HryProDivky.cz
Navštívil mě déšť... (5)
Čau!
Tady je pátá kapitola. Teď bude tenhle příběh vycházet trochu méně. Ale dost kecání! Dámy a pánové, chlapci a děvčata, mám tu čest představit vám další kapitolu tohoto monstrózně úžasného příběhu, který vám změní život!
Kapitola 5
Talulah
„Čau, Jess! Ahoj, Angelo! Měj se, Lili!“ Zavolala jsem na svoje kamarádky a odešla jsem směrem k budově prvního stupně, abych vyzvedla Bellu. Holky na mě ještě zavolali něco o tom, že si budeme psát a pak bylo ticho. Neměla jsem ticho ráda. Většina žáků už byla na cestě domů, nebo v jídelně a tak jsem zůstala na chodbě sama. Ticho se mi zdálo tak… děsivé. Nebála jsem se tmy a u hororů jsem se smála. Ale ticho, bylo mnohem děsivější.
Přemýšlela jsem o tichu a o tom, proč je důvod se ho bát, ale najednou se z postranní chodby vyřítila osoba, uhánějící stejným směrem jako já a vrazila do mě. Spadla jsem na zem a taška té osoby, mě praštila do břicha. Už jsem chtěla začít nadávat, ale najednou jsem si všimla, že taška toho člověka byla béžová s modrými vzory. Takovou tašku měla jen…
„Moc se omlouvám!“ Vykřikla Mia. „Je mi to líto! Já spěchám a musím vyzvednout bratry a…“ Najednou se zarazila, protože jsem vzhlédla a ona si všimla s kým má tu čest. Když jsem jí viděla do obličeje, chtěla jsem se jí omluvit. Chtěla jsem říct, že je to jedno a, že zase budeme kamarádky.
Naštěstí jsem se v čas zarazila.
„Jé. Ahoj Talulo…“ Řekla (ne zrovna nadšeně) Mia.
„To je v pohodě,“ Usoudila jsem a vstala.
Mia přikývla a vystartovala k šatnám druháků. Oklepala jsem se a pokračovala v cestě. Mia. Na prvním stupni jsme byly kamarádky. Nejlepší. Pak se z ní, ale stala exotka, co chce zasvětit život pomoci druhým, a jedna druhé jsme se odcizily. No a co. Nechybí mi. Jen občas si říkám… jaké by to asi bylo, kdyby se nic nezměnilo.
Ale nemá smysl o tom takhle uvažovat. Co se stalo, stalo se. Jen tak to neovlivním. A změna je život, no ne? Muselo se to stát.
Stiskla jsem rty a zastavila jsem se před vitrínou s diplomy. Na levé straně, byl můj diplom z matematické olympiády. Matematika mi vždycky šla.
Zatřásla jsem hlavou a přidala jsem do kroku. Bella na mě čekala, před šatnou.
Líbilo? Doufám, že jo.
Vaše Angela...
