Twailightina knihovnička

Zmijozel - HP fanfiction

Zmijozelský prefekt nás odvádí do sklepení, kde nám ukazuje stěnu, chvíli to nechápu, když ale vysvětluje že se musí říct heslo : had ( jak dlouho nad tím asi přemýšleli?), aby se objevil vchod do společenské místnosti. Ještě několikrát nám ho opakuje, abychom si ho zapamatovali. Nakonec se obrátí ke stěně a tiše řekne ono heslo.
Po té se stěna začne rozestupovat, a vytvoří se průchod do prostorné místnosti laděné do černé, stříbrné a zelené.

Prefekt dále vysvětluje kde jsou dámské a pánské ložnice. Následně se omluví že musí něco vyřídit řediteli koleje profesoru Snapovi, a odchází. Všichni se rozprchnou do ložnic, já zůstávám a prohlížím si místnost.
Nejsou tu žádná okna a tak jsou jediným zdrojem světla malé zelené lampy, visící ze stropu. Nad krbem visí obrovský znak Zmijozelu, a v rohu místnosti jsou černá kožená křesla a malý skleněný stolek.
„Hezké že?“ Prohodí jen tak mimochodem. „Ty mi nechoď na oči!“ okřiknu Draca který nasadil svůj oblíbený výraz – jsem úplné neviňátko. Nevím jak je to možné ale mé vlasy se zbarví do ještě ohnivější barvy než v jídelně. „ Aha, ty se zlobíš za tu spršku dýňové šťávy?“ hraje dál Malfoy a mně to přestává bavit. Vytahuji hůlku a namířím jí proti němu. „ Ale no tak, já to tak nemyslel! Dej tu hůlku pryč!“ žadoní ale já jsem plně rozhodnutá.

Z hůlky vychází drobné jiskry, Malfoy zavírá oči. Jakmile ho kouzlo zasáhne ani to necítí. Skloním hůlku a odcházím si vybalit.
V ložnici nacházím vedle postele kufr, začínám skládat své věci do malé dřevěné skříňky vedle postele. „Ahoj já jsem Lyra Annabel.“ Ozve se za mnou a já se prudce otočím. Za mnou stojí dívka s blond vlasy , také v prvním ročníku. „Já jsem Twaila Nightmorová.“ Představím se a dál vybaluji věci.

Za pár minut je ze společenské místnosti slyšet hrozný řev. Dracovi došlo co kouzlo způsobilo. Přiběhl ke dveřím dámské ložnice a křičí. Já si nemůžu pomoct a začínám se hrozně smát. Lyra na mě vrhne nechápavý pohled. „Draco ..“ vyhrknu v záchvatu smíchu „ Potřeboval změnit barvu.“
Když Lyra uvidí jak pouštím svoji kočku z boxu okamžitě pochopí. „Ten tě zabije!“ pokouší se říct s vážnou tváří , ale vidím jak jí cukají koutky úst. Za chvíli se směje taky.

Ostatní v místnosti se na nás nechápavě otočí. Pak se ke dveřím přiřítí jedna z děvčat a prudce otevře. Dovnitř vpadne Draco, v obličeji je celý červený vztekem, tak že ladí ke svým jasně oranžovým vlasům.
Dívka co mu otevřela se začne tiše hihňat, ostatní ale propuknou v neskrývaný smích. Draco napochoduje rovnou ke mně. „To se dozví otec!“ zakřičí hystericky . Já se jen směji , vždy když nemá žádný argument podstrkuje tohle. Nakonec odchází a práskne za sebou dveřmi tak že se ze stropu odrolí trochu omítky.
„To ty?“ ptá se dívka co Dracovi otevřela. Přikývnu, všichni se okamžitě ptají, jak? Já jim to předvedu na Verity, která má z takového publika velkou radost. Já také, myslím že to tu nebude až tak špatné.

+2

Příběhy a povídky

Autor: twailight   |   Publikováno: 31.08.2015   |   Zobrazeno: 609x