Nelly

Nikdy nespadnu na dno,nikdy - 1.část

Nikdy nespadnu na dno,nikdy

Můj životní příběh je plný všeho,co život obyčejné dívky toužící po lásce a kamarádství obsahuje.
„Z něčeho jsem byla sklamaná,z něčeho naštvaná.Něco mi přinášelo radost a sílu,něco smutek a slzy. Ale nikdy jsem se nevzdala a šla si za svými sny.“
„Někdy jsem se cítila na dně.Cítila jsem,že níž,než jsem,už jít nemohu.Že jsem pokleskla na úplné dno a teď jen čekám na poslední ránu,kterou mi život dá.“
„Jiné chvíli mi připadaly jako úplně bezvadné.Skotačení s kamarády,smích a legrace.“

„Potřebuješ někoho.“
Podívala jsem se na ni překvapeně „Koho máš na mysli?“
„Nějakého kluka,někoho,kdo ti bude blíž než kdejaká kamarádka,“ dlouze se na mě podívala.
„Mýlíš se.Mě stačíš ty,má jediná nejlepší kamarádka.Nepotřebuju žádnýho ukecanýho a sprostýho kluka,co si bude pořád jen stěžovat,že já nic nedělám, přitom on bude pařit hry u počítače.Kluka,který bude pořád jen zjišťovat,kde jsem,s kým jsem a co tam dělám,“ usmála jsem se. „Nepotřebuju nikoho takového.“ 

Úvod

Určitě každý z vás zná ten pocit,kdy se cítí osaměle a nejradši by měl vedle sebe někoho,kdo mu skvěle rozumí a je mu dobrým přítelem.Já takové pocity měla a nebylo jich málo.Většinou jsem je vyřešila zábavným hovorem přes skype s mou dosud velmi dobrou kamarádkou,která mě vždy podrží a dokáže vždy rozesmát.
Jenomže já měla poslední dobou pocit,že potřebuju někoho,kdo mi bude blíž,než kdokoliv jiný.V tomto případě se nejedná o kamarádku nebo kamaráda,ale o kluka.O někoho,kdo by mě znal intimně a já bych s tím i tak mohla povídat.Mohla bych mu zdělit vše a spojili bychom za nějakou dobu své srdce.Nemusela bych se ovládat jako to často dělám u několika mých kamarádů,mohla bych ho milovat a říct mu všechny mé problémy,svěřit se mu.Někdo takový mi chybí.I když v hloubi duše žádného kluka nechci,tak mám prostě takový pocit,že by mi bylo líp.
Nedávám najevo,že nějakého kluka hledám,protože ho vlastně tak z 50% ani nehledám.Chovám se jinak,více se zajímám o holčíči věci a chci se prostě,jako každá holka,líbit.Oblékám se jinak,ale nechci působit jako „lehká holka„ , protože jí určitě nejsem a ani jí být nechci.Sedím vzadu v lavici a povídám si se mnou kamarádkou,jakože nezájem o kluka,který sedí hned v lavici nalevo ode mě.Ale ten zájem tam je.Sedím a doufám,že ke mně přijde a něco mi,cokoliv,řekne.Ale on se dále baví se svými kamarády a občas,jako každý kluk,se zeptá na něco i nějaké holky.
Moc kluků se se mnou nebaví a já se zase nebavím s nimi.Většinou jejich nebo i mé otázky jsou typu: Půjčíš mi … ? , Zeptej se … jestli by mi nepůjčil … ? , Volá tě … . , Jaký byl úkol ? , Dáš mi opsat úkol ? , … . Tyto otázky jsou mi pokládány denně a já na ně většinou odpovídám.Je pravda,že,když mi takovou otázku položí kluk,jsem trochu nesvá,ale raději než by se mě ptal,proč mu to nepůjčím nebo jestli nevím o někom,kdo by mu to půjčil,mu to půjčím.
S jednou mou dobrou kamarádkou kluky občas otravujeme a děláme si z nich srandu,ale jen v tom případě,že nás oni nějak otravují.Mě ani tak ne jako spíše mou dobrou kamarádku,jmenujme ji třeba Dominika.Domča je stále otravuje a oni ji.Většině třídy to připadá směšné a já,když je to opravdu magořina,se také přidám.Myslím,že ona nebude mít problém si získat nějakého kluka.Je krásná,chytrá,milá a zábavná,až to někdy štve.Ale jinak je fakt bezva holka.
Jenže co já?Kdo mě bude chtít?Co v životě dokážu?Koho potkám ve svém životě?Kdo mi přiroste k srdci a koho budu upřímně nesnášet?Čeho dosáhnu?Narodila jsem se proto,abych něco dokázala?  

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-Nový příběh?Uvidím,jak se tento příběh uchytí,ale řeknu vám,že toto není příběh z mé fantazie.Jasně,že je napsaný mnou.Proč bych tu zveřejňovala tvorbu někoho jiného?Ale je to můj život sepsaný ve Wordu ve chvílích,kdy jsem se potřebovala vypsat.Ano,je to vlastně můj život.

-Tento příběh bude popisovat trable,starosti a radosti z života dvanáctileté dívky.Nebudu tam popisovat ani se nějak zmiňovat o mém psaní,bude to můj život bez psaní příběhů atd.

-Doufám,že se vám bude líbit!

-Co se týče příběhu Moje srdce tluče mužkou krví,dnes očekávejte další kapitolu!

Děkuji za přečtení!

+4

Příběhy a povídky

Autor: Elhan   |   Publikováno: 24.07.2016   |   Zobrazeno: 707x