Zapomenutý blog

Podzim. Otázky. Fotografie.

A máme zde podzim. Ten nádherný podzim. Jak mám toto období ráda. Zataženo, déšť, chlad, mrazivý vítr, který Vám pročesavá vlasy, šlehá do tváře, potemnělá obloha, zlaté slunce. Něco tak pesimistického, ale kouzlícího úsměvy. Nádherá. Opravdu toto období mám moc ráda. Inspirace na skoro každém kroků. A též nádherné fotografie. Potěšení. Nejen že mám podzim ráda,  jsou zde i mé narozeniny. Heh. Koukání na Anime, zabalená v dece.
Jinak řečeno, vítám všechny po dlouhé době na mém blogu, opět u nudného článku.  Rozhodla jsem sea udělat něco tématického. Nic jiného kromě Podzimního tagu mě nenapadlo. Pojďme tomuto tagu říkat : Podzimní listí
Děkuju všem, kdo mi položil nějaké otázky. Též je jich tentokrát opravdu hodně. Všem moc děkuju, že si dali tu práci mi je napsat.  
Též jsem se rozhodla,že zde přidám i své fotografie. Heh. Německo, ty máš novou pistol?
 * Úchváceně se kouká *
Též se s Vámi musím podělit o opravdu ,, důležitou " informací.  Konečně mám Longbord. Všechny to zajimá. Já vím.  Mé kecy jsou opravdu nudné. Ale. Napsat jsem to musela.
Německo. Schovej tu pistol. Druhé já. Schovej ten dort. Poli. Přestaň psát pitomosti.
Stačí tedy keců, a vrhneme se na článek.  
* Roztoči se na židli *






Otázky od : Sonata :

Máš ráda podzim?

Opět stereotypní otázka. Heh. Tato otázka se dala opravdu očekávat. Nic originálnějšího nikoho nenapadlo.
Text nahoře, jasně naznačuje že ano. Bezpochyb jedno z krásných období. Jak tak ráda sedím před oknem , a koukám na šedou oblohu. Koukám jak déšť bičuje beton. Opravdu nádherá. V uších sluchátka, a nádherná hudba. Šálek čaje. Mnoho lidí opravdu nemají rádi podzim, kvůli špatnému počasí. Já tohle počasí však miluju. Když Vám mrazivý vítr čechrá vlasy, a kapky deště Vám dopadají na tělo. Není horko. Ani zima. Je tak akorát. A vy se proháníte na Longbordu se sluchátkamá v uších. Mno, sama na Longbordu nejezdím. Potřebuji společnost, tedy jinak řečeno  kamarádku. ( Že Kačko. Pochybuju že to čteš. Přesto. )
Pesimistické, ale natolik šťastné, že kouzlí úsměvy.  
Dobře, toto jste nemuseli pochopit. Jeden z mých záchvatů je zde. Záchvat psaní nesmyslných vět. 
Jedno z mých oblíbených ročních období. Chladné. Krásné. 
Mám obě dvě stránky podzimů. Prvnímu řikám Zlatý, a druhému Pochmurný.

Co máš na podzimu nejraději? 

Nejraději? Opět stereotypní otázka.
Možná mnoho z vás očekávalo odpověď tipu: Barevné listí. Kaštany. Pouštění draka. Ne, ne.
Zataženou oblohu. Vítr. Déšť. Louže. Které odrážejí obraz okolní krajiny. Ne opravdu. Louže. Heh. 
Poli : Knihy. Anime. Hudba.
Druhé já : Nemáš náhodou tyto věci ráda vždy. 
Poli : Um. Máš pravdu. Přesto, proč je sem nedat?
Druhé já : Ano. Heh. Vidíš toho jednorožce? 
Poli : Ne. Pouze pomeranč, v masce Kanekeho, a nožem v ruce.
* Ušklíbne se *

Oblíbená podzimní barva?

A opět. Opět. Opět. Stereotyp. Omlouvám se. Nechci tě nijak urazit. Pouze, pouze ... Jsem to chtěla napsat. Podzimní? Myslím, že možná zelená. Která na pozadí všech těch pochmurných barvách září. A též šedou. Není špatná ani hnědá, přesto mám raději šedou. Ano, opravdu jsem člověk,  kterému se líbí šedá zatažená obloha. Barva listí též není špatná. Mno. A ještě zlatou. Ano, příjde mi že zlatá k podzimu patří.


Oblíbená podzimní činnost?

A opět. Omlouvám se. Můžu tuto otázku vynechat? Opravdu mě nenapadá nic výjimečného,  co na podzimu dělám nejraději. Toto období u mě vyniká pouze tím, jak krásně se při něm cítím. Proto, aby Vám toho nebylo líto, zde mám mou první krátkou Anime povídku. Není to tak úplně můj žánr. Předem upozorňuji,  že nedává smysl. Přesto, zde jí máte :

Je špatné věřit Mrtvým. 

