I ♥ Sia....

Mladší doba kamenná

Čau.
Dnes to bude o mladší době kamenné, neboli neolitu.

Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství (sami rozšiřovali políčka) a chovu zvířat. Také se vyrábí keramika, sošky ženských těl (vládne zde matriarchát- žena-matka)první broušené a vrtané nástroje (jako srp, sekery a kamenné motyky), vyrobili si přeslice, vřetena, svislý stav a díky tomu jsou zde počátky vědomé výroby oděvů. Také již staví trvalé domy, dříve byly jen ,,chaty/stany". Z nich si vytvářejí rodové občiny=vesnice s příbuznými. Díky tomu přicházíme do období výrobního hospodářství.

Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období. Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 8. nebo v polovině 7. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mladého mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem šířila znalost prvotního zemědělství, které je rozhodujícím znakem období. Ve střední Evropě se uvažuje o 6. tisíciletí př. n. l.. Někdy ve 4. tisíciletí př. n. l. pozvolna přerůstá v období eneolitu.

Zemědělství

V 10. nebo v 9. tisíciletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy počátkem zemědělství v návaznosti na oteplení po poslední době ledové. V předchozích dobách byl obživou lov a sběr přírodních plodů, hlíz a zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito.
Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou
Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.),
Ali Koš v Íránu (7500–6750 př. n. l) a
Jericho v Jordánsku (7000 př. n. l.).
Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě v oblasti Žluté řeky (Chuang-che).
Nejstarší známou společenskou resp. náboženskou stavbou je Göbekli Tepe, snad už z 10. tisíciletí př. n. l.

Zvířata

Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k domestikaci divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě. Až později došlo k výraznému zmenšení velikosti chovaných zvířat. Nejstarší nálezy kostí ovce ze sídliště pocházejí ze Zarev Chemi/Shandaru (9 000 př.n.l.). Nálezy kozy se objevují později - kolem 7 500 - 6750 př.n.l. Kosti hovězího dobytka byly nalezeny v Jerichu (7 000 - 6750 př.n.l.), Agrisse (6 500 př.n.l.) a Knossu (6 100 př.n.l.). Domestikovaný vlk - pes se objevil na sídlištích mimo úrodný půlměsíc a to ve Star Carr (Anglie) a v Seckenberg Moor (Německo, cca 7 500 př.n.l.). Nelze vyloučit, že sloužil (i) jako potrava.

Rozšíření

Neolit se šíří difuzí - pronikáním nových skupin obyvatel z oblastí úrodného půlměsíce - Turecko, Syropalestina, Kurdistán přes Balkán, do střední Evropy. S tímto fenoménem měl souviset i příchod Indoevropanů do Evropy.
x
Neolit vzniká přímo na místě: vytvářejí se lokální místa neolitizace.
x
Kombinace předchozích uvažuje o pronikání neolitického obyvatelstva na území mezolitiků.

Kultury, skupiny

Kultura s lineární keramikou
Kultura Vinča
Kultura bukovohorská
Kultura s vypíchanou keramikou
Kultura potiská
Protolengyel
Lengyelská kultura
Kultura s moravskou malovanou keramikou
Jarmucká kultura

-2

Příběhy a povídky

Autor: KUK HWS   |   Publikováno: 10.04.2017   |   Zobrazeno: 1634x