HryProDivky.cz
Člouvěk moudrý
Ahoj.
Tak dnes to bude o Homo sapiens sapiens
Člověk moudrý (Homo sapiens sapiens), též člověk rozumný, běžně označován jako člověk (všichni lidé dohromady pak lidstvo), což je ale také označení celého rodu Homo, je jediným žijícím druhem rodu Homo. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit. Člověk je rovněž bytost, která si uvědomuje sama sebe.
Charakteristickým rysem dnešního člověka je schopnost vyrábět komplexní nástroje a použít je k ovlivnění svého okolí. Vytvořila se přirozená dělba práce- muž=lov/ žena= děti, jídlo, sběr.
- jeskyně Altamira a Dolní Věstonice
- dokonalá řeč
- ,,víra", oběti duchům
- vznik umění- Věstonická venuše
Teorie vzniku člověka moderního typu (Homo sapiens) v současné době prochází překotným vývojem na základě nově získaných genetických poznatků. Po dlouhou dobu existují dvě teorie – multiregionální teorie a teorie Out-of-Africa, které byly poměrně nedávno doplněny o kompromisní teorii difúzní vlny.
Podle tzv. multiregionální teorie se Homo sapiens vyvinul několikrát nezávisle z lokálních populací Homo erectus. Zastánci této teorie jsou logicky toho názoru, že neandrtálci jsou poddruh moderního člověka. Později vzájemným křížením došlo k unifikaci jednotlivých populací.
Teorie Out-of-Africa (tzn. šíření z Afriky) tvrdí, že všichni moderní lidé pocházejí z jediného evolučního centra v Africe, přičemž nějakým způsobem nahradili (možná i vyhubili) starší eurasijské populace, aniž by se s nimi plodně křížili, což by znamenalo, že si jsou jednotlivé světové populace lidstva daleko bližší. Genetické studie ale ukazují, že šíření moderního člověka z Afriky bylo vícenásobné (podobně se i Homo erectus dříve rozšířil z Afriky) a jen potomci posledního jsou předky většiny dnešní populace.
Teorie difuzní vlny je relativně nedávným pokusem o kompromis mezi těmito dvěma pohledy. Zdůrazňuje africký původ anatomicky moderního člověka, ale zároveň připouští možnost, že některé jeho populace, migrující mimo Afriku, se v omezené míře plodně křížily s archaickými zástupci rodu Homo z Eurasie.
Nálezy
Na základě nových objevů je možné, že první zástupci člověka rozumného vznikli již před asi 280 000 let, tedy o 80 tisíc let dříve, než se předpokládalo. Dle genetických studií může být moderní člověk i starší než 300 000 let.
K nejstarším paleontologickým nálezům Homo sapiens nyní patří 190 000 let staré nálezy (Omo, Etiopie). Dalšími jsou pak 160 000 let staré (Jebel Irhoud, Maroko) a zhruba 100 000 let staré (Qafzeh a Skhul, Izrael; Klasies River Caves, Jižní Afrika). Poté následují nálezy až ze svrchního paleolitu.
Dalším výskytem je Asie a až pak Evropa.
Homo sapiens čili „Člověk rozumný“ se vyvinul z lidského druhu Homo erectus („Člověk vzpřímený“), který se sám vyvinul asi před 2 milióny let z nejstaršího druhu lidského rodu zvaného Homo habilis („Člověk zručný“).
Nejnovější výzkum ukazuje, že Homo sapiens se vyvinul ve dvou evolučních liniích (africké a evropské) ze dvou různých poddruhů Homo erecta, k jejichž rozlišení ze společného předka došlo zhruba v době před 400 tisíci až 350 tisíci lety.
