Draconitčin šupinatý bloček

100 nudných faktů o Artemii

Kvetha!
Podívejme, k čemu jsem se to odhodlala. Sto faktů o mé osobnosti.
Předpokládám, že pokud dojdete na konec, sežerete se nudou. Pokud to však opravdu dočtete, odměna vás nemine. Dostanete čokoládu!
Tak pokud jste ochotní zahodit svůj život kvůli čokoládě, jen čtěte...

1. Jsem dívka. Šokující. Já vím.
2. Ačkoliv jsem dívka, nenávidím ty předsudky, které se k dívkám váží. Například že snem každé je být hezká, mít děti a šťastnou rodinu a že správná dívka o sebe velice dbá.
3. Nemám ráda malé děti. Jsou malé, ufňukané a uřvané. Jediná holka, kterou mám ráda, je druhačka a nesmírně ukecaná. V podstatě jsem jediná, kdo ji je schopný v naší jízdárně akceptovat a snášet její přítomnost. Jak zvláštní.
4. Ano, do jízdárny chodím jezdit na koni. Je to vlastně jediný sport, který provozuju pravidelně a hlavně s chutí.
5. Jezdit chodím každý pátek.
6. Mám zde jednoho koně, kterého ze srdce miluji. Jmenuje se Tsunami, ale já mu říkám Tsume. Znáte to anime, Wolf’s Rain? A znáte Tsumeho? Ano, tak ten je povahově až děsivě podobný tomu koňskému Tsumemu.

Ano, přesně tak. Toto je Tsume.

7. To, že mně Tsume bere jako přítele, jsem si tvrdě vybojovala. Je to asi moje jediné velké vítězství.
8. Správně, jediné velké vítězství. Nikdy jsem si nekladla, a nikdy si nekladu velké cíle, až na opravdické výjimky.
9. Toto také dost souvisí s mou prokrastinací. Prokrastinuji nehorázným způsobem.
10. Přesto jsem si nikdy nepustila video „Just do it.“
11. Nesleduji Youtube ani Youtubery. Nemám na to moc trpělivost. Znám lidi, kteří každou... Neděli večer, tuším, číhají na to, kdy Kovy vydá nové video. Přijde mi to bláznivé.
12. Ovšem výše zmíněný Kovy mi nevadí. Má slušný projev a vypadá i celku sympaticky. Ta tři videa, která mi... eh, začíná na G, vnutila shlédnout, byla i vcelku vtipná.
13. S Kovym máme stejný názor na seriál Ulice. Nenávidíme ji.
14. Nevím, jak to má doma Kovy, nicméně já jsem v rodině, kde se každý večer v půl osmé žhaví televize, aby se mohla sledovat Ulice.
15. Ulici sledují všichni příslušníci mé rodiny krom mně, psa a kocoura. Tedy mamka, taťka, babička, děda, k mému upřímnému údivu i můj starší bratr. Vlastně občas i ten pes.
16. Ulice je příšerná telenovela. Režisérka už by se konečně mohla zklidnit a všechny postavy vyzabíjet.
17. Tento díl bych si rozhodně nenechala ujít.
18. Přestože jediný horror, který jsem viděla, byla Hetálie Smrti. Obě části.
19. Ze zvědavosti se musím podívat na nějaký německý horror. Na ty prsa a gaye jsem zvědavá.
20. Zajímalo by mně, jestli budu mít také takový problém se soustředěním, jako Francie.
21. Celkově mívám dost problém udržet pozornost, kdykoliv se začnu nudit nebo vykonávám nějakou monotónní činnost. Třeba jdu do školy nebo uklízím.
22. V takových chvílích bývám dosti mimo. Povídám si se svým alter egem Nëyou.
23. Nëya má v mých myšlenkách podobu veliké zlatožluté dračice s bílými ostny, která se mění na asi sedmnáctiletou dívku.

A toto je Nëya ztvárněná jistou kreslící bohyní, kterou na Deviantartu jako najdete jako Jigali.

24. Je vyšší než já. Částečně proto, že nosí mafia klobouk. Mimochodem, ty mám v oblibě i já a hrdě jeden vlastním.
25. Se svým kloboukem jsem se seznámila tak, že jsem jej nalezla opuštěný a zaprášený pod schody. Ptala jsem se taťky, jestli není jeho. Nebyl. Stejně tak údajně nepatří ani bratrovi, ani dědovi. A shodou okolností je přesně na mou hlavu.
26. Ten klobouk stále nemá jméno, což mně štve. Mám zvyk dávat jména věcem, na kterých mi záleží.
27. Mimo klobouk vlastním také knihy, které zbožňuji – triologii Dračí oči, první díl Hry o trůny, poté knihy Posel a Zlodějka knih.
28. Do knihovničky si hodlám přidat také Malého prince, Muže, který sázel stromy, Jámu a kyvadlo (povídky E. A. Poa) a Roky pod psa.
29. Většinu těchto knih si hodlám přát postupně k narozeninám a Vánocům. Muže, který sázel stromy bych si ráda koupila sama. Máme ho totiž doma, ale darovala jsem ho mamce k Vánocům. A vzhledem k tomu, že tu knížku miluji a stále dokola ji čtu, bych si ráda pořídila výtisk, který bude jen můj.
30. Z tohoto jste si nejspíše všimli, že mívám dosti nepochopitelné myšlenkové pochody.
31. Což mi připomíná, že povahově jsem dosti vzácný povahový typ – INFJ.
32. Díky tomu se cítím výjimečně.
33. Ačkoliv nejsem egoista.
34. Nebo si to o sobě alespoň myslím.
35. Minimálně jsem ochotná si přiznat, že jednoduše nejsem tak awesome jako Prusko.

