Příběhy, články, recenze

Veronis, život italské vlkodlačice..30. kapitola

  Do cely vešel dozorce, další dva muži a kněz, který byl i u jejího mučení. V ruce držel krucifix a cosi zaříkával. Dva muži šli k Veronis a zvedli ji  prudce ze slámy. Nebránila se, spíš se už tomu jenom poddávala. Nasadili jí okovy na zápěstí a vyváděli jí z cely. Jeden by čekal, že se rozbrečí a bude prosit o milost. Veronis to neudělala. Vyvedli jí z věznice a odváděli na náměstí.

   Na náměstí už čekala připravená hranice s bouřícím se davem kolem ní. Poblíž hranice měli ministři stolek  u něhož poklidně seděli. Kolem hranice byli i dva kati, generál a pár vojáků. Dav lidí už jen čekal až přivedou ''čarodějnici''.

  Když už viděli kněze a za ním dva muže jak strkají do Veronis aby šla rychleji. Dav se rozestupoval. Když procházela Veronis kolem nich, hodně lidí se křižovalo, několik lidí na ní pokřikovalo opravdu hnusné nadávky a někdo na ní dokonce plival. Veronis měla neutrální výraz, jen se soustředila na svou cestu za smrtí, davy už nevnímala. Když vylezli z davu, uviděl jí Mauro.

,,Veronis...'' snažil se z davu vyrazit za ní, ale jeden z mužů jej odstrčil zpátky. Veronis se na chvíli zastavila, otočila se na něj a z neutrálních očí jí stekla slza. Druhý muž do ní strčil a Veronis už stála před hranicí. Nahoře stál jeden kat a u schodů jí popadl druhý a odváděl jí nahoru. Dav pořád hlučel. Jeden kat jí na hranici sundal okovy a druhý jí přivazoval ke kůlu. Jeden z ministrů povstal a začal pronášet rozsudek.

,,Svědkem je i signor Federico. Je pravda že vás svými čarami vyléčila?'' když Veronis uslyšela to jméno, strnula. Federico se nechtěl Veronis podívat do očí.

,,Ano...'' odkýval.

  Veronis stála na hranici přivázaná k dřevěnému kůlu. Bouřící dav chtěl její smrt, aniž by věděli kde je skutečná pravda. Stačilo jen jedno poukázání na nevinného člověka a jeden jediný drb o tom, že vyznává čarodějnictví. I ti, co toho člověka znali, neobtěžovali se jej zastat, zachránit jej, či jej obhajovat. I sebelepší přátelé se potom projevili pokrytecky jako ostatní. A toto byl i její případ. Spatřila vpředu v davu Barbaru. Zatímco se chladně a lstivě usmívala, Veronis tekla jedna slza za druhou po strhaných tvářích, ale výraz v obličeji nepovolil. Byla hodně vyčerpaná, už nedokázala bojovat. Byla zašpiněná od krve a po těle měla rány od biče. Unaveně opřela hlavu o kůl, dívala se na zataženou oblohu, přemýšlela o svém životě. Snažila se naposledy nasát čerstvý vzchuch, než bude muset dýchat dým. Když byl rozsudek vykonán, dva kati se chystali přiložit pochodně k hranici. Všechno to přerušil ženský křik.

,,Pusťte mojí dceru!!'' Veronis hned zpozorněla. Z davu vyběhla královna Stefanie. Všichni stáli jak opaření ,,Pusťte mojí dceru!!!'' doslova už vrčela.

,,Veličenstvo promiňte, ale vy nemáte dceru, takto tu čarodějnici nezachráníte.'' vstal nejstarší z ministrů.

,,Co vy mně budete kázat?! Já snad dobře vim, jestli jsem porodila nebo ne!!! Utajila jsem jí!'' všichni doslova zírali.

,,Veronis,'' podívala se na ní ,,Včera jsem ti lhala. To já jsem tvoje matka.'' místo toho aby se Veronis rozzářily oči, z jejích očí vycházel jen chlad a nenávist. ,,Veronis, vím co jsi zač. Přeměň se! Zachraň si život, prosím!'' ale na tohle Veronis jenom odvrátila pohled od matky.

,,Tady je projev čarodějnictví!''

,,A tady je projev falešnosti! Jak vnitřní a vizážní! Tahle si hrála na Eso lady, kterou není!'' ukazovala na Barbaru, která měla strach v obličeji ,,Je to jen obyčejná děvka ze Španělska, která svádí muže a takhle ublížila mojí dceři, která jí nic neudělala!!!'' křičela na celé náměstí. ,,A ty Federico jsi mě pěkně zklamal! Veronis ti zachránila život a ty jí nezachráníš ten její! Jsi stejný zbabělec jako tvůj otec!!!''

,,No právě!'' přidala se Barbara ,,Zachránila mu život. Ale jak?! Čáry v tom byly!''

,,Říkají ti něco léčivé byliny ty negramotko?!'' vrčela na ní. ,,Veronis! Udělej to prosím!'' už ani na to Veronis nereagovala.

  Katům a ministrům byla celá  debata ukradená a chystali se znovu přiložit oheň k hranici. V tu chvíli Stefanie hodně nahlas zavrčela a vyskočila dopředu. Na hranici k Veronis skočil světle hnědý vlkodlak. Veronis v tu chvíli vytřeštila oči. Vlkodlak z ní strhl řetězy, popadl jí a bleskovou rychlostí zmizel z Benátek...

 

 

 

 

 

 

  E. J.

 Pokačování...Epilog

Komentáře

EllieJeronim

pouchlusněbe: teď budou zase miničlánky...ale určitě za nějakou dobu další povídku sesmolim...třeba vám jí dám pod stromeček smajl

EllieJeronimTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.