Anime povídky atd.

Saikō no nakama- After story

"Pane Tačibana,máte tady náštěvu." oznámí sestřička a naznačí mi,že mohu dál. Tam už vidím známou a tak milovanou tvář...Teddyho.

Byl zrovna oblečen v nemocničním oblečení a v ruce držel králíka,kterého zrovna ošetřoval.

"Jé,ahoj Meru.Co tady hledáš? Vždyť mi za chvíli končí směna." podiví se a já zvesela řeknu. "Tadá!" a podám mu dárek.

"Oh co pak to máme?Další brýle?Vždyť operace je už tento pátek.Bože.To v nich vypadám tak dobře?
řekne a usměju se. Teddyho oko se už zcela nedokázalo uzdravit,a tak na něj dokázal jen velmi těžko vidět,navíc ho měl lehce našedlé,jako mají slepci.Teď ale měl podstoupit operaci,co mu zrak zcela navrátí.Už se docela těším až zase uvidí...

"Nemusíš mě tak často navštěvovat,to víš Meru." povídá mi Teddy,mezitím co se rozvalí na gauč poté doma. Už dávno nebydlím s rodičmi. A to z jednodo jednoduchého důvodu.

A to,že jsme s Teddym manželé.Jako vážně.

Vzpomínám si na ten den,jako by to bylo včera...

Ten den mě z "velmi nutných" věcí pozval Teddy na procházku k Moně na hrob.

"Je úžasné,jak ten čas letí co? Myslíš,že je šťastná?" ptal se mě a já souhlasila.

"Abych se ti přiznal,kdysi jsem Monu vážně moc miloval." řekne trochu nestydatě,mezitím co se dívá na květiny na hrobě,které jsem tam předtím dala."Já vím." řeknu.To byla velmi jasná věc.

Teddy mě ale náhle chytl za dlaň."Víš,ale vše je teď trochu jinak že?Víš,pro mně si vždy byla mou největší láskou a tak.."

Náhle ale poklekl na jedno kolenu a druhou rukou vyndal malou krabičku z kapsy.

"Teddy,neříkej,že ty chceš?.." řeknu celá překvapená,neschopna více slov..

"Ano,Meru.Chtěl bych být s tebou navždy a chránit tě do konce života.Chci vidět tvůj smích,ale i pláč.Chci abych mohl být tvojí částí srdce navždycky. A tak proto..." povídal a pak to udělal:

Ukázal mi přenádherný stříbrný prstýnek s malým drahokamem uprostřed.

"Meru,vezmeš si mě?" zeptal se a já se slzama v očích přikývla."Ano.."

Teddy se tenkrát též rozbrečel,prý nevěděl,zda se mu to jenom nezdá,ale poté následoval jen další polibek.

Svatbu jsme měli v květnu.Přišli na ni všichni naši přátelé spolu s mými rodičmi.Máma mě málem láskou uškrtila,když mě viděla ve svatebních šatech.Ale upřímně jsem se tam docela i nasmála,neboť vidět Teddyho v obleku,učesaného a s kravatou bylo k popukání,i když v tom vypadal tak božsky :)

"..Meru.Meru!Něco se ti začíná připalovat v trobě.Měla by si to vypnut." přeruší mě z přemítání Teddy a já se rychle otočím k troubě."Oh!Málem bych zapoměla!" leknu se a běžím ji vypnut.Když je vyplá,vytáhnu výsledek ven a zkontroluji.Vše vypadalo bez nějakých připálenin,což bylo skvělé.

"Oh,čokoládový dort plněný nugátem! Dej mi zkusit." nahlédne mi přes rameno a než se naděju, oblízne kus krému. "Jedeš od toho! To je do práce.Teddy,chováš se jako dítě!" napomenu ho a náhle mě pohodí na pohovku.

"Já nejsem dítě! I když kdybychom měli nějaké,změnila by si určitě názor.." řekne a obejme mě kolem pasu a já nervozně řeknu."No ohledně toho ti musím něco říct...Totiž já...." začnu se červenat.

Totiž abych se přiznala,Teddy byl taky první,s kterým jsem kdy "něco" měla. Asi víte čím myslím to "něco".A nebylo to jen jednou. No a abych přiznala,tak jsem teď v nedávné době přestala brát prášky,no a o pár dní později jsem začala zvracet. V tu dobu mi to došlo,tak jsem tedy zašla do lékarny no a...

"He?" diví se Teddy.Nechápe. "Ah,ty nejsi jen na to připravená co? Ach bože jak si roz.." řekne zvesela ale já mu skočím do řeči."Hlupáku!Jsem těhotná!" To ho zarazí.

"Co prosím?Jako vážně?J-já b-budu t-t-táta?" koktá Teddy a já přikývnu."Bože,ty děláš z toho komára velblouda.Fakt si jako dítě." povzdychnu a Teddy mě pak jemně obejme."Promiň,jen jsem moc šťastný.Mít vlastní dítě pro mě moc znamená,stejně tak jako ty.Takže jako my budeme rodiče?" řekne a usměje se.Já mu to oplatím."Jop.Budeme jedna velká rodina."řeknu a jsem moc ráda,že to vzal zrovna tak zvesela..

S Teddym teď budeme mít jednu velkou rodinu,přesně jak jsme si oba přáli.Jsem zvědavá,zda to bude holka,nebo kluk.Tak či onak tomu dítěti dáme plnou lásku a péči,a budeme vždy pro něj na blízku...

"No tak to se musí oslavit!" řekne Teddy a chytne mě za ruku. "A jak jako?" pošetile se zeptám. Teddy se usměje a ledabyle řekne: "Tak co např. kdybychom to oslavili tím, že by sis vyšla na rande se svým "dětinským" manželem?" řekne a já se smíchem souhlasím.Pravda,dětinský byl vždycky.

"Teddy? Vzpomínáš si na naše první setkání?" zeptám se a Teddy se zasměje."Jak by ne!Ten den jsem strašně brečel kvůli rodičům a namísto toho,aby sis mě jako ostatní nevšímala,si mě pozvala si s ostatními hrát.Tenkrát jsme byli tak malí,až je to k neuvěření co?Ale teď je to jiné,že mám pravdu?" zeptá se a já přikývnu.

Když ho vidím smát se,dělá mě to ze všeho nejvíc šťastnou.Jsem do něho tak zamilovaná,až je to skoro k nevíře. "Hej Teddy?" zeptám se a on se otočí ke mně. "No?"

"Miluji tě..."

"Já tebe taky.Navěky věků,tě budu Meru Tačibanová milovat.Protože si moje první a jediná láska života.Proto,budeš se mnou až do konce?.."

"Ano..."

Konec

Tak,zazvonil zvonec a je všemu konec.Dobře,na konci jsem taky brečela (ještě s tím endingem T_T).No pokud jste aspoň menší znalci otome her,asi jste uhodli,z kama mám ty obrázky.Jinak ještě podotknut: sice se mi to nechtělo psát,ale stejně by jste se na to ptali, Meru a Teddymu se narodí holčička jménem Sen. (kawaii!!) No, jen tak na představu:

No a s tím se se sérií Saikō no nakama loučím.Určitě dejte like,koment atd. Jinak klidně napište,jaký druh žándru si mám tak nějak připravit na příště + klidně nějaké detaily k tomu.Moc mě to potěší a Naviděnou!

+2

Příběhy a povídky

Autor: nika 12   |   Publikováno: 17.12.2016   |   Zobrazeno: 931x