Žvásty jedné knihomolky

«Nejnovější články | Žvásty jedné knihomolky

Vytvořit blog | Nápověda

Já a můj deník...

Ahoj!!!

Tenhle článek bude o mě a o tom proč a jak si píšu deník. Jdeme na to!!!

1. Deník

Můj první deníček jsem si začala psát ve druhé třídě. Byl z Pompa a měla jsem ho hrozně ráda. Moje zápisy vypadaly asi takhle:

PONDĚLÍ 1. SRPNA

AHOJ DENÍČKU. TEŤ JSME U BABYČKY. MAMKA NA MĚ KŘYČÍ ŽE MÁM JÍT ZANÍ K AUTU. ALE MŇE SE NECHCE!!! MÁM TO TADI RÁDA.

Taky jsem tam psala písničky. Tu co sem dám, jsem doopravdy napsala:

MOTÝLÍ, VÍLA VSTALA

ŘEKA ŠUMÍ A KAMENÍ HOŘÍ

MOTÝLÍ VÍLA KDYŽ SE ZBUDÍ ŘEKA NEŠUMÍ A KAMENY NEHOŘÍ

ALE KDYŽ SPÍ JE HESKY

Přísahám, že všechno jsem přepsala písmeno od písmene. Včetně chyb. No... v mém prvním deníčku jsem psala vážně různorodě. Nejhorší bylo když jsem se snažila vypadat dospěle.

MILÍ DENÍČKU, DNEŠEK JE JAK ZLÁ NOČNÍ MŮRA ALE ZÍTRA MI TÁTA KOUPÍ NOVÉ BOTY CO JSOU VÁŠNĚ SUPER

Jen tak pro informaci, ve skutečnosti šlo o plyšové bačkory.

2. Deník

Můj druhý deník jsem si psala ve třetí a čtvrté třídě a pamatuji si jak jsem všechno zveličňovala. Psala jsem tam zápisy na asi čtyři řádky a obrázky vypadaly spíš jako emotikony do SMS. Ten deníček jsem měla hrozně ráda. Byl z Claire's. To jsem totiž měla takové období, kdy jsem naprosto ZBOŽŇOVALA Claire's.

3. Deník

Můj třetí deník jsem si psala v páté třídě. Ten jsem psala takovým... zvláštním stylem. Vůbec jsem tam nepsala datum a celé to vypadalo spíše jako sešit na poznámky. Vlastně jsem ho používala jen když jsem byla na někoho naštvaná. A byla jsem hooooodně sprostá.

4. Deník

Psala jsem si ho v první půlce šesté třídy a byl na počítači. Něco vám sem překopíruju:

16:53 Můj pokoj
NENÁVIDÍM ANGLIČTINU!!!!!!!!!! Pitomá nepravidelná slovesa! Mnohem radši bych si četla! Zrovna čtu Sůl moře od Ruty Sepetys. Je to úžasná kniha. Odehrává se za druhé světové války a je…. No, prostě úžasná. O druhou světovou válku se hodně zajímám a tahle kniha se mi líbí hlavně proto, že ukazuje na to, že nejen Němci jsou ti zlí. Ve škole jsme se to učili hodně kontroverzně. Prostě Hitler byl zlej. Tečka. A o tom, že Rusáci páchali v mnoha ohledech ještě větší zvěrstva, se už moc nemluví. Za Komunistů se totiž mluvilo o Sovětském svazu, jako o zachráncích. A z velké části to tu vydrželo do dnes. Jasně, Němci zavírali židy do ghett a koncentračních táborů, ale Stalin zase zavíral svoje odpůrce do pracovních táborů na Sibiři. Mimo to Rutu Sepetys mám moc ráda. Píše historické romány. Její nejoblíbenější jsou V šedých tónech a Potrhaná křídla.

Dávala jsem tam hodně fotek a obrázků z internetu. Za chvíli mě to, ale omrzelo. Radši jsem se vrátila ke klasickým ručně psaným deníkům.

5. Deník

Ten si píšu od Vánoc a píšu si ho do dnes! Je to spíš taková... myšlenková kartotéka než deník. Jednu stránku vždycky nadepíšu datumem. A když chci něco zdělit, tak napíšu čas a místo a něco napíšu. Nebo nakreslím. Načrtnu. Dělám si tam grafy a tabulky. Jeden den může zabrat třeba deset stránek, ale i půl stránky. Tenhle styl vedení deníku mi vyhovuje úplně nejvíc.

A na závěr jeden tip. Doma mám dřevěnou bednu a tam si schovávám svojí minulost. Mám tam fotky, diplomy, deníky, obrázky, dopisy a tak dále... Teď půjdu do sedmé třídy. Je fajn tu bednu (která mi zároveň slouží jako noční stolek) jednou za čas otevřít a prohrabat se v ní. Pokud taky rádi vzpomínáte, udělejte si takovou krabici taky. Nemusí být nutně dřevěná. A já si tam schovávám věci od první třídy, ale nevadí, když začnete pozděj. Ale pokud chcete, aby mapovala váš život, už od mala, klidně si tam dejte věci ze školky.

Doufám, že se vám článek líbil.

Vaše Angela...