Something interesting

Vydrží přátelství přestup na jinou školu?

Ahoj :D,

máte ve vaší třídě nejlepší kamarádku, se kterou si rozumíte jako s nikým jiným? Nebo jste měli v bývalé třídě nejlepší kamarádku, pak šla každá na jinou školu a teď se snažíte scházet a psát si, abyste udrželi kontakt, ale už to není jako dřív. Zajímá vás, jestli vaše přátelství vydrží nadosmrti?





    Já už jsem zažila příliš mnoho situací, kdy jsem přišla o kamarádky kvůli přestupu na jinou školu, takže si myslím, že přátelství nevydrží, i když je hodně silné. Ale znám mnoho lidí, kteří se navštěvují a kamarádí se pořád. I když ty návštěvy jsou tak 4x do roka.


    Podle mě přátelství vzniká stejně rychle jako zaniká, to znamená velmi pomalu, ale jistě. Když poznáte nějakého člověka, trvá to určitou dobu, než si ho více připustíte k tělu, než mu o sobě něco prozradíte a než se mu začnete svěřovat. Ta doba, než k tomu člověku získáte důvěru, je velmi dlouhá, může trvat i několik let. A stejně se i rozpadají přátelství, nejprve se vídáte několikrát týdně, pak už jenom několikrát měsíčně a přestanete navzájem se svěřovat. Nakonec to dopadne tak, že jste rádi, když se vidíte na třídním srazu.


    Ale ne všechna přátelství jsou taková, některá vydrží i odchod jedné z vás na nějakou dobu do ciziny. Navíc v našem tisíceletí existuje technika, díky které se můžete dorozumívat. Ovšem přes zprávy to není totéž, jako když se vidíte přímo. A opět si postupně přestanete tolik důvěřovat, bojíte se napsat závažnou informaci do zpráv na sociální síťi.





    Když jsem byla malá, měla jsem v místě bydliště jednu kamarádku. Bydlela ve stejném paneláku jako já tenkrát. Stále jsme se navštěvovaly, hrály si spolu, rozuměly si... a pak se odstěhovala do Prahy, později do USA. Ztratily jsme kontakt, jenom naše mamky si jednou za pár let napsaly. A letos přijela do Česka, takže jsme se setkaly. Vůbec jsem ji nepoznala! Naštěstí uměla česky, takže jsem jí rozuměla, i když už má americký přízvuk, ale neměly jsme se o čem bavit. Prostě už jsme nebyly kamarádky, jenom dvě holky.


    Tenkrát jsem měla ještě jednu kamarádku, s níž jsem si rozuměla snad ještě lépe. Ale pak jsme se přestěhovali my. Stýkaly jsme se velmi často, asi 2x ročně. Až před třemi lety jsme se měly sejít a ona šla radši za kamarádkou, kterou vídá denně, místo za mnou. A od té doby už se nestýkáme, ona se změnila, i já se změnila.


    Na prvním stupni základní školy jsem si našla skvělou kamarádku, se kterou jsem seděla každý rok v lavici. Ale zatímco já jsem chtěla jít po páté třídě na gympl, ona nechtěla. Já jsem se dostala a šla jsem na gympl, ona se nedostala a zůstala na základce. Vídaly jsme se často, bydlí jen pár kilometrů od nás, ale po roce na gymplu jsem si našla kamarádky tam a opět jsme se přestaly stýkat.


    Na gymplu jsem si našla kamarádky, hned několik, ale žádná není nejlepší. S jednou jsem si rozuměla hodně, i když ne tak, jak jsem si myslela. Ale ona po dvou letech na gymplu odešla jinam. Sice bydlí velmi blízko mne, takže jsme se vídaly každý týden, ale teď už se vidíme maximálně jednou za půl roku.





    Neustále přicházím o kamarádky, ale také nacházím nové. A tak to v životě chodí, jakmile nejste v dennodenním kontaktu, postupně se začnete odcizovat, až se odcizíte úplně. A naprosto stejně je to i se vztahy s kluky, pokud odjede váš kluk na rok do ciziny, je pravděpodobné, že váš vztah nevydrží, láska postupně vyprchá.





    Jej, teď jsem asi hodně vystrašila ty, kteří se nedávno odloučili od své kamarádky. Ale neberte mě moc vážně, to, že mně nevydrželo žádné kamarádství, neznamená, že nevydrží i vám. Jenom se musíte s vaší BFF pořád stýkat, aby vám nedošla společná témata.




    Možná, že se vám tento článek nebude líbit tolik, jako předchozí. Článek má být na zamyšlení, je to vlastně taková názorovka spojená s příběhy z mého života, takže nečekám mnoho plusů. Jen doufám, že se vám článek líbil, je to zase něco jiného, než co píšu pravidelně a pokud ne, tak se nebojte, protože příští článek bude opět v mém starém stylu jako byl ten včerejší :D

Sagka

Komentáře

martmickova(TITANIC)

Můžu jenom všechno potvrdit. Člověk si řekne, měli jsme si co říct 5 let, tak i potom......ale není to tak. Nemáš o čem se stím člověkem bavit, protože se změníš a on o tobě najednoui nic neví......

martmickovaTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.