HryProDivky.cz
Anime povídky atd.
Milenec z temnoty-6 (speciál)
Kapitola 6.-Renův pokoj
!!Varování:tato kapitola je speciál s extra romanticko-úchylnou tématikou.Proto čtěte jen ti,kterým dosavadní díly nevadily.!!
(1)...Ren. Jeho oči zářily jak velký oheň a díval se mi do očí."Kde si byla?Už jsem tě chtěl jít hledat." řekl s rukama v bok.Šlo poznat,že je naštvaný.
"Omlouvám se,jen jsem se trochu zdržela.Opravdu."řeknu a on mě najednou chytne a vtáhne do bytu.Poté stejně jak je otevřel,tak prudce zavřel dveře."Co?"divím se a znenadání se Renova hlava přiblíží ke mně.
"To je zvláštní.Voníš úplně jinak,než si odešla.Jak to.."zamumlal Ren.Nechápavě zírám.Pak si ale vzpomenu."No,to je nejspíš tím Jackovým odérem,kterým voněl.Nebo tou vůní čaje?" řeknu a Ren se podívá napůl překvapeně,napůl naštaným výrazem."Ty si byla za Jackem.Jackem Endou?" Já jen přikývnu."No náhodou jsme na sebe narazili,no a on mě pozval k němu do bytu,a tak.." Při těchto slovech mě rázem ale Ren popadl za ruku a táhl mě kamsi po schodišti."Hej,Rene?Kam mě to zase táhneš?" zeptám se,ale sotva to dořeknu,Ren otevře deře na konci chodby a ocili jsme se v nějaké ložnici.
(2)Byla velmi tmavá.V místnosti bylo jen jedno veliké okno,skrz které šlo vidět noční Tokio.Byla zde taky jedna manželská postel s nebesy potažená černým sametovým potahem.
"Kde to jsme?"zeptám se,když Ren za mnou zamkl dveře.Nemohla jsem tedy odejít."Tohle je můj pokoj.Nikdo sem ,kromě mě a tebe,nesmí."řekl a pořád z něho šla vidět zlost.Pak mě to ale napadne.Třeba si myslel,že já a Jack..
"Pokud si myslíš,že jsem dělala něco s Jackem,tak to je velké nedorozumění!"povídám a Ren se opře o dveře."To je lehčí říct,než dokázat.Avšak.."
Sotva začne mluvit,jeho oči zrudnou."..bude lepší,když tě to naučím pomocí tvého těla."S úsměvem na tváři si Ren stuhu,kterou měl pověšenou okolo krku a pomalu šel ke mně.Co-co chce dělat?!Moje tělo jako by strnulo a můj tep značně zrychlil.
"Teď buď hodná holka,ano?"řekl a v momentě se vše změnilo v temnotu.Jak mi tohle může dělat.Asi neví,že nemám ráda tmu.
"Sundej ji!" prosím ho a slyším jeho hlas."Teď ti dám lekci slušného chování.Koneckonců mi to dnes přeci dlužíš.Opravdu nic nevidíš?" Zakývám hlavou."Vůbec nic!"
Poté slyším Rena jak říká."No tobě vadí krev,ano?Takhle ji sice neuvidíš,.." Náhle ucítím něčí dech u mého krku a naskočí mi husí kůže."Ale budeš to cítit."dopoví Ren a náhle ucítím,jak mi rukou přejíždí po kousancích z minula."Jak vidím,pořád je máš."Pak si všimnu,jak mi odhazuje vlasy stranou a šeptá mi do ucha:"Chceš,abych tě kousl zase na to stejné místo,nebo chceš nové blízko toho starého?" Já jen řeknu."Nejraději do žádného!"
Ren si povzdychne."Víš sama dobře,že není moc možností,ne?"pak se mě ale něco něžného dotkne mého krku.To-to jsou jeho..rty?! To mě zcela vykojelilo.Slyšela jsem se ho smát."Takže chceš,abych tě kousl do toho starého místa."Já se začnu hněvat."Ne,jen ugh!" povídám a chci ho rukou zastavit,když se v momentě on otočí,popadne mi ruku a dá mi ji za záda.
"Takhle zůstaň."pobídne mě,druhou rukou mě chytí za bradu a ucítím ostrou bolest."Au!"vykřiknu.Jeho tesáky se zarazily do mé kůže a dva pramínky krve mi začaly téct po těle.Mé tělo začalo hořet.Srdce mi bušilo ostošest a cítila jsem jakési vzrušení.Co to mělo znamenat?Tohle jsem nikdy necítila."Ah."vzdychám a čekám,že přestane,ale nepřestal.
"Ještě není konec."zašeptal a cítila jsem,jak dopadám na postel."Co..?"Divím se a cítím,jak mě jednou rukou drží za ruce a druhou mi nadzvedává šaty.Jeho prsty krouží okolo místa,kde mě kousl a poté se zde jeho tesáky znovu zahryznou."Tvoje krev je opravdu tak sladká."Pošeptal mi do ucha a znovu mi začal pít krev.Jeho ruka mi poté hladila stehno a já jen cítila trpkou bolest a vzdychala.
"Kde chceš,abych tě znovu kousl?" zeptal se po nějaké chvíli a já oslaběně se snažila popadnut dech.Samozřejmě,že jsem neměla moc na výběr.Mé tělo bylo tak oslabené,jako nikdy předtím."Já už nemohu.."naříkám a cítím rena,jak prstem jde od břicha směrem nahoru."Co kdybych se podíval o trochu nahoru,co říkáš?" nábízí mi Ren a já tak trochu tuším,že to tím nemyslí ani stehno či břicho.
"Už dost!"říkám z posledních sil a pak cítím,jak mi Ren poté opatrně sundává mašli z krku.Já však už oči znovu neotevřu,na to jsem až moc vysílená.V jednom momentě usínám na Renově posteli...
Hudba:
1.
2.
Tak,snad se líbil tento speciální díl,který mi dal trochu práce,ale výsledek stojí za to.O dalších speciálních kapitolách dám poté vědět na konci kapitoly,před kterou následuje.Jinak se poté svěřte do komentářů,jak byste tuto povídku zatím ohodnotily.Velice by mi to pomohlo k případným opravám a dopilovávaní kapitol.Děkuji :-)
