znáš creepypastu?

2. creepypasta Homicidal Liu

Liu Woods byl hodný kluk. Vždycky udělal, co se mu řeklo. Měl dobré známky, a také se pokaždé snažil dostat svého mladšího bratra Jeffa z problémů, kterých nebylo zas až tak málo. Mimo jiné měl vášeň pro výtvarné umění a poezii.

Dobří kluci, jako byl Liu, by nikdy neskončili tam, kde on. Ve výchovném ústavu Juvy. Jenže on se tam nechal dobrovolně odvést, i přestože tam měl jít popravdě Jeff. Liu ale miloval svého bratra natolik, že by ho tam za žádných okolností nepustil. Pro Liua to však byl velice osamělý a děsivý zážitek.

I když tam měl zůstat celý rok, tak ho pustili za týden, jelikož vyšla najevo pravda, že Randy a jeho parta byli útočníci, a ne Liu s Jeffem. Liu byl rád, že ho pustili z tohoto příšerného místa, ale radost ho hned přešla, když zjistil, co se Jeffovi stalo. Navštěvoval ho v nemocnici po škole tak často, jak mohl. Jeff s ním nemluvil, on nemohl přes obvazy mluvit vůbec, ale ani to nezastavilo Liua v pokusech svého mladšího bratra nějak zabavit.

Říkal mu různé obyčejné věci, jako třeba co měl k obědu, jak si stále neudělal přátele, nebo že si pro něj našetřil na novou videohru.

Jediné, na co mohl Liu ve škole myslet, byl jeho mladší bratr, stále ležící v nemocnici. Jeff tam sice měl spolubydlící, ale Liu měl pocit, že se tam bez něj jakožto svého sourozence cítí Jeff osamělý.

Čas utíkal rychle, a tak brzy nadešel ten den, kdy se Jeffovi měly sundat obvazy. Celá jeho rodina postávala v jeho pokoji a sledovala doktora, jak Jeffovi pomalu sundavá obvazy.

"Doufejme v to nejlepší," řekl při tom doktor tiše.

Liu z toho byl poněkud nervózní, protože se s tím doktor opravdu loudal. Přitom si říkal v duchu: 'Nezajímá mě, jak teď vypadá, pořád je to můj mladší brácha, se kterým jsem se smál a hrál videohry. To, jak bude vypadat, je jenom nepatrnost. Uvnitř zůstává pořád stejný.'

Obvazy byly dole. Jejich matka vykřikla, zakryla si oči a pak zeptala se Liua, jestli to, co vidí, je jen iluze. Jeff měl hladkou, bílou pleť a rty spálené do krvavé červené. Veškeré zbylé vlasy nabyly černočerné barvy. Liuovi se udělalo z toho pohledu tak špatně, že musel podruhé spolknout svoji snídani.

"Není to tak zlé," řekl Jeffovi. Poprvé svému bratrovi zalhal.
Jeff mu odpověděl, že to je skvělé a že se mu velice jeho nový obličej líbí, a začal se šíleně smát. Liuovi se z toho ježily chloupky na krku.

Byla noc. Liu po chvíli přemýšlení usnul. Musí si zvyknout na Jeffův nový obličej, pořád je to jeho bratr, nezáleží na tom, jak vypadá. To si říkal pořád dokola.

Liua vzbudil jakýsi zvuk podobný bouchnutí. Začal mít divný pocit, jakoby od žaludku, že něco není v pořádku. Potom ale žádný další hluk neslyšel, a tak to ignoroval a pokoušel se znovu usnout.

Najednou mu něčí ruka hrubě zakryla pusu. Potom ho ten útočník přimáčkl na postel a nějaká kapalina mu skápla na čelo. Liu si uvědomil, že ten útočník nad ním je Jeff, a že krvácí z čerstvých rýh na tváři.

Kuchyňský nůž se zableskl v měsíčním světle. Liu se pokoušel křičet, ale kvůli Jeffově ruce na jeho ústech to nebylo platné.

"Ššššššš..." zašeptal jeho mladší sourozenec tiše, jako matka šeptající novorozenci. "Jdi spát." Pozvedl nůž.

Ta bolest, se kterou se nůž prodíral do Liuovy hrudi, byla nesnesitelná. Řez pokračoval až k břichu. To byl ten nejhorší druh bolesti, který kdy Liu cítil. Čepel sjela přes jeho břicho s čím dál více se zvyšující bolestí, krev se z něj řinula jako řeka a vsakovala se do prostěradla.

