HryProDivky.cz
Žádné tajemství v tom není :)
Myslím, že tenhle text mluví za vše. A taky se mě nedávno jeden člověk, co je na tom v tuto chvíli podobně jako já ptal, jestli ještě věřím na lásku a na takové to ,,žili šťastně až do smrti."
Nejdřív jsme řekla, že věřila no. Ale spíš žili šťastně, dokud si jeden z nich nepřestal vážit toho druhýho a nezačal chtít celej svět pro sebe...
Ale pak jsem svou odpověď změnila.
To, že si ten můj... Kokos absolutně neváží krásnýho vztahu a holky, co ho miluje a dělala, co mu na očích viděla, ještě neznamená, že to nemůže existovat.
Třeba babička s dědou jsou spolu už přes 30 let a vždycky byli. Děda byl dokonce babičky první. A rozhodně se ted na stará kolena nerozvedou. A vždycky o sobě navzájem mluvili hrozně hezky.
Jde to, ale musí si partneři vážit jeden druhého, vážit si i maličkostí, co pro sebe dělaj, umět dělat kompromisy a nepřestávat se snažit, protože ve vztahu se musí snažit pořád.
Je to i jak se píše v tom textu. Pro mě třeba bylo normální Mattymu vždycky ráno udělat kafe a snídani do postele. Nevím, která jiná by to ještě každý víkend po dvou letech dělala...Nebo když se šel sprchovat, nachystala jsem mu vedle vany čistej ručník. Prostě maličkosti, které se zdály být jako automatika, ale nejsou. Člověk by si měl uvědomit, že ten druhý není jeho otrok, který tu musí stát nad ním a plnit každé přání, aniž by za to něco čekal. Že ten druhý je stejně postavená lidská bytost jako on sám a to, že se snaží, aby nám bylo dobře a nic nám nechybělo, je ve skutečnosti něco úžasného.
A však jsem za to nečekala stejnou péči ani uctívání. Ale věrnost, nějaký projev lásky ( i jindy než když mu teklo do bot) a zájem. ( bohužel, ani jedno nakonec nebylo)
Taky by lidé měli vědět, že nikdo, nikdo na tomhle světě nemůže mít všechno. tak to nefunguje. A nedá se to nijak obejít. Nemůže čekat, že budu skákat, jak on píská a změním se kvůli němu, do toho že bude mít jiný holky a ty budou taky skákat, jak on bude pískat, do toho všichni kamarádi taktéž a ještě mu niky nic nevytknou..
Boí mě vidět, když člověk, kterého mám ráda, nejenom že svým chováním ubližuje všem okolo, ale hlavně tím ničí sám sebe a odhání od sebe každého, komu na něm záleží, dokonce ted už včetně rodiny....A nejhorší na tom je, že je přesvědčený, že všichni kolem něj jsme strašně zlí a hrozně mu ubližujeme a on je ten anděl svatý, co všem pomáhá a kterému máme být všichni vděční. Tím nejen, že si dost možná pokazí všechny vztahy co má teď, ale i všechny, co bude mít v budoucnu. Ale komu není rady, tomu není pomoci...
Nu, kdo toho není schopen, může jednou zatraceně litovat, že svou vlastní blbostí a nevyspělostí a sobectvím se připravil o člověka, který by pro děj byl celý život oporou....
