Pozdní doba kamenná

«Nejnovější články | I ♥ Sia....

Vytvořit blog | Nápověda

Ahoj, a je zde eneolit.

Eneolit (z latinského aeneus - měděný), jinak také chalkolit (z řeckého chalkos - měděný, lithos - kámen) či česky doba měděná, je označení pro historické období v pravěku - závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází dobu bronzovou.
Zdá se, že na konci neolitu došlo k určité krizi. Svědčily by proto i častější nálezy kostí lovných zvířat na neolitických sídlištích. Snad hrála roli vyčerpanost půdy v důsledku žárového zemědělství.

Znaky

Měď, která je jako materiál významná v této epoše pouze v jižní a jihovýchodní Evropě a na Předním východě, v dalších částech Evropy nemá zásadní význam, protože jí není dostatek.
Diferenciace vývoje mezi Evropou a Asií, která je patrná už v neolitu, se prohloubila - v době, kdy ve střední Evropě začíná eneolit, už vznikají v Orientu první otrokářské státy (Sumer, Akkad). Vzniká společenská dělba práce. Vzniká hrnčířství, tkalcovství, tesařství, kovolijectví, kovotepectví, barvení látek, stavěli pevné hráze, zavlažovací kanály, aj.=závlahové hospodářství.

Typické znaky pro střední Evropu

Pozůstatky křížové orby byly nalezeny pod mohylami v Polsku (Sarnow), Dánsku (Lundehøj, Aldrupsgarde) nebo v Česku (Březno u Loun, Konobrže). Předpokládá se, že tato orba mohla být kultovního charakteru. Nezdá se, že by tato oradla zvýšila výnos polí, spíše obdělávání urychlila. Zároveň došlo k jasnému oddělení polí od sídlišť.

Jeden z nejpřevratnějších vynálezů v lidských dějinách se objevuje právě v době někdy kolem poloviny 5. tisíciletí př.n.l. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že se kolo objevuje během velmi krátké doby v podstatě v celé Evropě. Nemáme tedy jistotu, že vzniklo na Předním východě, jak bylo po dlouhou dobu předpokládáno. Jedinečným dokladem existence vozu je nález hliněného modelu vozíku v maďarském Budakalász. Existují spekulace o využití vozu v dálkovém obchodě, jsou ovšem nepodložené a silně nepravděpodobné, protože toto by vyžadovalo existenci dlouhých úseků sjízdných cest. Spíše se předpokládá hospodářské užití v rámci jednotky dům - pole.

Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech Evropy (např. Bytyn v Polsku) a také rituální pohřby dobytčat v okolí Lipska (kultura kulovitých amfor). Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného jha (býk z jasanového dřeva) ze švýcarského Vinelzu.

Nejznámějším dokladem těžby (i hlubinné) je lokalita Krzemionki u Krakova. Byl zde nalezen systém šachet a štol.

Oddělení plochy sídliště a pohřebiště

Jestliže v neolitu nacházíme pohřby ještě i na sídlištích, často v sídlištních jámách, v eneolitu se pohřební rituál člení a asi i rozšiřuje na všechny členy komunity. Zároveň je pohřební okrsek jasně oddělen od sídliště.

Menší obytné stavby

Jestliže je pro neolit ve střední Evropě typický tzv. dlouhý dům, tak v eneolitu se objevují menší chaty spíše obdélníkového půdorysu (cca 6-8 x 3-4 m). Snad se z toho dá usuzovat, že základní jednotkou komunity již nebyl celý rod (osídlující v neolitu dlouhý dům), ale podstatně menší jednotka (snad nukleární rodina). Sídliště jako celky jsou také oproti neolitu menší.

Upevnění společenského postavení muže

Jako jeden ze sociálních důsledků hospodářských změn se uvažuje o zesílení společenského postavení muže ve společnosti, hlavně v souvislosti s užitím oradla a dobytčat. Starost o pole tak přechází do jeho kompentence.

Eneolit v Česku

Na našem území spadá eneolit do konce 4300/4200 - 2200. Obvykle se dělí na časný eneolit (4300/4200 - 3700 př. n. l.), kam patří kultura lengyelská, münchshöfenská, schussenriedská, jordanovská skupina a Michelsberská kultura. Do staršího eneolitu (3700 - 3350 př. n. l.) řadíme kulturu nálevkovitých pohárů a stupeň Ia kultury bádenské. Ve středním eneolitu (3350 - 2900/2800) se objevuje bádenská kultura, řivnáčská kultura, bošácká skupina, kultura chamská, kultura kulovitých amfor. V mladším eneolitu (2900/2800 - 2200 př. n. l.) je naše území osídleno kulturou se šňůrovou keramikou a kulturou se zvoncovitými poháry. Na sklonku se objevuje i protoúnětická kultura.