra města, prohlédnutí nejvýznamnějších památek a čas na oběd v McDonald (Proč je McDonald tak oblíbený pořád nechápu, heh...). Prošli jsme také Prager Strasse, kde je spousta obchodů (a slavný Primark).

Náš cíl byla ale restaurace .... Nebyla to jen tak obyčejná restaurace, ve které by vám "nudně" číšník přinesl jídlo. Jídlo za vámi totiž přijelo po horské dráze. Opravdu zajímavé. My dostali zadarmo jablečný mošt a zmrzlinku. A ta byla opravdu moc dobrá :33.

Vyjedete jsme sem výtahem (což občas problém, když někteří neumím zmáčknout 4, že...) nebo po eskalátorech. Je zde také terasa, ze které je výhled na vlakové nádraží.

Jakmile jsme opustili restauraci, po (ne)domluvě jsme se vypravili znovu do Zwingeru. Tentokrát jsme se již podívali dovnitř. Konktrétně do galerie Starých mistrů. Abych řekla pravdu, asi bych byla radši, kdyby nám někdo něco říkal, než jen samostatné procházení.

A hurá do hostelu! Bydleli jsme v Mont palastu, což je údajně ubytovna pro mladé. My byli ubytovaní po 10 pokoji. Až tady jsem si uvědomila, v jakém obrovském klidu jsem jako jedináček (který nechodil do školky) vyrůstala (a vyrůstám). Ale nakonec to bylo v pohodě. Kdybych zde měla být delší dobu, tak z toho po pár dnech asi zešílím (nebo si zvyknu), ale jeden den byl v pohodě. Nebudu se (radši) vyjadřovat k dalším ubytovaným lidem na našem patře...

A "nejzajímavější" věc prvního dne: Návštěva potravin v okolí. Opravdu jsem ty potraviny nefotila.

Ráno jsme zde dostali výbornou snídani, sbalili jsme si věci, uklidili a vydali se do Muzea hygieny. Druhý den jsem vyfotila asi 3 fotky, protože v muzeu byla velká zábava, takže jsem nic nefotila a pak mi přišlo dost divné fotit obchoďák.

Drážďanské muzeum hygieny je opravdu je úžasné! Můžete si zde všechno vyzkoušet, očichat...a když se těchto aktivit zapojí i učitel, tak má celá skupinka o zábavu postaráno, tomu asi rozumíte.

A teď byla v programu nejočekávanější věc: Návštěva Primarku. Já jsem již v Primarku byla, takže jsem z toho zase až takovou radost neměla, ale podívala jsem se tam moc ráda.

Předtím jsme se šli ještě podívat LUSH, kde jsem si koupila  bombu do koupele. Nevím jak tady v ČR, ale v Německu byla obsluha tohoto obchodu opravdu ochotná...

Ale víte co mi zde udělalo největší radost? Já jsem ROZUMĚLA té paní (mluvila anglicky) a zvládla jsem se SAMA domluvit. Opravdu to byl skvělý pocit, když zjistíte, že přeci jen něco umíte. A v pekárně jsem to zvládla říct dokonce německy.

V Primarku jsem si nakoupila také nějaké věci. Úplně nevím, co k tomu napsat...asi jen to, že jsem zde čekala více lidí, ale překvapivě jich zde bylo málo. Věci co jsem si koupila jsem vyfotila a také je vložím sem. 

Když jsme se vraceli k autobusu, tak všichni o Primarku mluvili...

Zde si můžete prohlédnout věci, které jsem si koupila...chtěla jsem to dát do jednoho obrázku, ale nedopadlo to, takže je vidíte na více obrázcích...

To je vše, co jsem nakoupila. Teda pokud vás nezajímají hranolky z McDonald, Mannerky z benzinky a houska z pekárny...

Jak jsme se usadili (s tou spoustou taštiček /spíš tašek/), tak jsme jeli směr DOMŮ (*hodinové zjišťování, jak se píše velké ů*). Nazpátek panovala v autobuse samozřejmě happy nálada. Já přijela domů okolo 22:30 a byla jsem moc ráda, že jsem nakonec do Drážďan jela.

Já si nemohla v podstatě na nic stěžovat. Nebylo nic (pokud nepočítáme nějaké blbosti), co by mně vadilo, jeli s námi fajn učitelé, po celé dva dny svítilo sluníčko a bylo úžasné teplo (pro některé vedro, ale to je už něco jiného). A tak happy nálada byla ve mně ještě dost dlouho, takže jsem usla asi v 1:30.

A také by bylo správné ještě napsat, že dost mi tenhle zájezd dodal odvahu cestovat. Pokud budete mít někdy možnost někam vycestovat do zahraničí, tak si myslím, že je škoda tuto nabídku nevyužít. Zdokonalíte jazyky, více se skamarádíte...prostě ideální.

Doufám, že se vám tento článek líbil. Byla bych ráda, pokud byste mi napsali, kde všude jste již se školou byli a jak se vám kde líbilo.

*nikdy neví, jak se loučit*

Díky...

Pa pa...

+5

Cestování

Autor: fixa   |   Publikováno: 28.05.2017   |   Zobrazeno: 692x