Twailightina knihovnička

Překvapení. - HP fanfiction

Je noc před zkouškami, nemůžu spát. V hlavě se mi pletou přednášky profesora Kratiknota a profesorky Prýtové. Snažím se utřídit si myšlenky, scházím do společenské místnosti. U krbu v křesle však sedí Draco.
Sedám si na sedačku naproti němu. Nevšímám si ho, hledím do praskajícího ohně. ,, Promiň..“ zašeptá. Nejsem si vlastně ani jistá jestli to řekl, když se na něj podívám, zírá nepřítomně do ohně. Asi se mi to jen zdálo. Jsem asi už moc unavená, zívám a rozhoduji se že je čas si jít lehnout. Tu noc se mi zdají podivné sny, o ohni, psu, krvavém kameni a šachovnici, netuším co to znamená.

Když se ráno probouzím, rychle si házím věci do tašky, je rozhodující den, jestli to nezvládnu, nepostoupím do dalšího ročníku! Sedám si do lavice vedle Lyry, připravuji si brk a inkoust, tiše čekám než profesor Kratiknot do rozdá všechny testy, pak zpustí časomíru. Soustředím se na první otázku : “Napište tři praktická využití levitačního kouzla.“ Na škrabávám odpověď a rychle se přesouvám k další, za chvíli mám test hotový, ještě několikrát ho po sobě zkontroluji. Pak přicházím před Kratiknotovu katedru a odevzdávám test ,, Můžete odejít slečno Nightmorová.“ Přikyvuji a přicházím do Zmijozelské koleje, kde už na sedačkách čekají další nedočkavý prvňáci po testu. Sedám si do černého křesla před krb.

Ujišťuji se že jsem odpověděla na vše správně, doufám že je to tak. Za chvíli přichází i Lyra, vypadá šťastně, přibíhá rovnou ke mně ,, Že neuvěříš co se stalo když jsi odešla?“ výskne nadšeně, já překvapeně zavrtím hlavou. ,, Kratiknot přistihl Malfoye jak podvádí, možná že ho nepustí do dalšího ročníku!“ popravdě nejím jestli mám skákat radostí, tak se na Lyru alespoň usměju.

Později odpoledne se do místnosti vřítí Draco, je v obličeji rudý vzteky a mumlá cosi o neskutečné drzosti. Zamíří rovnou do ložnice, na nikoho se neohlíží a zabouchne za sebou dveře. Netuším co se stalo, ale vím jedno – nikdy ho nevyloučí, jeho tatíček se postará o to že kdokoli kdo by mu ubližoval, špatně skončí.

Večer se unaveně trmácím do ložnice, ztěžka popadám kliku a vstupuji do potemnělé místnosti, chystám se zalehnout do postele, když uvidím malý balíček na nočním stolku. Rozsvěcuji lampu a když si mé oči zvyknou na světlo otevírám balíček. Je v něm maličký prstýnek s drobounkým zeleným kamínkem, u něj je kousek pergamenu : K úspěšnému složení zkoušek!

+1

Příběhy a povídky

Autor: twailight   |   Publikováno: 01.09.2015   |   Zobrazeno: 614x