Příběhy, články, recenze

V pavučinách..Epilog

  Když jsme vyšly ven, ještě jsem mluvila se svojí mámou. Vysvětlila mi, proč mě nechala v pozemském světě. Pořád se mi chtělo brečet, já se zamilovala a zároveň se mi zlomilo srdce. Ale byla jsem ráda, že už to mám za sebou a že jsem to přežila. Už jsem v to ani nedoufala. Zvážila jsem to s tou arachnofobií...po tom, co jsem prožila a postavila jsem se tváří v tvář největší pavoučí bestii na světě, už s pavoukama nemám takovej problém jako dřív...lhala bych, kdybych řekla, že nevypísknu, když ho uvidím, ale nebudu tak hysterčit.

  Hestia se změnila na normální ženu a šla mě doprovodit k letišti. Ještě jsme si cestou povídaly, ale já byla smutkem trochu zamlklá. Přece jenom jsem byla ráda, že jsem viděla svojí mámu.

,,Co Athénino kopí?''

,,Takových jí dokáže Hefaistós ukovat dvanáct do tuctu, s tím si nedělej starosti.'' usmívala se na mě.

,,A co Athéna?''

,,Už se bude muset vrátit mezi bohy, budeš bydlet s Annabelle.'' upravovala mi vlasy.

,,Jsem ráda, že už to mám z krku.''

  Hestia se na mě jenom usmála.

,,Jsi velká hrdinka, Sophio. Budeš pro bohy něco znamenat.''

,,A na Olympu Diovi orel předal můj vzkaz?''

,,To já nevím, nejsem na Olympu, nebo spíš nejsem v Olympské dvanáctce. Místo toho hlídám posvátný oheň.''

  Letadlo už přiletělo. Vstala jsem a mámu objala. Chtěla jsem jít, ale máma mě zastavila. 

,,Počkej, myslím, že by sis měla vzít odměnu za svůj výkon.'' máma se podezřele usmívala. Nechápala jsem jí. Potom za mnou přiběhl Gregorio. Byla jsem štěstím bez sebe. Hned jsem mu skočila po krku.

,,Nemohla jsi zůstat bez odměny za svou odvahu a výkon. Zeus vrátil Gregoriovi život, přece jenom, je to jeho vnuk. Už vás nechám, běžte nebo vám uletí letadlo.'' to bylo to poslední, co Hestia řekla a zmizela. Stejně z letadla lidi ještě vystupují. Otočila jsem se na Gregoria. Nadechl se, přiložila jsem mu prst ke rtům. Usmáli jsme se na sebe a naše rty se znovu setkaly. 

  Hodně se toho za tenhle týden stalo a já byla pyšná na svůj výkon. Taky se mi dostalo odměny...mám pěknýho, silnýho a odvážnýho kluka, se kterým jsem hrozně šťastná. U Pruedence jsem se už neobjevila, takže nevim jak na tom je. Annabelle Gregoria přijala, taky proto, že je to její bratranec. Annabelle ani moc nevadí, že se její máma vrátila na Olymp, měla mě. Byly jsme jako sestry a já jsem dostala od mámy moje vlastní kopí se symbolem posvátného ohně. Nepotřebuju vděk lidí, jsem šťastná za to, že Zeus vrátil život Gregoriovi. Našla jsem svou odvahu a své přehnané arachnofobie jsem se zbavila.

    E. J.

 THE END

+3

Příběhy a povídky

Autor: EllieJeronim   |   Publikováno: 24.08.2015   |   Zobrazeno: 605x