znáš creepypastu?

k 6.creepypastě původ laughing jacka 2.část

"Vidíš mami? Je přímo ta-" Isaac se zarazil a prozkoumával svůj pokoj, ve kterém nebyl už ani kouzelný, tančící klaun, ani záhadná dřevěná krabička. Jeho matka nebyla překvapena. Podívala se na Isaaca tak, že se mu roztřásla kolena a začalo se mu dělat špatně.



"A-ale mami... Byl-" SMACK! Isaacova matka dala svému synovi pořádnou facku na tvář. Jeho oči se naplnily slzami, rty se mu začali třást a cítil, že se brzy zhroutí.



"TY JEDNO HLOUPÉ, DRZÉ DÍTĚ! Jak se OPOVAŽUJEŠ lhát mi o takové dětské pitomosti! Kdo by se chtěl kamárádit s takovým nepoužitelným červem, jako jsi ty? Po celý zbytek večera zůstaneš tady ve svém pokoji a nedostaneš večeři...



Co řekneš teď, ty nevděčný darebáku?" Isaacovi se podařilo potlačit knedlík v krku, aby mohl zamumlat odpověď. "D-díky mami." Jeho matka se na něj na chvíli zamračila a poté s odporem k němu odešla.



Isaac poklekl a zabořil svůj obličej do strany postele. Potoky slz začaly stékat po jeho tvářích, když začal plakat. "Copak se děje kámo?" ozval se hlas. Isaac se podíval na kraj postele, kde už vedle něj opět seděl Laughing Jack. "K-kde jsi byl?" zamumlal Isaac. Jack projel Isaacovi vlasy, aby ho utišil. "Skrýval jsem se... Tvoji rodiče mě nemůžou vidět... Jinak by nám nedovolili si spolu hrát." Isaac si utřel slzy.



"Podívej, kámo, promiň, že jsem se musel skrýt, ale vynahradím ti to! Protože dneska budeme hrát hry a budeme mít spoustu zábavy!" řekl Jack, když se usmíval.



Isaac se koukl na svého barevného kamaráda a tiše přikývl, když se v koutcích jeho úst začal tvořit úsměv. Tu noc hráli Laughing Jack a Isaac spousty zábavných her. Jen s mávnutím ruky přinutil všechny Isaacovi cínové vojáčky k pohybu a pochodovali kolem místnosti. Isaac byl ohromen, když viděl jeho hračky, jak se samy od sebe začaly pohybovat po jeho místnosti. Poté si Laughing Jack a Isaac vyprávěli strašidelné duchařské historky. Isaac se Jacka zeptal, jestli není duch, ale vysvětlil, že byl spíše něco jako kosmická entita svého druhu. K ránu Jack sáhl do kapsy a vytáhl spousta chutných cukrovinek. Isaac byl okamžitě v extázi, jakmile ochutnal jednu, protože ještě nikdy neměl nic tak sladkého. Isaac měl tolik zábavy a smál se tolik, že to vypadalo, že se věci obrací konečně na jeho stranu... Alespoň do incidentu, který se stal o 3 měsíce později...



Ten den bylo v Londýně příjemně teplo a slunečno, což byla taková rarita. Takže s pomocí ne-tak-vymyšleného kamaráda byl Isaac schopen dokončit své domácí práce rychleji, takže potom mohli jít ven a chvíli si hrát. Věci začaly velmi primitivně, duo si za domem hrálo na piráty, když v tom Isaac zahlédl sousedovic kočku vkrádající se do jejich zahrady.



"YEARGH! NEPŘÍTEL NA PRAVOBOKU!" Vykřikl Isaac, uchvácen fantazií a představivostí.



"Yo ho! Já ho dostanu, kapitáne Isaacu!" zvolal první důstojník Jack s jeho nejlepším pirátským přízvukem. Laughing Jackova ruka se natáhla přes celou zahradu a popadla nic netušící kočkovitou šelmu, která začala rázně bojovat.



"Nenech ho utéct, Jackie, nebo se projdeš po prkně!" zaantagonizoval Isaac.





Jack kočku přimáčkl víc k sobě a jeho paže rostla a rozšiřovala se jako anakonda, jak se ovinula kolem lstivé kočky, když bojovala o holý život. Jackova ruka zvíře stále mačkala a vypouštěla mu vzduch z plic. Jak kdysi nevinnému domácímu zvířátku začali lézt oči z důlku, ozvalo se hlasité SNAP! Jack rychle pustil zvířátko ze svého sevření a to okammžitě spadlo na zem. Nastalo mrtvolné ticho, jak oba pozorovali nynní mrtvé, pokroucené a zlámané tělíčko kočky. Ticho nakonec prolomil bouřlivý smích.... původem od Isaaca...