Doufám, že vás z toho, jak je Gilbert AWESOME nerozbolely oči.

36. Z této poznámky jste nejspíše pochopili, že ráda tak trochu podlézám těm, kteří jsou lepší než já.
37. Přináší to různé výhody.
38. Na druhou stranu, nikdy jsem se s nikým neznala jen proto, abych ho využila.
39. Jsem tak pitomě dobrá, že bych to prostě nedokázala.
40. Takže berte toto jako přiznání, že se přikláním k dobru, ne ke zlu.
41. Mám takový hloupý zvyk pomáhat jiným.
42. I za cenu sebe samé, což mně vrcholně štve.
43. Chtěla jsem být manipulátorská mrcha. Nezadařilo se.
44. Chcete dokázat, že se nezadařilo? Někteří mi říkají světluško. To snad stačí.
45. Moc ráda bych se někdy ocitla na místě, kde létají v noci světlušky. Musí to být strašně hezké. Romantika.
46. Ačkoliv světlušky bych ráda viděla jen sama, ne po boku nějakého... ehm, fešáka.

Rozkošný brouček.

47. Pevně doufám, že s nikým nebudu chodit. Možná změním názor, ale zatím v tom vidím jen problémy. Brrrr.
48. Problémům se snažím vyhýbat, co to jde s neumím se jim postavit čelem.
49. Statečná rozhodně nejsem. Alespoň ne v tomto směru.
50. Na druhou stranu bych chtěla vyzkoušet seskok padákem nebo bungee jumping. Chci si vyzkoušet, jaké to je letět doopravdy, ne jen ve svých myšlenkách.
51. Ve svých myšlenkách létám dost často, povětšinou na dračím hřbetě. Je to sranda.
52. V takových chvílích upadám do vtipného transu. Pokud byste na mně mluvili, neslyším vás.
53. Jistá G. se skvěle baví tím, že mi luská prsty před očima, když jsem mimo.
54. Mé křestní jméno zní Johana.
55. V překladu to znamená Bůh je milosrdný. Což sedí, za tím ke mně milosrdný byl.
56. Ačkoliv předchozí fakt mohl znít křesťansky, nejsem věřící. Ale neodsuzuji ty, kteří věří, pokud to nejsou radikálové.
57. Ráda vyhrožuji imaginárním zabitím kyanidem. Víte proč? Protože kdybych vyhrožovala tím, že dotyčnému jednu vrazím, neuskutečním to, protože to jednoduše není v mých silách. Kdežto imaginárně zabít mohu dotyčného pohodlně a vždy. Mhehe, ďábelské, já vím. Tleskat nemusíte.
58. Má fyzička je spíše podprůměr. V běhu se držím vzadu, nepřeskočím ani devadesát metrů, neudělám výmyk, rychle se unavím, nemám dost rychlé a pohotové reakce. Tělocvik je mou noční můrou.
59. Naproti tomu, mé nejoblíbenější školní předměty jsou bezkonkurenčně dějepis a francouzština.
60. Francouzštinu se učím prvním rokem.
61. Přestože se mi první pololetí ani tak nelíbila, brala jsem ji jako menší zlo. Jako druhý jazyk jsme totiž měli na výběr němčinu, a ta se mi nelíbí vůbec. Nedokáži se s ní ztotožnit. Je přesná, dokonalá. Přesně to, co já nejsem.
62. Jak jsem ale již řekla, ani francouzština se mi nelíbila. Změnilo se to až s druhým pololetím, kdy jsem začala sledovat Hetálii a beznadějně si oblíbila Francise Bonnefoye. Ehm, a pak to šlo tak nějak samo.
63. Přesně tak. Má nejoblíbenější postava z Hetálie je Francie, tedy perverzák.

64. Přiznávám, že perverzní bývám občas i já.

Výstižné, nemyslíte?