Zdálo se, že Jeff vzdal zabraňování svému bratru v křičení, protože svou ruku, kterou měl doteď na Liuových ústech, přesunul do jeho břicha. Liu křičel jako šílenec, když mu Jeff strkal ruku do řezu na břiše a něco se uvnitř snažil uchopit.
Moje orgány... Liu si připadal jako v hororu, dokud se svět kolem něj nerozplynul ve tmě.

Liu si nebyl jistý, jestli Jeff před odchodem řekl: "Dobrou noc, starší brácho," nebo ne.

Liuho oči se chvěly. Jeho myšlenky byly natolik roztroušené, že nedokázal zformovat něco smysluplného.
"Oh, skvěle. Už jsi vzhůru," zaslechl ženský hlas.
Vše bylo rozmazané a nesoustředěné, kolem Liua prošel beztvarý stín.

"Jen klid, chlapče. Vím, že to pro tebe bylo všechno tvrdé, ale teď jsi v bezpečí. On ti tady nic udělat nemůže."

On? Liu chvilku zpracovával tohle slovo. On- on kdo? Kdo je on? Kde to probůh jsem? Sakra, to bolí...

"Jen klid, chlapče. Monitor, na kterém sledujeme tvoje srdce, se zblázní."

Něco měkkého uchopilo jeho ruku a Liu se pokusil odpočívat.
"Řeknu doktorovi, aby zvýšil tvoji dávku. Jsi mimořádně šťastné dítě. Ten psychopat zabil celkem dost lidí. Vypadal jako démon, nebo něco takového. Nehorázný bastard. Nechtěla bych před ním v noci utíkat."

Liu se zamračil. On, on- aha. Jeff. Jeho bratr mu řekl dobrou noc, než odešel z domu. Počkat- opravdu nazvala jeho bratra démonem?

Liu přivřel oči. Teď slyšel jen pravidelné pípání přístroje monitorujícího jeho srdce a povzdechnutí sestřičky u jeho lůžka.

Pokusil se zvednout, ale něco ho pomalu zatlačilo zpátky. Liuho oči zamířily na nástroje vedle jeho postele.

Zabij ji, trval jakýsi hlas.

"Páni, ty jsi neposeda. Lehni si zpátky a uklidni se trochu, než-" nestihla sestřička dokončit větu. Liu vzal nůžky a vypíchl jí oko.

"Zavři hubu," řekl prostě, tiše a chladně. "Drž hubu, drž, hubu!" Jeho hlas se zvyšoval, když ji opětovně bodal nůžkami, zatímco ona křičela.

A znovu. Počtvrté. Sestřička spadla na zem, její zatím zdravé oko na něj bezvýrazně zíralo. Liuovy ruce byly pokryté krví. Sestřička byla mrtvá.

Vypadni odsud.

Liu se nerozmýšlel dvakrát. Doklopýtal se k židli, kde měl nové oblečení. Ležela tam malá kartička. Na ní bylo napsáno: "Brzy se uzdrav -Billy."
Odhodil ji stranou a rychle se oblékl. Zasyčel bolestí, když se dotkl svých stehů.

Jeden jediný pohled do zrcadla prozradil, že jeho tělo je zcela zjizvené, plné oněch stehů.

Jsou nové, pomyslel si, když si konečně oblékl triko. Přešel zpět k mrtvému tělu.
"Jsi proklatě otravná... a můj brácha není žádnej bastard nebo démon."

Já bych nesouhlasil, ale když myslíš...

Liu ignoroval ten hlas, protože zrovna ukrýval tělo pod postel. Potom si vzal pár papírových ubrousků z koupelny, která byla připojená k místnosti, aby utřel krev tak, jak to bylo nutné. Potom vyšel z pokoje a pomalu hledal východ z nemocnice.
Každou chvíli se mu žaludek úplně rozhořel v bolestivém protestu, ale Liu moc dobře věděl, že už se vrátit nemůže.

Jeffrey Woods byl vrah.

Liu Woods také.

(Jestli jste nečetli moji první creepypastu tak si ji přečtěte, protože je o Jeffovi tak abyste věděly proč Liu byl ve vězení)

+5

Příběhy a povídky

Autor: čokl   |   Publikováno: 17.08.2015   |   Zobrazeno: 764x