"AHAHAHAHA Wow! Myslím, že kočky opravdu NEMAJÍ devět životů! AHAHAHA!" Isaac měl od smíchu plné oči slz.



Laughing Jack se začal taky smát. "heh heh. Yeah... Ale nebudeš mít malér, jestli tvoje matka najde vaši sousedovic kočku u vás na zahradě?" Isaacův sích rázem utichl.



"Ale ne! Máš pravdu! Um... tak jí... prostě hodíme zpátky k sousedům na zahradu?!" Isaac zpanikařil, popadl nedalekou lopatu, nabral na ní zlámané tělíčko kočky a hodil jí zpět k sousedům na dvůr. Potom rychle oba vyběhli zpět do Isaacova pokoje.



Přibližně po hodině to přišlo. Uši trhající křik Isaacovi matky volající jeho jméno se ozvalo zezdola. Ani Jack, ani Isaac neřekli ani slovo, když se Isaac sám plížil dolů a vyrovnal se se sebehorším osudem, který ho čekal. Jack slyšel zezdola hodně křiku, ale nedokázal určit, o čem se mluvilo. Po asi 30-ti minutách přišel uslzený Isaac zpět do místnosti.



"No?" zeptal se Jack nervozně. Isaac jen zíral do země, když promluvil. "Já... Snažil jsem se jí vysvětlit, že jsi to byl ty, kdo té kočce ublížil... Nevěřila mi... řekla, že nejsi skutečný..." Jack zesmutnil, protože věděl, že to byla jeho vina.



Isaac použil rukám, aby si otřel slzy. "Jsem posílán do internátní školy... odjíždím dnes večer... a nemůžeš jít se mnou..." Laughing Jackův výraz se změnil ve výraz šoku. "Co?! J-já nemůžu jít? A kam půjdu já?" Isaac neodpověděl, ale jen ukázal na krásně malovanou krabičku, ze které jeho přítel pocházel.



"Zpátky tam? Ale to se nebudu moct dostat ven dokud..." Jack se zastavil. Isaac se podíval na svého jediného přítele se slzami tekoucími po jeho tvářích. "Jacku... Slibuju, že se pro tebe vrátím co nejdříve budu moct!" Jack se podíval na krabičku, a pak zpátky na Isaaca. "A já tu budu čekat na tebe, kámo." Jack se usmál a po tváři se mu skutálela slza. Šel ke krabičce a s oblakem kouře se vtáhl zpět, nemohouc se osvobodit, dokud krabičku znovu někdo neotevře.



Tu noc byl Isaac poslán do internátní školy. Poprvé za svou existenci Laughing Jack pocítil, jaké to je být sám. I když byl uvězněný ve své krabici, mohl vidět věci, které se děly okolo krabice, takže každý den čekal na návrat svého kamaráda a každý den byla místnost starší a zaprášenější. Jeden Laughing Jackův cíl bylo být Isaacovým přítelem do konce života a čekat, dokud se Isaac se svým zvláštním přítelem den po dni, měsíc po měsíci, nesmíří. Isaacovi rodiče stále žili v tom domě, ale nikdy nešli do jeho pokoje nahoru. Jediné chvíle, kdy o sobě dali vědět bylo tehdy, když je Jack slyšel spolu bojovat. Jackův život se proměnil v osamělost a zklamání. Jak léta plynula, Jackovy kdysi zářivé barvy se začaly ztrácet, až zůstala pouze černočerná temnota a ostře bílá prázdnota. Uzavřen sám... ve věčnosti a beznaději.



13 let uplynulo a Isaacův otec se vrátil domů zvláště opilý a opět se začal hádat se svou ženou jako obvykle. Věci opět vyvrcholily až k fyzickému násilí, avšak tentokrát se již znovu nezvedla. Isaacův otec zbil svou ženu na krvavou kaši a dalšího dne by odsouzen k oběšení. S oběma rodiči mrtvými toto pro nynní 20-ti letého Isaaca znamenalo, že zdědil tento starý zaprášený dům, kde strávil první polovinu svého dětství. Laughing Jack byl docela překvapen, když slyšel kroky svého strarého kamaráda jdoucí po schodech nahoru do podkroví poprvé za 13 let, ale nebylo to znovusetkání, ve které Jack doufal.