Nebylo to tak nedávno, abych si musel její rozcupané tělo na kusy připomínat každý okamžik. Ale ne tak dlouho, abych si ji nemohl připomínat každý den stovky. Opět stojím před brankou do jejího domu. Hledám povědomé pronikavé světlo  v oknech. Či jí. Jak zálivá květiny na balkóně.  Snažím se uslyšet v tom tichu její šťastné volání mého jména: Yuzurra! Konichiwa, Yuzurra ! Byla natolik mladá.  Vždyť ani nedokončila střední školu. Tehdy snívalá o vysoké škole v Sugumari. O dobré práci. A o mně. Zapomenutém Yuzurrovi, který nestojí za zmínku. Zamrkám. Teď je její dům zahalený pouze tmou, temnotou, a nepropustnou tragédii. Zahrada, kde již nerostou nádherné květiny. Jen tma. Tma. Tma. Stojím tam, a čekám až se vchodové  dveře rozlítnou, a ona zavolá mé jméno. Ale nestalo se to. Její rodina se přestěhovala do jiného města. Tomuto říkali prokleté. A tomuto domu též. Nedivím se tomu. Též bych nejraději odjel pryč. Zapomenul na vše,  co se kdy stalo. Na ní. Na její smrt. Její smrt si beru jako svoji vinu. Kdybych, kdybych. To slovo mě dostane do hrobu. I když vím,  že bych stejně nic nezmohl. Nemohu si to vytlačit z hlavy. Všechno mi to  připomíná jí. A jenom jí.  Povzdechnu. Už se mám k odchodu. Pouštím známou kliku. Otočím se. A slyším známí zvuk, jak se vchodové dveře otevírají. Jak boty dopadají na betonové schody.
,, Yuzurra! Pojď sem! "
,, T-Tokomi? " pronesu. Opatrně se otočím. Jako kdybych se bál,  že se vypaří. Stojí tam, v ruce taška, a na tváři úsměv.  Oči se mi rozšíří.  Opravdu jí tam vidím. Slyším její hlas, jak mě volá. Prudce otevřu branku, a rychlým krokem mířím k ní.  Ona už není.  Vím to. Ale nedokážu se udržet na místě. 
,, Nechytíš mě! Nenajdeš mě!  Nedotkneš se mě! Nepotkáš mě! " rozběhla se pryč. Já zůstanu jako přikovaný k zemi. Nezůstanů však stát moc dlouho. Rozběhnu se za ní. Nevěřícně, že to dělám. Chtěla mě jen nalákat za sebou. Určitě. Běžím za dům. Do povědomé zahrady. Je tak blízko. Chytím jí za ruku. Projede mnou neuvěřitelná bolest. Začnu kašlat, až v zoufalství spadnu na zem. Vše je příliš rychlé. Bolest nemizí. Ona se usmívá. A kouká se na mě. 
,, Věřit mrtvým je špatné. Víš to, Yuzurra. I ty nejvíce nevinné, mohou být vrazi. " Bolest projíždí mým tělem. ,, T-Tokomi... Proč?  Co to děláš?  Ty, ty? "  ...  V tomto světě již opravdu nic není. Ne. Jen bolest. Vše se popletlo. Život, se Smrtí. Mrtvý z Živými. Můj poslední pohled. Moje poslední vzpomínka. Jak se usmívá. Na mě. Kdybych. Kdybych.


Jaký podzimní měsíc máš nejraději? 

Listopad. A to z jednoho prostého důvodu. Mé narozeniny. A celý Vesmír v ten den bude slavit se mnou. Že? Jinak, kdyby ne tato událost, neměla bych důvod si vybírat který mám nejraději. Jelikož jsem se nad tím nikdy nezamyslela. Ale, Listopad. Tento název tohoto měsíce se mi líbí. Jako listopadové listí.

Slavíš Halloween?

Ne. A v budoucnu to nemám v plánu. Je to něco,  na čem si vydělávají obchody. Aby rodiče koupili svým dětem kostýmy příšer, a strašidel. Prošli se večer při světle lampiónu, a zalezli domů. Opravdu zajímavé. Vyřezávát ksichty dýni. Hmm, opravdu skvělé. Ne, opravdu svátek k ničemu. Myslím, že několik strašidel máme po celý školní rok s sebou. Ty holky, kteří se neuvěřitelně malují. Ano, nechtějte jednu z nich potkat v noci. Infarkt zaručen. Opravdu mě tento svátek nezajímá. Nudí mě. Tímto však nechci urazit nikoho, kdo má jiný názor. 

Nejoblíbenější věc na podzimu?

Mohu tuto otázku opět přeskočit. Opravdu nemám žádnou oblíbenou ,, podzimní věc. "
Proto si místo toho dopřejeme chvilku hudby.





Otázky od : Peris

Přicházejí na tebe podzimní depky? 

