Vítejte na střední!

«Nejnovější články | Blog o všem možném

Vytvořit blog | Nápověda

Ahoj,

vítám Vás u dalšího článku. *zde by měla být dlouhá vysvětlující pasáž, která popíše, vše co stalo a proč nejsou články a tak* Já ji vynechám, protože si myslím, že je to poměrně zbytečné.

Bohužel, škola se blíží. Přiznávám, že nejsem moc velký zastánce Back to school článků, ve kterém je po sto padesáté ukázáno, jak zdobit sešity. (Jak jsem zjistila, tak na střední jsou někteří rádi, že aspoň mají sešit, heh.) Ale to teď není podstatné. Nic proti všem, kteří tyto články píšou a čtou.

Já jsem tento článek chtěla hlavně věnovat všem, kteří právě opustili základní školu a za pár dní je čeká další životní etapa: Nástup na střední školu.

Úvodem bych taky ráda upozornila, že každá škola je jiná a každý z nás je jiný. A je tedy možné, že na vaší budoucí škole to bude vypadat jinak a vše budete vnímat trochu jinak. Určitě taky bude záležet na tom, jakou školu jste si vybrali. Nemůžeme srovnávat gymnázia, střední odborné školy, učiliště, umělecké školy, konzervatoře apod. Já konkrétně chodím na obchodní akademii.

Když to vezmu tak nějak obecně, myslím si, že školní systém by se dal přirovnat k jistým schůdkům. První schod byl první stupeň. Další byl druhý stupeň a teď je tu střední škola. Možná pak budete pokračovat dále na vysokou školu a nebo půjdete rovnou do zaměstnání. Těmi pomyslnými schody jsem chtěla naznačit to, že čím jste víš, tak je to náročnější. A nejnáročnější je ten jeden krok výš.

Jestli budu mít někdy možnost, tak přesně tohle si nalepím doma na schody. A klidně si říkejte, že je to hrozně naivní.

Já sama si vzpomínám, jak jsem byla pár měsíců na střední a říkala si, co budu dělat, že to nemohu zvládnout. Pak jsem napsala o tom komentář do síně slávy a pod něj mi pár lidí napsalo, že si nemám na co stěžovat a že s tímto přístupem bych vůbec neměla chodit na vysokou. Abych byla upřímná, tak mě to vcelku rozhodilo. Ale mohu vám říct, že vcelku zbytečně. Teď už jsem si na vše zvykla a beru to tak, jak to je. Sice se mi do té školy vůbec nechce, ale to už je trochu jiný příběh.

Určitě je také rozdíl, pokud se na střední těšíte nebo ne. Mně se tam vůbec nechtělo...zaprvé jsem měla hrozně ráda moji základní školu a zadruhé to není úplně škola podle mých představ. Já ale doufám, že vy, co tento článek čtete patříte do té první skupiny, která se těší - i když má možná v sobě jisté obavy.

Já ten článek chtěla i dneska dopsat, protože jinak upadne do konceptů a už nikdo nikdy nezachrání (to je tak dojemné), ale když se část toho článku smazala, tak jako...

Aniž bych to čekala, tak jsem si k článku sedla i druhý den a pokusím se ho dokončit.

Nyní bych vám ráda popsala některé změny, kterých jsem si všimla...

- Jinak vnímáte okolí. Když jste deváťáci a vidíte ty mladší, tak vám přijde, že dělají blbosti apod. a naopak v šesté třídě vám přijde, jak ti deváťáci jsou "něco". A mám pocit, že na střední jsou všichni "stejní" a nepozorujete vůbec žádné rozdíly.

- Na chodbách nejsou (alespoň u nás) dozory. Takže zatímco na základce spolužáci dostali za týden 3 poznámky za házení kříd, u nás může lítat všechno. I když většinou ani nelítá. Teda občas lítají velký gymnastický míče. #AťŽijíKřídy

Fakt vám píšu tak důležitý změny, že...

- Jste těm učitelům více jedno. Tady je ale nutno říct, že jak komu. Obecně mám ale pocit, že na základce se o vás více starají. U nás třeba ani po roce někteří neví, jak se jmenuji. A k aroganci některých učitelů se ani nebudu vyjadřovat...A bohužel musím říct, že na základní škole ti učitelé vypadali, že je to baví. Na střední to ani nepředstírají. Tato věc je samozřejmě hodně individuální - ať už z toho hlediska, že každá škola je jiná, tak i vnímáním každého z nás.