Isaac vypadal... jinak. Nejen že byl starší, ale také měl ve tváři takový ponurý výraz. Už to nebyl ten nadějný, mladý chlapec, kterého Jack před lety znal. Jack netrpělivě očekával, než ho Isaac osvobodí z vězení, ve kterém byl po tolik let, ale Jackova krabička stále ležela nedotčena a nepovšimnuta na polici v rohu místnosti spolu s dalšími zaprášenými, nechtěnými tretkami. Isaac úplně zapomněl na svého starého přítele, zamítnutého jako výplod jeho ranné fantazie. Laughing Jack překvapivě pocítil... nic. Byl dutý, 13 dlouhých let ho proměnilo v chromatického klauna se schránkou ze smutku a sebelítosti. Jack zůstal ve své krabičce, bezbarvý a bez emocí.



Další den šel Isaac do práce, pracoval jako čalouník, dělal opravy nábytku pro lidi Londýna. Jack čekal v zajetí. O několik hodin později se opilý Isaac vrátil domů a klopýtal po schodech nahoru, ale tentokrát měl s sebou kamaráda. Byla to slečna, kterou si Isaac přivedl z baru. Byla krásná, s vlajícími blonďatými vlasy, safírově modrýma očima a úsměvem, po kterém by roztálo každé srdce. Laughing Jackova pozornost byla zaměřena na Isaacova hosta. "Kdo je to? Nový kamarád? Proč by Isaac potřeboval nové kamarády? Myslel jsem, že jsem Isaacův jediný kamarád." pomyslel si Jack v rámci jeho pekelného vězení. Isaac a jeho ženská přítelkyně si spolu sedli na posteli a začali si povídat o životě v Londýně. Isaac řekl vtip o počasí a oba se zasmáli.



Laughing Jack zasyčel závistí nad Isaacovým novým přítelem. Isaac i dívka se podívali jeden druhému hluboko do očí, naklonili se a políbili se, spojili své rty a začali vířit svými jazyky v ústech toho druhého. Jack byl zmaten tímto podivným zobrazením lásky, protože nikdy předtím líbání neviděl. Jak líbání začalo být více intenzivnější, Isaac přejel pod šaty po dívčině stehně, ale jeho host jeho ruku pouze odtáhl od svého těla. Isaac byl však vytrvalý, a tak přejel pod sukní její hladké stehno a tentokrát položil jednu ruku na její hedvábné spodní prádlo. Dívka začala být s Isaacovámi sexuálními pokroky nervozní, a tak ho odstrčila dřív a dala mu pořádnou facku přes tvář. Když se na ní podíval, potemněly mu oči a jeho opilecká vášeň se rázem proměnila v chlastem posílený hněv. Ženě se rozbušilo srdce, když viděla Isaacův vztekem vařící se obličej.



"HLOUPÁ DĚVKO!"zakřičel Isaac, když vrazil svou pěst do její tváře. Laughing Jack vytřeštil oči, když viděl vodotrysky krve tryskající z dívčina nosu. "Co je toto za hru?" Jackovi oči byly panenské, nikdy neviděl násilí naživo. Isaac sevřel dívčino zápěstí jednou rukou a druhou jí strhl kalhotky.



Vyděšená dívka se snažila bránit, ale Isaac ji přemohl. Divoce jí začal masírovat prsa, než jí chytil za vlasy a vsunul svůj jazyk až téměř do krku vzlykající dívky, která odpovídala kousáním jak jen mohla. Jack to celé sledoval vytřeštěnýma a zvědavýma očima, když jeho starý přítel uvolnil svou novou hračku a sevřel ústa, která se mu začala plnit teplou, červenou krví. Vyděšená dívka spadla z postele a dopadla na zem, když utíkala k východu. Isaac rychle vyrazil kupředu a byl schopen chatit svou prchající hračku za kraj šatů.



Sahajíc jí na záda nad ní převzal kontrolu a sáhnul po svícnu na nočním stolku, kterým poté vší silou praštíl do dívčiný zadní části hlavy, která se rozletěla na kousky jako zralý meloun. Místnost se potřísnila dívčinou krví a její tělo se pár sekund ještě svíjelo na podlaze, než se přestalo hýbat úplně. Krev byla všude, dokonce se pár kapek dostalo do Laughing Jackovy krabice, který si užíval podívanou. Poprvé za 13 dlouhých let se Jackovi na tváři začal tvarovat úsměv a najednou se skrz jeho studené rty ozvalo zachichotání, a pak další a další, než Jack začal doslova kdákat a výt smíchy.



