HryProDivky.cz
6 MÝTŮ O ZÁCHVATOVÉM PŘEJÍDÁNÍ
A jsme u posledního dílu této malé série. Pak se zas vrhneme na něco veselejšího…Zrovna záchvatovité přejídání je ta nejvíc nepochopená porucha přijmu potravy. Navíc lidé si téměř nikdy neřeknou o pomoct, protože tomuhle problému sami nerozumí. Mají pocit, že jsou ,,jen nenažraní“ a že je to věc pevné vůle, která jim chybí. A i zde existuje spousta stereotypů, kterým společnost věří.
1. LIDÉ TRPÍCÍ PŘEJÍDÁNÍM MUSEJÍ BÝT TLUSTÍ
Stejně jako anorektik nemusí být nutně vyhublý, ani člověk, který trpí záchvatovitým přejídáním nemusí být tlustí. A divili byste se, jak je tato porucha rozšířená právě mezi sportovci. Ať už kvůli tomu, že mají obrovský výdej, k tomu ale neměli adekvátní příjem jídla, z toho vzešly vlčí hlady, a přehouplo se to až do přejídání nebo tím, že právě tolik sportují proto, aby nějak vykompenzovali to přejídání nebo po nějakých závodních dietách…
A stejně jako nikdo nezhubne 20 kilo za měsíc, tak obvykle ani tolik nepřibere. Takže ze začátku ten problém opravdu nemusí být patrný. Někdo má navíc prostě rychlý metabolismus nebo své záchvaty v menší míře také kompenzuje dietou či pohybem… Opravdu ne každý, kdo trpí přejídáním, musí nutně vážit sto kilo. Ano, jsou takové případy, a je více, než pravděpodobné, že když se někdo bude dlouhodobě hodně přejídat, bude přibírat. Ale nemusí to být hned nebo to jít nějak extra rychle, že byste si toho hned na první pohled všimli, že by se ten člověk měl přejídat. No a u přejídání po anorexii platí to samé, co u bulimie…Pokud do toho člověk spadl po anorexii, kdy měl velkou podváhu, pak, i když třeba přibral rychle 10 kilo, tak pokud jste ho neznali předtím, budete vidět jen to, že má ten člověk úplně normální váhu, a že je štíhlý, přitom může trpět přejídáním.
2. NEMAJÍ PEVNOU VŮLI
Na jednu stranu svým způsobem ano, ale takhle jednoduché to není. K záchvatovitému přejídání obvykle dochází ze tří důvodů. Buď po anorexii – a v tomhle případě je tělo natolik vyhládlé, že vám to prostě nedovolí zastavit, dokud se nedojí, nebo po přísné dietě, a zde je to vlastně to samé, a nebo je to z emočních důvodů – lidé něco zajídají. Řeší jídlem nějaké své pocity, problémy, starosti…stejně jako když je jiní řeší alkoholem…A dokud se neodstraní tyto problémy, je těžké s přejídáním bojovat jen pouhou vůlí. Další věc je, že pro lidi trpící tímhle je to jídlo vlastně droga. A zbavit se každé závislosti je náročné. Záchvatovité přejídání fakt není to, že si někdo přidává nebo že si dá někdy zákusek nebo to, že chodí uzobávat bonboniéru nebo že neřekne NE Mekáči. To je věc vůle, to ano, ale záchvatovité přejídání je něco úplně jiného, nejedná se o uzobávání nebo o mlsání. Obvykle se jedná o nesmírně rychlou a náhlou konzumaci obrovského množství jídla, klidně i takového, na které člověk ani nemá chuť.
