Blog o všem možném

Cože? Zase nový rok?

Ahoj,

doufám, že se všichni máte dobře. A ano, stalo se něco nečekaného...fixa opět něco napsala.

Na tomto článku jsou zajímavé dvě věci - to že je to poslední příspěvek letos a také tento článek jsem napsala desetiprstovou metodou. Vám to možná tak zajímavé nepřijde, ale pro mě mají obě dvě věci jakýsi význam.

Když začnu tou druhou - psaním, tak bych zaprvé chtěla poděkovat Sagce a nějaké hodné osůbce (jejíž jméno si nepamatuji, promiň), která mi poslala odkaz právě na blog Sagky, článek o psaní všemi deseti (jak se tvoje přezdívka skoňuje netuším, omlouvám se).

Já třeba v září vůbec nevěřila tomu, že se to zvládnu nějak naučit. Určitě teď nepíšu nějak rychle a bůhví jak, ale zvládám napsat článek, zhruba 200 úhozů za minutu. A z toho mám radost. Samozřejmě ve škole budeme pokračovat dál, takže uvidíme jak to bude pokračovat. A pro mě je také velké plus, že jsem se nemusela zbavit nehtů. Sice je nemám tak dlouhé (i když paní učitelka by asi měla jiný názor), ale pořád mi přečnívají přes prsty. Pokud jste na mém blogu poprvé, tak možná nechápe co s nehty, ale jakmile se zde trošku rozhlédnete, tak určitě pochopíte.

A konečně se dostáváme k té první (neptejte se mě prosím proč jsme začali dvojkou a pak jedničkou). Ano opět bude nový rok. Asi to zní jako velké klišé, ale neutekl ten rok nějak moc rychle? Já pořád nedovedu vstřebat, že za pár dní bude nový rok. Heh...ne to není nějaký divný sen. To je realita. Možná trochu krutější. Samu by mě zajímalo, proč vše tak rychle utíká (teda kromě hodiny informatiky, kdy vám učitel ukazuje jak se ve Wordu mění písmo a venku je hnusná mlha - to mám naopak pocit, že je to never ending story). A máte to zde zase, moje slavné kecání o utíkání času, o tom že je vše úžasné (ale vždyť je), že všude lítají jednorožci...ano, pusťte si Rosamunde Pilcher film a bude to stejné. Akorát zde nemám reklamy. Výhoda, že?

Takže...přesuňme se k hlavní náplni tohoto článku. A v tom je trochu háček...trosicku. Hodně trosicku.

Ano, smyslem (nebo spíš nesmyslem tohoto článku) je vlastně je tohle. Tradiční údiv nad novým rokem...To je prostě jak Velikonoce, Vánoce, jaro, léto. Opakuje se to pořád dokola, ale podle mě nějak rychle. Nebo ne? Jaký máte pocit vy?

Já jsem již psala jeden novoroční článek. Tam jsem dělala něco jako silvestrovský ask a psala jsem také o mých plánech. A teď jsem vcelku ráda, že něco takového vzniklo. Já v tom článku tehdy psala o přijímacích zkouškách. Tohle už je úspěšně za mnou (mohla bych o tom také vytvořit článek, protože vím, že pár z vás bude v roce 2018 dělat přijímačky). Teď právě přemýšlím, co bych chtěla zvládnout právě v osmnáctce. Minulý rok byly přijímačky číslo jedna, strašili nás s tím celý školní rok. Budou stačit nějaká obyčejná přání? Zvládat školu, být zdravá, mít kolem sebe pořád ty úžasné lidi (právě z té základní školy), ještě víc se skamarádit s těmi ze střední, být s rodinou, jezdit nakupovat, sbírat laky na nehty, jezdit na výlet a nezapomínat otáčet kalendář na stole.

Být fixou.

Jo, je to za mnou. Zase další nicneříkající článek, za který jsem vcelku ráda. Já vlastně tohle místečko (myslím blog) mám hrozně ráda. Opravdu. Přeci jen jsem taková kreativní dušička, kterou po večerech napadá spousta (nereálných) věcí. Ty se s ránem vytratí, večer buď přijdou znovu, nebo ne. A někdy nepřijde nic, někdy něco zajímavého, co mám v hlavě delší dobu a pak to zase odezní. This is my life.

Ale jo, teď to asi zní nějak moc honosně a strojeně. Samozřejmě, že ve skutečnosti je to daleko obyčejnější a vlastně úplně normální. A právě toto je také ten důvod, proč mám tento prostor ráda. Můžu zde občas přemýšlet tak trochu jinak a pak se zase vrátit do normálu. Jako když chodíte mezi místnostmi.

Realita x fixy občasný svět

#OpravduZajímavýČlánekZeKteréhoJsteSeUrčitěHodněDozvěděli

A přesně takhle vypadá mé normální já, které občas nechápe všechny ty nápady a rádo by řeklo stop tomu nenormálnímu módu. A protože začíná být večer, tak se přepínám do svého (možná) nenormálního módu.

A co vám chci popřát do nového roku?

Aby ten rok 2018 byl lepší (pokud jsi měl/a pocit, že 2017 byl špatný), stejně fajn (pokud jsi nabyl/a dojmu, že tento rok byl prostě fajn).

Užívejte si ty normální věci, které jsou občas nuda, ale někdy jsme za ně rádi. A buďte zdraví, šťastní, spokojení *představte si všechny pozitivní věci*. A pak...vždyť vy už víte co. Mějte se (nejen) v roce 2018 hezky.

                                                       Vaše fixa

+3

O mně

Autor: fixa   |   Publikováno: 31.12.2017   |   Zobrazeno: 695x