- Musíte si více věcí hlídat sami. Prostě nikdo vám nebude připomínat, že máte něco donést 2x. Ale nevysvětlím vám, proč učitelé mohou zapomenout to, že mají přinést písemky i 5x po sobě.

Vám asi teď přijde, že tohle je vlastně nedůležité a nezajímavé, ale zase nic zásadního se nezměnilo. Prostě se učíte, učitelé vás známkují, někteří jsou větší inteligenti než druzí, máte spolužáky se kterými si (ne) rozumíte...a tělocvik je nejhorší předmět ever pořád. :D Přeji všem, aby dostali normálního tělocvikáře/ku.

- Musíte se trochu víc učit. To souvisí s těmi schodky jak jsem již psala nahoře. Zase ale nemůžu říct, že by to bylo (v mém případě) nějak extrémně těžké. I když mám spolužáky, kteří mají problém s dvěma stránkami A5 do ZSV (to je něco jako občanka na ZŠ). A pak je tu druhá věc, že všechny písemky se musí psát ve stejný den. A i když máte ten předmět vícekrát týdně, tak se to nemůže rozdělit. Ne, to by nešlo.

- Budete mít jiné předměty. To se odvíjí podle vašeho zaměření, ale na ty změny v předmětech jste už zvyklí i ze základní školy.

Ten pocit, když chcete popsat všechny ty změny, ale zjistíte, že vlastně toho zase tolik není. A to je vlastně uklidnění pro vás všechny. Není, ty jsi jen teď v mimóze a nemůžeš si na nic vzpomenout.

Asi je nejdůležitější si uvědomit, že teď se několik věcí změní, snažit se ty změny nějak vstřebat, brát to všechno s trochou nadhledu.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A ten úplně první den, kdy jdete do neznámého prostředí?

Tady opět hodně záleží na vaší povaze. Úplně chápu, že někteří z vás budou dost dlouho dopředu ve stresu. Většinou na vás budou čekat v přízemí učitelé, kteří vás budou navigovat, takže nebudete úplně zmatení. Třeba na naší škole se ani zabloudit nedá (říká člověk, který se ztratil ve sklepě domu, ve kterém bydlí od narození), na těch větších se to stát může. Ale opravdu si uvědomte, že to vlastně nic není a znovu vám doporučím, to brát s tím nadhledem a nějak to neřešit. A ano, moc dobře vím, že se to lépe píše a už hůře aplikuje ve skutečnosti.

Pokud si lámete hlavu nad outfitem, tak vám asi moc neporadím, já sama šla v tričku a džínách, které mám ráda. Určitě nic nepokazíte šaty nebo sukní, ale není to úplně nutné. Já si vždycky beru na tyto události oblečení, které mám z nějakého důvodu ráda a cítím se v něm dobře. Může se to jevit jako blbost, ale trochu vám to také pomůže.

Co se týče samotného seznámení se spolužáky, tak tam moc nápomocná nebudu. Já nemůžu říct, že na střední mám nějaké přímo best friends lidi, ale je tam spousta lidí, se kterou úplně v pohodě vycházím, takže to je hlavní. A bohužel ti lidi, kteří přijdou ze stejné základní školy se většinou baví mezi sebou. Většina škol také dělá adaptační kurzy, kde se budete moci seznámit s lidmi více. Já bych teda neřekla, že to nějak pomáhá, ale tak musí to být. A víte co je nejlepší? Když vám na krk pověsí jmenovku a venku fouká a pořád vám mlátí do obličeje, ale nesmíte si ji sundat. Náš byl naštěstí bez přespání, protože víme, jak by to dopadlo (= alkohol, stejně jako školní výlet...to byste nevěřili, že v tom penzionu, kde jsme přespávali to smrdělo jako v palírně alkoholu - bydlím kousek od ní, takže vím, jak je to cítit).

A berte to tak, že teď to zvládnete a máte zase na čtyři roky klid.

Ještě vám sem vložím jedno video, které s tímto nemá nic společného, ale moc se mi líbilo a je prostě krásný a dojemný...

Doufám, že jsem tímto článkem nikoho nevystrašila. Pokud vás střední čeká až za pár let, tak nad tím vůbec nepřemýšlejte a vy ostatní se nemáte čeho bát.

Všem přeji hodně štěstí! V první řadě samozřejmě těm, kteří za pár dní budou prváky. Taky úplně všem deváťákům, které teď čeká těžké rozhodnutí (kdyby to někoho zajímalo, tak mám článek o přijímačkách...#HlavněNenapádně). A pak taky všem dalších lidem (a mimozemšťanům a dalším existencím), kteří se dostali k tomuto článku. Mějte krásný den!