65. Zejména když jsem happy. Tak nazývám stav, kdy jsem opravdu šťastná, mám dobrou náladu a vezmu si čokoládu. A pokud jsem takto happy, bývám buď lehce psychopatická, nebo perverzní. Obojí bývá pro mě dost zábava, ale nepřeji vám mně takovou zažít.
66. Když sklouznu k psychopatičnu, celkem dobře se mi píší povídky. Bohužel bývají příliš zmatené a nepoužitelné.
67. Psaní povídek je něco, na čem aktuálně dost visím. Mám to moc ráda.
68. Stejně jako Role Play. Dovolím si sem dát reklamu na skvělou skupinu od Ravenclaw, Play your role. Aktuální hra, Gina and life, mně dost baví.
69. Zejména mně neskutečně chytlo hrát za šikanátorku Veru Ylven.
70. Povětšinou mé RP postavy vytváří konflikty nebo prostě nejsou normální. Hraji a schizofreničku, šikanátorku, nezdravého optimistu, lišku tak naivní, až je zoufale hloupá, elfku, která zešílela z toho, že nedokázala ovládnout svou magii, elfku tak oddanou a hrdou, že zemřela pro svou paní, naprostého sobce a tak dále.
71. Z Role Play postav jsem zatím zabila jen dvě.
72. Nicméně v hlavě si střádám smrt třetí.
73. Mezi mé nejoblíbenější barvy patří zelená, hnědá a žlutá.
74. Odstíny olivové a tmavě zelené proto, že mi možná trochu připomínají les, kde trávím vcelku dost času. Navíc je to uklidňující barva. Připadá mi mnohem více uklidňující než modrá.
75. Modrou barvu jsem hodně dlouho ráda neměla. Nicméně poté, co se mi začala do života plést čím dál víc (G., nesměj se), jsem si tak nějak zvykla.

Ehehe, ano, Blue.

76. Hnědou mám moc ráda proto, že je jednoduchá, prostá a obyčejná.
77. Žlutou jednak proto, že je to zářivá barva štěstí, slunce a optimismu, a jednak proto, že je to barva šupin a očí mé dračice.
78. Ano, jsem nenapravitelný optimista.
79. Některé s tím štvu. Mně zas někdy štve přílišný pesimismus.
80. Dívám se lidem do očí. Ne proto, že bych jim chtěla dokázat svou upřímnost nebo snad že mluvím pravdu. Ale abych si zapamatovala barvu jejich očí.
81. Pamatuji si barvy očí téměř všech lidí, co znám nebo jsem někdy viděla. U těch, které vídám častěji, jsem schopná popsat také jejich odlesky na slunci a ve stínu, popř. jaké skvrny v očích mají. Například u spolužáků toto vím dost přesně.
82. Někteří si pak myslí, že jsem zamilovaná do spolužáka, jehož barvu očí umím tak přesně popsat. V tom případě jsem zamilovaná do všech, bez ohledu na to, zda to jsou chlapci nebo dívky.
83. Ehm... Ne, moc se mi nelíbí, jak toto vyznělo.
84. Mám Facebook, asi dva dny.
85. Založila jsem si ho čistě proto, abych mohla tak trochu trollit.
86. Mimo Facebook jsem zaregistrovaná ještě na HPD.cz (jaké to překvapení!), Dračím světě, Howrse, Ask. fm a Instagramu (který nepoužívám).
87. Rozhodně mně baví Ask. Jen jsem teď dostala spoustu otázek, nad kterými se chci zamyslet trochu hlouběji, a ono to nejde, protože nemám dostatek času.
88. Ano, čas je můj největší nepřítel. Už aby byly prázdniny.
89. Jsem člověk, který miluje třiceti (a více) stupňové vedra. Tolik slunce kolem sebe, to je prostě... Aaargh.

90. Jsem schopná být na slunci tak dlouho, až je mi z toho blbě.
91. Ale strašně nerada se opaluji za účelem toho, mít tmavší pleť.
92. A nechápu lidi, kteří si takovýmto způsobem cpou do kůže kyslíkové radikály a zadělávají si na rakovinu.
93. Celkově nechápu, proč chtějí být lidé hezcí. Vždyť vždy to vyjde nastejno, budou mít dvě oči, jedna ústa a jeden nos.
94. Z toho jste nejspíše usoudili, že se nelíčím. Správně.
95. Když na to přijde, mé vlasy jsou hnědé.
96. Stejně tak oči. Jedno z očí se mi na slunci barví do tmavozelena, a když pláču, tak je téměř čistě zelené. Zvláštní.

Tak zelené zase není. Ale toto je jednoduše božský obrázek, který sem prostě musím nacpat.

97. Mám dětskou skoliózu. Díky tomu jezdím na koni, což je myslím mnohem lepší, než plavání.
98. Při chůzi se mi stáčí pravá noha do boku. Bývá mi kvůli tomu vyhubováno, že chodím jako Charlie Chaplin a nemyslím si na to.
99. Ale já se vážně při chůzi nechci soustředit na držení svého těla. Jen rodiče to nechtějí pochopit.
100. Nedokáži uvěřit tomu, že jsem enter stiskla už stokrát. Takže stý fakt o mně je, že jsem neskutečně ráda, že jsem toto dopsala.

Myslím, že stý fakt řekl vše.
*chystá si tabulky čokolády*
Nezapomeňte se o ni přihlásit do komentářů.

S tím nejupřímnějším přáním hezkého zbyku dne,
Artemia 

+18

O mně

Autor: Artemia   |   Publikováno: 09.06.2016   |   Zobrazeno: 1306x