BlogPeris

Ale... Sněhurka mohla skončit jinak

............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................Zdravííím! Přináším vám tu exklusivní konec příběhu Sněhurka a sedm trpaslíků. Jak by to skončilo po mém?

Někdo zaklepal na dveře a Sněhurka k nim ladně přiskočila. ,,Kdo to?" zapěla svým hláskem. ,,Jsem prostá prodavačka jablek" ozvalo se. Sněhurka otevřela a Královna se pod kápí zašklebila. Ach! Jistěže sebou má otrávené jablko. No, otrávené... vlastně nacpané přípravky k uspání. ,,No páni, vaše jablka jsou vážně hezká!" spráskla Sněhurka ruce. ,,Vypadáte milá, vemte si jedno zdarma, třeba tohle červeňoučké!" řekla Královna a hrábla do košíku, a už už podávala dívce jablko. ,,Děkuji moc! Ale na mě je toho jablka škoda! Já bych radši zelené!" řekla Sněhurka a Královna si málem ublinkla. Ta falešná skromnost!

,,Ale kdepak! Mne vážně stačí tohle! Já jsem jen taková šeredka..." řekla Sněhurka a významně na stařenu mrkla. Och jistě, chtěla  aby jí nakecávala že je nejhezčí. Pche. Královně došla trpělivost a ucítila žluč v krku. ,,Kdepak, dej si tohle!" řekla a nacpala jablko nebohé dívce do krku. Ta se marně bránila. ,,Kousni si ty náno!" zasyčela Královna a Sněhurka konečně polkla. ,,ta bude spát jako dudek maximálně týden" ucedila Královna a vydala se ke svému hradu. Bitva ještě nebyla vyhraná. 

Když trpaslíci našli uspanou Sněhurku, tak ji pokládali za mrtvou. Spustili strašný pláč (aneb jak by řekla Královna - rozbuleli se tam jak malé děcka, kterým někdo čórnul lízátka) a začali vyrábět rakev z křišťálu.  ,,Věčná škoda křišťálu uplivla by si Královna) Když byla hotová, tak ji postavili na slunné místo (Ta se jim tam hned rozteče! Lomila by rukama Královna. Že já ji sem pořád strkám)a znovu ji oplakávali. Kdyby ale jen tušili že spása je blízko.

Princ zrovna projížděl lesy a vtom spatřil ty trpaslíky u rakve, ve které ležela spanilá dívka. A ani Královna nebyla daleko. Nepozorovaně se tam přikradla a vylezla na strom. ,,Uch! Proč jsem si nevzala popkorn?" zanadávala si sama pro sebe. Věděla jaké divadlo přichází. ,,Kdo to je?" zeptal se princ. Královna protočila oči. ,,Našli jsme ji takhle, to nejspíš Královna ji otrávila..." odpověděl jeden trpajzlík. ,,Není otrávěná ani mrtvá blbče!" šeptla Královna na stromě a v duchu po tom trapáčkovi házela popkorn. ,,Zamiloval jsem se do ní!" vzdychl princ. ,,Jsi hnusná povrchní kretén!" zavrčela Královna. ,,Nechte mne tu o samotě prosím!" zavzdychal princ znovu a trpajzlíci odešli. 

To byla Královnina šance, pomalu skočila ze stromu, palici v ruce a slyšejíc prince co nadává. ,,ty blbko! Jak tě mám  asi probudit co? Hm? Já chci jen hrad a být král! Vzbuď se slyšíš?!" vtom otevřel víko a vlepil dívce facku. ,,Asi tě mám políbit co?" ušklíbl se. ,,Ještě že jsi aspoň pěkná..." a naklonil se ke Sněhurce. Královně zacukalo v oku a rozpřáhla se nad princem. Přece jenom, byla to její dcera! Sice ne vlastní, ale nenechá ji s takovým křupanem! Uhodila tedy prudce prince do hlavy. Ten se skáce, a Královna se zohla nad Sněhurkou, písknutím zavolala koně a už jela na zámek. 

Když se Sněhurka vzbudila, nejdřív bědovala nad macechou proč nenechala prince aby ji políbil. Královna se jen kabonila a pak jí vysvětlila jak se choval. Když to dopovídala, dívka se jí vrhla okolo krku. ,,Děkuji! S ním bych asi nepřežila..." ,,Najdeme ti vhodnějšího ženicha" usmála se Královna.

KONEC

No není to lepší konec? :D

nezapomeňte se usmívat!

Peris

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.