DUŠIČKY strašidelná příběh

«Nejnovější články | Evelin

Vytvořit blog | Nápověda

Ahoj... dnes vám chci napsat svůj vymyšlený příběh, který se stal na dušičky, jelikož se blíží Dušičky.

Jmenuji se Patrik a dnes vám chci povyprávět svůj příběh, který se mi stal na Dušičky.

Všechno to začalo když jsem se probudil asi o kolo 6. hodiny ráno. Mí rodiče odjeli na služební cestu, už mi bylo 15 tak mě nechali doma samotného a navíc bylo to jen na 3 dny. Vzbudil jsem se poměrně brzo nevím čím to bylo, ale už jsem nebyl vůbec ospalí jako bych měl nějak moc energie. Šel jsem do koupelny a vyčistil si zuby pak jsem se podíval do zrcadla a říkali si jaký krásný já jen jsem. pak jsem si šel udělat snídani, avšak na kuchyňské lince leželi dva koblihy a vzkaz od mé mámy. psala mi : Ahoj tak tedy my odýždíme peníze máš v šuplíku a zbytečně neutrácej a hlavně, až přijedeme domů, ať je tak čisto jako, když jsem odýžděli. Vzal jsem vzkaz, skrčil ho a hodil do koše a podíval do šuplíku bylo tam pěkných 5 tisíc. Vzal jsem si nachystané koblihy a šel se mrknou co dávají v televizi.

Nic extra. Tak jsem šel zpátky nahoru a zapnul jsem si komp, napsal jsem kámošovi, ale byl s rodiči na horách tak jako všichni a jen já musím trčet sám doma. No nic jdu si pustit nějaký film. Vybral jsem si nějaký horror, jelikož byl přesně stvořený den na horror. Venku mokro, mlhavo, sychravo a pěkně se zatáhlo asi bude velká bouřka. vybral jsem si Annabel zrození zla, ještě než začal film šáhl jsem do šuplíku a vzal jsem si čipsy . koukal jsem nějak zvlášť jsem se nebál, na horrory jsem byl zvyklí. Film skončil a už byl celkem čas si objednat oběd, objednal jsem si pizzu šunkovou a sýrovou. zatím jsem koukal na nějaké videa na youtube. Pizza došla zhruba za hodinu, k obědu jsem si zapnul nějaké filmy a koukal až do večera kdy jsem si dojedl zbytek pizzy bylo asi 22:06 a já si řekl že bych už mohl jít spát ne, protože bych byl nějak unavený, ale dost jsem se nudil a dívat se na další film už mě fakt nebavilo. Šel jsem si vyčistit zuby a převléct se do pyžama. Lehl jsem si do postele a přemýšlel co budu zítra dělat.

Pomalu jsem už usínal když tu slyším nějaké kroky po schodech sednu si na postel a potichu poslouchám skoro nedýchám. Blíží se to blíž, srdce se mi sevřelo chtělo se mi brečet a řvát, ale nedokázal jsem to. nemohl jsem vydat ani hlásku. Po pár minutách, které pro mě trvali skoro věčnost to utichlo. zase jsem si lehl a čekal jestli se bude ještě něco dít čekal jsem a čekal nic se nedělo už už jsem usínal a slyším pronikavý, srdcervoucí sténavý výkřik leknu se, jsem jak zkamenělí, nemohu se pohnou jen čekám a koukám kolem sebe a tu slyším kroky, které se blíží k mé posteli ohlídnu se a vidím dvě jasně červené oči. Vynořili se s čistajasna ze tmy a upřeně na mě koukají. dívám se v tváří tvář tomu nezvanému hostovi obličej je celý rudý a zakrvácený v měsíčním světle to vypadá ještě daleko strašidelněji než když to stálo dál od mě a mé postele. má to vyzáblou, shrbenou,kostnatou krvavou postavu.Nemohu se hnout jen se modu dívat a přemýšlet co se bude dít. Slzy se mi derou do mých oteklých očí. Bojím se co se mnou bude, ale vrtá mi hlavou co to je. zavřu oči v domnění že to zmizí. Pomaloučku je znovu otevřu a krvavé oči jsou přímo u mé tváře, najednou se to krutě, hlasitě, ironicky zasměje vezme to polštář a chce mě to dusit s posledních sil a odvahy si vzpomenu na mou babičku která je už po smrti. Ona se zabývala těm to věci paranormální jevy, nadpřirozeno, démoni a tak.

Otevřu oči a s plna hrdlu zaječím jak jen můžu. Vůbec netuším kde se to ve mě vzalo a zařval jsem a ono to odešlo je to pryč, už to tu není. Pak jsem ani nevím jak, ale usnul jsem. Ráno jsem se probudil a bylo krásné ráno, skoro jsem na to zapomněl, jen že sešel jsem dolů a byly rozbitá stará váza po mé babičce. Nervózně jsem se podíval do kalendáře a bylo 3.11. noc kdy mi umřela moje babička a já na to zapomněl. sice nevím co to bylo, ale jedno vím jistě už nikdy nezapomenu na tu strašlivou noc.