HryProDivky.cz
Zase ten pocit když...
Zase tu mám něco na téma škola. Takže, místo vysvětlování o co tu půjde, hned začneme...
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. Tohle je spíš pro ty, co jsou ve třídě ti odstrkovaní, jako já...
Máte hodinu a vyučující řekne, abyste si udělali skupinky, např. po čtyřech. Samozřejmě snad každý z nás má ve třídě nejlepšího přítele, se kterým i sedí a dělá s ním spousty dalších věcí. Takže s tímto člověkem určitě musíte být ve skupině, ale kde vzít ty další dva? Sedíte v lavici a učitelka k vám přiřadí zrovna ty největší paka ze třídy. Když dojde na práci, vy a váš přítel jste od práce odstrčeni a vaši spolupracovníci si jí přivlastní. Když už konečně dojde na Vás, tak řeknou: Jste na řadě, my jsme dělali většinu! A pak když už ty i tvůj kamarád jste připraveni něco udělat, tak Vám to zase seberou s tím, že nic neděláte a nevíte co máte dělat. A diví se? Když nám to furt berou a nedávají nám ani čas na rozmyšlenou? A ještě horší je když na ten předmět vyfasujete strašného učitele...mi máme naštěstí hodného, který pochopil, že mě ani mé kamarádce tato skupina neseděla.....Nevím jestli se mám ptát, ale znáte taky ten pocit jako já? :(
2. Když už na to nemáte
Každý z nás najde aspoň jednu chvíli ve svém životě, kdy si řekl ž už na to vážně nemá. Deprese, stres....většinou se to točí kolem školy, ale i lásky atd... Od chvíle co jsem přišla o jednu z nejdůležitějších osob ve svém životě se takto cítím skoro každý den. Kvůli tomu mě naštve každá drobnost, rozbrečí každá maličkost...a to bych klidně mohla ještě pokračovat. Prostě když jsem všemi opomíjená není to pro mě lehké a já s tím nic nemohu dělat.............Nazvala bych se psychicky labilní za tyto myšlenky. Protože ti nejhodnější, to mají vždycky těžký a naopak ty s prominutím svině jsou na tom o dost líp.
3. Nejlepší kamarád
Máme lidi kteří by za nás položili život a my zase za ně. Může to být rodina, ale hlavně naše lásky života a přátelé. Kdybychom je neměli, asi by jsme se trápili mnohem víc. Ten pocit když máte vedle sebe někoho komu můžete doopravdy důvěřovat je ten nejhezčí pocit co znám.
Takže snad se mi zase povede ukořistit trochu času na (i kdyby takový krátký) článek. A zase někdy příště ČČ!!