3. JE JIM JEDNO, JAK VYPADAJÍ/ NEBOJÍ SE PŘIBÍRÁNÍ
VŠECHNY PPP mají jednu věc společnou, a to je právě strach z přibírání a potřeba nějakým způsobem kontrolovat svou hmotnost. A u záchvatovitého přejídání je tmu taky tak. Může se to zdát jako nesmysl, když se ,,klidně cpou“, jenže oni se právě necpou moc klidně. Nedokáží to kontrolovat, nedokáží to zastavit. Ale rozhodně je to trápí, a mívají z toho obrovské výčitky. Ono i záchvatovité přejídání začíná velmi často jako dieta. Jako docela přísná dieta, kdy se člověk vyhladoví, odepírá si, a pak se právě začne přejídat, ještě stále v době, kdy chce ale za každou cenu hubnout. Jenže se mu stane pravý opak. Ztratí nad sebou kontrolu, začne se přejídat, a přibírá. Má to naprosto devastující vliv na psychiku člověka.
Nebo se snaží hubnout, ale čím více se snaží, tím víc se paradoxně přejídá, protože má v hlavě nastavené TOHLE NESMÍM A TOHLE NEMŮŽU…A pak, když se nikdo nedívá, to neustojí, a na truc vlastnímu hlásku v hlavě se jde přejíst.
4. PŘEJÍDÁNÍ JE TO, ŽE JÍM VÍC, NEŽ CHCI, KDYŽ MLSÁM NEBO KDYŽ SE NÁRAZOVĚ PŘEJÍM NA OSLAVĚ
To opravdu ne. Mlsání je zlozvyk, ne porucha přijmu potravy. Záchvatovité přejídání opravdu neznamená to, že jíte o trochu větší porce, než jste si nastavili, když si dáte po obědě kus čokolády nebo když se přejíte na oslavě nebo o Vánocích, i když tam toho třeba sníte opravdu hodně a nezvyklé kombinace. Záchvat přejedení jako takový vypadá jinak.
Obvykle k němu dochází tajině, někdy dokonce v noci, když je člověk sám, a sní v neuvěřitelně krátkém čase obrovské množství jídla. Klidně najednou tolik jídla, co by snědl normální člověk za tři dny, i víc, a to klidně během čtvrt hodiny.
5. POTŘEBUJÍ JEN ÚPRAVU JÍDELNÍČKU
Jistě, nějaká úprava jídelníčku je nutná, aby se co možná nejvíce zamezilo fyzickým spouštěčům hladu, tedy takové ty základy, jako jíst pravidelně, dostatečně, mít ve stravě dostatek ovoce a zeleniny, bílkovin, vlákniny, zdravé tuky a sacharidy, volit takové potraviny, aby mohli jíst porce větší na objem…Nicméně u ZP jsou ty důvody často i emocionální, a úprava stravy sama o sobě nemusí stačit, protože ten problém je i v hlavě a v psychice.
6. ZÁCHVATOVITÉ PŘEJÍDÁNÍ NEMÁ ZDRAVOTNÍ NÁSLEDKY, JAKO ANOREXIE
Ani tohle není úplně pravda. Jasně, dopady asi nejsou takové, a tak fatální, ale i samotné záchvatovité přejídání může být zdraví škodlivé. Určitě je to jasné, pokud způsobí obezitu nebo větší nadváhu, ta už samozřejmě má velmi vážné zdravotní dopady a může vézt až k smrti. Nicméně i v případě, že se člověk ještě neprojedl k obezitě, má záchvatovité přejídání řadu zdravotních rizik. Především výkyvy hladiny krevního cukru, které mohou mít za následek cukrovku. Pak jsou to problémy s trávením, v extrémním případě až protržení žaludku, v lehčích případech se rozhodně může objevit průjem, zácpa, křeče, nadýmání, bolesti břicha atd. Může také docházet k zavodnění, což může být nebezpečné pro ledviny.
Navíc hodně lidí se nejen přejídá, ale právě střídají období přejídání a období diety, což je pro tělo to vůbec nejhorší, může dojít k problémům se štítnou žlázou, k poruchám metabolismu i k výkyvům hormonů, problémům s krevním tlakem a nemluvě o problémech, které může vyvolat chronický stres a úzkost, kterou z toho člověk má.
