Příběhy, články, recenze

Veronis, život italské vlkodlačice..15. kapitola

  Franceska seděla na růžově polstrované židli před dveřmi do královniny pracovny, její výraz nebyl nijak šťastný. Židle na ní byla vysoká, nohy se jí pomalu houpaly, ruce měla složené v klínu a hlavu skloněnou. Sluneční paprsky se lomily v oknech na chodbě, krémově bílé závěsy byly tak ozářené, že při doteku hřály až skoro pálily. Ve stínu mezi okny kvetly lilie a ticho narušovaly hlasy z královniny pracovny.

  Celou dobu mluvila jen Stefanie, Veronis se ani nedostala ke slovu. Popravdě se o to ani nesnažila, jen seděla naproti stolu se založenýma rukama a otráveným výrazem, zatímco královna chodila po místnosti sem a tam a jenom se rozčilovala a remcala.

,,Toto byl nejlepší učitel, madonna mia!'' praštila dlaněmi do stolu. ,,Spíš nejlepší snob!'' řekla si Veronis pro sebe.

,,Já to nechápu! To je tak těžké pochopit, že jsou zde nějaké hranice ohledně chování?! Vše jsem ti doposud trpěla, ale pohár trpělivosti přetekl!!'' dívala se jí zpříma do očí.

,,Madonna mia! A co mám asi dělat, když mám alergii na stříbro!?!'' vstala ze židle, opřela se dlaněmi o stůl a dívala se do očí královně. Lhala kvůli své identitě a zapírala pravý důvod, proč nesnáší stříbro (pochopitelně).

,,Co prosím?!'' nahodila nechápající výraz.

,,Ze stříbrných šperků mi rudne kůže! A pokud se dostane stříbrný příbor do styku s mými ústy, tak mi otečou! Copak za to můžu?!''

,,Jiný příbor nemáme! A speciálně pro tebe zlatý použít nemůžeme, nehodilo by se to k ostatním!'' no bóže! pomyslela si Veronis.

,,A co z bílého zlata?! To přece vypadá jako stříbro!'' teď Veronis něco napadlo...kdyby používala příbor z bílého zlata a ostatní by žili s myšlenkou, že to je stříbro, nepodezřívali by jí že je vlkodlak (nedej bože).

,,Bílého zlata?'' zarazila se.

,,Ano, jako je můj prsten.''

,,Já myslela, že je ze stříbra.''

,,Copak jsem blbá abych nosila stříbro, když mám na něj alergii?''

,,Ten prsten musel být velmi cenný, když je z bílého zlata.'' stočila řeč.

,,To teď není podstatný. Pokud nebudou příbory z bílého zlata, budu jíst rukama!'' na toto se královna zděsila.

,,Znáš lidskou závist?! Bylo by to všem na plese divné, že oni mají stříbro a ty bílé zlato.''

,,Nemusí to vědět, počkat....na plese?!'' vytřeštila oči, ale  ne radostí, nýbrž hrůzou.

,,Ano, proto jsem...''

,,Hrála tu komedii s etiketou?!'' skočila jí do řeči.

,,Hruběji řečeno.''

,,A proč ksakru?!''

,,Musím tě uvést před šlechtou do dvora.''

,,Chcete říct před smetánkou, ne?!''

,,Ale no tak! Jsou to samí...''

,,Snobové!'' znovu to udělala.

,,Jedno z pravidel slušného chování...neskákej druhým do řeči! A nejsou to snobové, nýbrž velmi znamenití lidé.''

,,Dyď to říkám...snobové!''

,,Přestaň už s tou averzí vůči šlechtě! Protože jsi sama šlech...no to nic, prostě už to neříkej. Třeba tě překvapí.''

,,V této zemi mě už opravdu nikdo a nic nepřekvapí!''

,,Uskuteční se za týden, takže máme co dělat. Franceska je malá a zaučí se rychleji, protože není tak tvrdohlavá jako ty. Navíc mi s tou svojí tvrdohlavostí někoho připomínáš.''

,,Koho?!'' byla pořád naštvaná. Královna chvíli mlčela, jako by se jí to bála říct.

,,Tvojí matku!''

,,Vy jste jí znala?!'' Veronis vytřeštila oči.

,,No...ano.'' posadila se.

,,Jaká byla?!''

,,To ti řeknu až přijde ten pravý čas...teď už běž.''

,,Ale...''

,,Běž!''

  Veronis se na rozkaz otočila a vyrazila ze dveří.

  E. J.

Pokračování...16. kapitola.

+5

Příběhy a povídky

Autor: EllieJeronim   |   Publikováno: 20.09.2015   |   Zobrazeno: 614x