HryProDivky.cz
Ne dost dobrá
Halooo…..já jsem tady!Copak mě nevidíte?To už jsem tak malý černý flíček na této planetě,že mě nejde pouhým okem zahlédnout,sklonit se mě,podat mi ruku…a dotknout se mého srdce?
Cítím vás.Ví,že jste blízko,můžete mi pomoci,ale vy nechcete.Je to jako bych stála na vrcholku malého ostrůvku a ze všech sil vás volala a prosila o vysvobození.Ale vy jste až daleko za oceánem.nechcete o mě vědět.Nechcete slyšet můj zoufalý křik a stále se vzdalujete.Proč vám už nestojím,za to,abyste by pomohli?
Jakoby všichni zapomněli…jak dlouho ještě budu čekat tady v prázdné tmavé místnosti se zamčenými dveřmi,od kterých nemám klíč.Proč mi nechcete odemknout nebo alespoň pootevřít,abych mohla nahlédnout ven a zeptat se vás,co jsem provedla,že jsem odsouzená k věčné samotě?
Mé srdce je plné jizev a stále krvácí….jak dlouho tu ještě budu sama?Dokud mé srdce nevykrvácí?Dokud se neutopím ve vlastních slzách?Dokud z té samoty nezešílím?Nebo snad dokud mi až sám anděl neotevře bránu do nebeského světa….?
Také se vám hlavou honí ty myšlenky?? Že nejste dost dobří. Že jste neviditelní, nedůležití, zatracení... Říkám si, proč jsou všichni tak výjmeční, talentovaní, krásní, oblíbení.. a já jsem... prostě já. Proč nejsem pro nikoho dost dobrá? To jsem tak hrozný člověk? Proč zůstávám ta osamělá bytost na kraji ulice skrytá za závoj z vlasů a která se topí ve svých žalostných, osamělých myšlenkách? A jak to ostatní dělají, že oni jsou dost dobří? taky se ti honí hlavou tyto myšlenky? Myslím, že každého někdy navštívily...
Ale možná nic z toho není pravda. Možná to tak vidíme jen my. Jen my se vidíme, jako bezvýznamné šedé myšky, které pro ostatní neexistují a když už náhodou, tak jim stojí jen za urážky a nadávky. Třeba nás ostatní berou úplně jinak, jen nám to nedávají najevo. Ale proč? jestli jim za to stojíme, proč nám to nedají najevo? proč neukážou, že jim na nás záleží? Něco děláme špatně, to je jisté, ale hlavní chyba je to, jak se vnímáme my sami. Můžeme být cokoli, co chceme, když se budeme snažit. Nejvíc soupeříme sami se sebou, ne s ostatními. Ale bohužel nestačí si to jen uvědomit, musí se na tom i pracovat, ale to se hůř udělá, než řekne :(
Komentáře
Magor Igor(Svět Fantazie ^^)
Jo, tyhle sebedestruktivní myšlenky znám. Jenže jakmile se jich zbavíme, zjistíme, že jsme úplně volní. Dokážeme cokoliv, cokoliv, v co věříme. Protože všechno, v co věříme je pravda.
Nemysli na to, jak tě vnímají ostatní, je to úplně jedno. Oni tě nijak neovlivní. Hlavní je to, jak vnímáš ty sebe sama. A až se budeš opravdu milovat, až uvěříš, že jsi pro ostatní dost dobrá, že jsi pro ostatní důležitá, že jsi úžasná, nadaná talentovaná bytost, pak to bude pravda. Protože vše, v co věříš JE pravda
Jen prosím tě nečekej na někoho, kdo tě přijde zachránit. Nikdo to nedokáže. Jediný kdo to zvládne, jsi ty
Je to strašně těžký, já vím. Ale ta odměna za to stojí
Kylu(EMO-GIRLS)
Mně docela vyhovuje být sama. Většinou nemám chvíli klidu a doma vždycky chytím ponorkovou nemoc. Mám ráda samotu, nebo společnost lidí, se kterými si rozumím a nevidím se s nimi každodenně. Ale ty myšlenky mám taky. Možná proto tu samotu vyhledávám.