Vlčí doupě - 8 - Cesta

Další díl po ........ letech!
-------------------------------------------

Princezna se sice radovala z vítězství, ale často slýchávala hlasy, které ji nutila vstát a jít za nimi. Avia tiše seděla na mýtině a netušila, že se za ní plíží Lukas. "Děje se něco?" posadil se vedle ní. "Jen budu muset odejít z Vlčího Doupěte..." odpověděla princezna, když se oklepala z vyděšení. "Co? Proč?" podíval se na ní překvapeně. "Hlasy mě volají...Musím jít...." odpověděla Avia. "Půjdu s tebou!" řekl. "Ne! Nejdeš!" ohradila se. "Jestli odejdeš beze mě, tak...."nedořekl. "Tak co?" chtěla slyšet. "Už nic...." otočil se k ní zády. "Dobře, půjdeš se mnou...Počkej tady jen oznámím, že odcházíme." řekla a odběhla. Za nedlouho se vrátila i s několika věcmi. "Poneseš to...Protože jestli chceš jít se mnou, musíš taky něco dělat." poručila a princ zvedl pytel na rameno. Jakmile udělali první krok, už se nezastavovali. Dostali se až do zimní krajiny. Oba byli promrzlí.

Avia byla jako vlk ve výhodě. Bylo jí teplo, ale Lukas mrznul. Princezna si dělala starost a tak se chvíli, co chvíli otáčela. On se však jen usmál, nic nedával najevo. Avia si ale nedala říct a tak mu dala pokyn, aby si na ní nasedl. Odporoval jen chvíli. Kouzelní vlci jsou totiž velcí a silní, takže ani ona nebyla výjimka. Princ seděl v teplém kožichu a potom usnul. Když se probudil, už byli za zimním krajem a v jeskyni kde přespali plápolal ohýnek. "Už ses nám probudil, co?" vlezla do jeskyně princezna a smála se. "No jo...." odpověděl tiše princ, "Za chvíli zase vyrazíme, tak si sbal." řekla a začala hasit plameny. "Jo, už jdu na to." odfrknul a vstal, aby se protáhl.