"Jaká úžasně fascinující hra!" pomyslel si Jack, když sledoval zlaté vlasy bezhybné dívky zabarvující se rudou krví.



Jak se adrenalin v Isaacovi ztlumil, uvědomil si, že bude potřeba se zbavit těla. Zvedl dívčinu mrtvolu, svalil jí na postel, a poté opustil místnost zavřením a uzamknutím pokoje, než odešel z domu. Vrátil se téměř o celý den později a opět vstoupil do pokoje a nesl s sebou železný odpadkový koš a jeho pytel s věcmi na čalounění z práce. Poté uklidil vše z dřevěného stolu u zdi naproti dvěřím, a poté vzal z postele krvavou mrtvolu a dotáhl ji doprostřed místnosti. Toto nejenom poskytlo Isaacovi prostor k práci, ale také to dalo Laughing Jackovi místo do první řady na celou podívanou. Jack s velkým úsměvem sledoval, jak Isaac hrál novou hru se špinavou mrtvolou. Poté, co Isaac vše nastavil, dal se do práce.



Prvně vyndal obsah černého sáčku na nářadí na stůl za ním. Sortiment nožů, kladiva, kleště a další pomůcky byly nynní před ním vystaveny. Prvně zvedl zakřivený čalounický nůž, kterým pečlivě stáhnul kůži z těla. Ta byla poté dána na stojany, aby se natáhla a byla z ní opracovaná kůže. Jakmile jí dal na místo, pomocí ruční pily odřezal ruce, nohy a hlavu, a narušil tak několik rodin červů v tomto procesu. Po naplnění odpadkového koše bělidlem a dalšími ohavnými chemikáliemi, ponořil do něj končetiny, dokud nebylo maso odstraněno z kostí. Isaac vylovil kosti z mrtvolné šťávy a položil je na stůl a poté, pod rouškou noci, vzal koš ven a vysypal ho Londýnské kanalizace, odkud se to dostalo do přístavu.



Po další 3 dny Laughing Jack s úžasem sledoval, jak inspirovaný Isaac vytvořil z kdysi lidské anatomie groteskní, ohavné křeslo. Stehení kosti byly zadělány do zadních noh židle, zatímco bérce a chodidla byly samozřejmě stále připojeny a byly zadělány do předních nohou židle. Dřevěný rám byl použit jako základna a podpěra židle, ale okraj podkladu byl vytvořen pomocí páteře. Kosti ruky byly použity jako opěradla pro ruce, na některých místech zpevněny pár žebry.



Nynní kožovité maso bylo ušito jako sedadlo a opěradlo židle a zlaté vlasy byly spletené do podšívky k základně. Na vrcholu křesla byla umístěna lebka, která kdysi patřila dívce se zlatými vlasy, safírovýma očima a úsměvem, po kterém roztálo každé srdce. Isaac byl se svou prací docela spokojený a na Laughing Jacka zapůsobila hluboká kreativita jeho starého přítele. Po této noci se Isaac nikdy více nedotkl ani jedné kapky alkoholu a nynní měl mnohem více morbidní žízeň.



V následujících týdnech provedl Isaac pár zlepšení ve své dílně hrůzy. Z postele sundal matraci a místo ní dal řadu silných dřevěných prken a poté přidělal na dno a strany pouta pro ruce a nohy. To znamenalo, že mohl bavit své hosty bez toho, aniž by se pokoušeli o nějaký beznadějný útěk. Isaac potřeboval pouze poslední věc, než mohl naplánovat další groteskní party. Pracoval na tom celý týden, celý týden to ručně vyřezával ze dřeva.



Poté, co byl aplikován nátěr bílé barvy, bylo Isaacovo dílo hotovo. Byla to dřevěná maska připomínající něco, co by se dalo nosit na benátském maškarním plese. Mělo to svraštěné obočí, dlouhý, jakoby trollí nos a umožňovalo mu to vehnat strach do srdcí jeho milovaných hostů. Se svou kompletně novou tváří a místností proměněnou v krvavé vraždící místo, byl konečně čas pro Isaaca Lee Grossmana, aby přivedl dalšího kamaráda.