Myšlenky aneb proč..

Okované boty aneb horor část II.

Byl to muž. Jeho tvář byla od zaschlé zapáchající krve, temné oči probodly ty mé. Zajíkla jsem se. Na tmavých, uhlazených vlasech mu seděla čepice s lebkou se skříženými hnáty. Měl na sobě dlouhý kabát s několika blýskavými věcmi na hrudi. A měl na sobě ty velké, okované boty. V ruce držel revolver. 

"Hey kleines Madchen," na tváři se mu objevil úšklebek, který byl vidět i přes tu hrůznou tmu. Nemohla jsem se zmoct na jediné slůvko. Stála jsem jako přilepená k podlaze a s otevřenou pusou jsem na uhlazeného muže zírala. Nemohu popřít, že byl celkem pohledný. 

Počkat-promluvil ke mně němčinou? Najednou mi to všechno docvaklo-ta čepice, dlouhý kabát, revolver a okované boty..! Z hrdla se mi vydral přidušený výkřik a z obličeje vyprchala všechna krev.

"Ruhe!" křikl po mně muž a to mě donutilo se trochu se vzdálit. Mozek mi radil, abych vzala nohy na ramena a utekla, ale nohy se rozhodly jinak.

"Erkennst du mich?" na tváři mu vězel pobavený úšklebek. Netušila jsem, co říká, proto jsem němě přikývla. Nevím na co, přesto se jeho výrazu děsím. Ještě k tomu má na tváři tu zaschlou krev. 

"Kdo-kdo jste?" podařilo se mi konečně vykoktat. Čekala jsem na jeho odpověď, ale muž jakoby strnul a jeho pohled zkameněl. Najednou jeho revolver mířil přímo na mě.

Komentáře

Elsa m(**WE ARE PRETTY WOMEN**)

Tvůj příběh je úžasný.
Je těžké napsat něco co ostatní vyděsí a vůbec zaujme.Sama s tím mám zkušenosti ale na rozdíl od tebe moje příběhy asi nenajdou konec.
Jeden můj příběh má přes 13 stran a už mohl končit ale já v něm stále pokračuji.
Takto rozepsaných příběhů mám asi pět.A ten první měl být na dvě strany.Když jsem ho chtěla napsat do slohu prostě se nevešel a zkrácený stál za nic.

Elsa mTo se mi líbí +1 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.