HryProDivky.cz
Totální Blbosti
Among Vampires 2/9
Uplynula těch pár dnů a Max už byl zase ve škole. Všichni kolem něj skákali, ptali se jak mu bylo a plácali ho po zádech. Měla jsem pořád ten pocit viny. Už jsem skoro byla doma, když mě doběhl a řekl "Já vím, že si byla za těmi dveřmi." neřekla jsem nic. "Ty se mnou nemluvíš Becky?" optal se mě a podíval se vyzvídavě. "Mluvím, ale nevím co říct." řekla jsem ve chvíli kdy se mi zase chtělo brečet. Proto jsem sklonila hlavu.
"Ty už zase pláčeš?" znovu se zeptá. "Ne..." odpověděla jsem a utřela si tvář. "Ale nepovídej. Vidím přece ty slzy." řekl a pohladil mě po vlasech. "Měla bych už jí." dodala jsem. "Neodcházej.." řekl a pevně mě chytl za ruku. "Mám práci." trošinku jsem se pousmála. "To je jen výmluva, nevěřím ti." usmál se. "Ale mám...Tak mě pustíš?" řekla jsem a už jsem se smála trochu víc. "Ha! Směješ se, ale já tě stejně nepustím." dodal. Nic jsem už neřekla a počkala až ho to přestane bavit.
Ještě, že tam byla lavička. "Když mě nepustíš, tak mi aspoň dovol si sednout." namítla jsem. Podíval se na mě a pak jsme si sedli. Po půl hodině jsem se zasnila a pak cítím jak mě pomalu pouští. Podívala jsem se na něj a dala mu pár facek aby se probral. Vyskočil na nohy a ptal se co se děje. Začala jsem se chichotat a postavila jsem se. "Tak a když už mě nedržíš tak já jdu domů..." začala jsem utíkat co nejrychleji k vrátkům. Už, už jsem zavírala, ale stačil mě ještě chytit za kabát. Musela jsem ho tedy pustit.
Pokračování příště...
