Vše, co patří do blogu...

Horor-Návštěva ze záhrobí

Ahoj! Mám tu dalši horor pro vás! 

Je večer, pátek 13.března. Jsem sám doma. Jako každý pátek večer, budu hrát na počítači svoji oblíbenou střílečku. Mobil si dám k počítači, abych slyšel svoje styloví vyzvánění až budou volat ti otravní rodiče. Sotva jsem zapnul hru, ozval se mobil. Ale co je to za divnej song? Tohle sem si přece nikdy nestahoval. Vždyť to ani není real, ale nějaký trapný mono. Volá XXX. Kdo to je? ,,Haló. Kdo tam je?” z telefonu se ozval vražedný křik a XXX zavěsil. Co to mělo znamenat? Po pěti minutách se opět ozval mobil. Znovu volal XXX. ,,Kdo tam je?” ,,Zemřeš!!!” řekl neznámý a ozval se znovu vražedný křik. ,,Haló.” XXX zavěsil. Asi si ze mě někdo dělá srandu. XXX ještě volal čtyřikrát, ale už jsem si toho nevšímal. Když jsem začal hrát, bylo mi něco podezřelí. Postava ze hry…Vždyť to jsem já. To přece není možný!!! Mám stejný triko, rifle…Někdo zvoní u dveří. Mám strach, ale jdu otevřít. Nikdo tu však není. Zavřu dveře, ale zvonek se ozval znovu. Otevřel sem dveře. ,,Je tady někdo?” zeptal jsem se plný strachu. Nikdo se však neozýval. Přišla SMS. Otevřel jsem zprávu. 

OD:XXX 

Zemřeš 

To je vše. SMS se sama smazala. Zkusím pustit rádio. Zaslechl jsem zprávy: Dnes, ve 2 hodiny odpoledne srazilo auto na Václavském náměstí 13ti letého Pavla z Prahy, když se vracel domů ze školy. Chlapec srážku nepřežil. Zprávy skončili a z rádia se ozýval vražedný křik. 13ti letý Pavel z Prahy? A ve dvě hodiny? Když šel ze školy? A na Václaváku?Není to náhodou Pavel z naší třídy? A teď se mně za všechno mstí!!! Přišla SMS. 

OD:XXX 

Správně. Zemřeš 

Musím zavolat policii. Vytáčím 158, ale místo klasického pípání se ozývá jen vražedný křik. Konečně to někdo vzal. ,,Je tam policie? Musíte mě pomoct….” ,,Zemřeš.” Položil jsem telefon. Jsem v pasti. Zhaslo světlo. Cítil jsem pach mrtvol. Někdo ťukal na dveře. Ze strachu jsem radši otevřít nešel. Ani jsem nemusel dotyčný si otevřel sám. Byl to Pavel. Ale zvláštní Pavel. Svítil, takže jsem ho i v úplné tmě viděl. Viděl jsem na něm krev. Nechodil po zemi, ale vznášel se ve vzduchu. Dokola opakoval ,,Zemřeš.” ,,Zemřeš.”…Přišel se mi pomstít za šikanu ve škole. V ruce měl nůž. Ostrý nůž. Dokola opakoval výhružku smrti. Všude se začal ozývat vražedný křik… 

Druhý den, když se vrátili Jirkovy rodiče domu, nestačili se divit. Všechno bylo od krve. Po bytě byli roztroušeni části lidského těla. Části Jirkova těla… 

Samozřejměi nějaké ty plusíky udělají radost.

+2

Příběhy a povídky

Autor: Králička   |   Publikováno: 03.11.2015   |   Zobrazeno: 639x