Ano. Ne. Možná trochu. Ne. Nijak nechytám moc často depky. Nebo spíše. Docela často. Ale sama si toho nejsem vědomá. Ale není to jen na podzim. Takže by se dalo říci, že trochu ano. Nemá na to však moc vliv sám podzim. Spíše to co se semele ve mně. V okolním světě.

Vadí ti, když padá listí? 

Ne. Nevadí. Je to i krásné. Listí hrabat nemusím, takže je mi to jedno. S opadaným listím se dá udělat mnoho fotografií. Myslím, že mnoho lidí si ani podzim bez opadaného listí nedokáže představit. Což je i v jeden momentu smutné. Že na tom nevidí nic víc než listí. A co třeba jezera, či prostě nějaká velká plošina vody, které je na podzim tmavší. To se mi též líbí. Nebo jsem snad jediná kdo na to přišel? Či mám pouze halucinace? Co když vše co vidím je pouhá dlouho trvající halucinace?  Co když se mi to pouze zdá?
* Několik minut za zabývá přemýšlením či má halucinace . *

Vadí ti, když je brzy tma?

To ano. Jelikož nemůžu být delší dobu venku s přáteli. Což je bezpochyb špatné. I to, že už tak brzy je tma, je samo o sobě ... Smutné? 
Druhé já : Heh. Dnes opravdu mele samé pitomosti. Nevšímejte si toho.
Poli: Hej. Počkej!  Toto opravdu není pitomost!  To je.. Eh... To je... * Odchází z místností. *

Co je lepší, podzim nebo léto?

Ano. V letním tagu jsem mlela jak mám ráda léto. Mám ráda léto. Moc. Ale pro teď vyhrává podzim. Podzim není vždy tak pochmurný. Dokáže se na tebe i usmát.

Proč. To ani nedokážu pořádně vysvětlit. Prostě máte nějaký důvod, kvůli kterému máte něco rádi. Možná proto, že je tak různý. Smutný. Veselí.  Pochmurný. Ale i zářící. Dobře. Jsem si vědomá že teď melu naprosté pitomosti... Jen. Já jako obvykle píšu to co si myslím. Jinak řečeno. Podzim. 
( Myslím, že kdybych psala vše co si myslím. Dopadlo by to opravdu špatně. Heh. )




Otázky od : Akalik 

Bude se něco zajímavého dít? 

Ano. Čokoláda ovládne svět.  Nastane konec světa. Jednorožci vyhynou. Lítácí želvy ovládnou zem, gekoni se rozhodnou ochočit lidi...

Mé narozeniny. Jinak nic zajímavého, o čem vím předem. Možná můžu ještě jednu událost pojmenovat jako zajímavou, a to, že má kamarádka bude pařádát něco tipu narozeninové párty. Jelikož bude mít na podzim narozeniny. Nemyslím si, že je to něco zajímavého. Tak proč to  sakra zmiňují?!

Za co by jsi šla na Halloween? 

Kdybych šla, že. Teď se nad tím musím zamyslet. Ano, já vím že by to spíše patřilo na Anime fest. Šla bych za nějakou svou oblíbenou psychopatickou anime postavičku. Máte nějaký problém?  Či bych si vybrala něco lehčího. A to, že bych tam vůbec nešla. To je opravdu nejlepší, co můžu udělat. Být zalezlá ve svém pokoji.  

Činnost co se ti spojí se slovem Podzim?

Žádná. Neexistuje žádná činnost která se spojí se slovem podzim. Proto si opět dopřejeme chvilku hudby.





Otázky od : Fixy

Vyrábíš si něco s barevným listím? 

Když jsem byla mladší tak ano. I minulý rok. Ještě jsem to dávala sem na blog. Tašku s listy. Ještě pořád jií mám. Myslím, že je opravdu povedená. Jinak, ani ne. Možná jestli na mě padne nějaká extra nálada na vyrábění z listí. O čemž pochybuji. 

Máš ráda mlhy, nebo tě děsí jako mě? 

Mám ráda slunce, déšť, zataženou oblohu, jasně čistou oblohu...
Mlhy jsou mi ukradené. Ale když se nad tím zamýslím.  Mám mlhy ráda. Mno, opravdu. Jsou tak křehké, ale nepropustné. Snesou se z nebes a zahalí města do bílé tmy... Dobře. Přestanu s těmito kecy. Eh! Počkejte! Ne, nic...

Co se ti vybaví,  když se řekne podzim?

Slunce které již natolik nepálí, zatažená obloha, louže, hodně učení, tak nepříjemná asociace. Bohužel. Stromy, čaj, mé narozeniny, focení, mlha, nože , čokoláda, jednorožci, lítácí sloni, fialový okurky... Eh. To jsme již jinde,že.

Líbilo by se ti, kdyby byl celý rok podzim?

Ne. To by se mi opravdu nelíbilo. Každé období má své výhody, i nevýhody. A nemyslím si,že by to bylo dobré. Jen přece se těším na zimu, i na léto. Není důvod mít jedno roční období celý rok. Byla by to již nuda. Nemyslíte si?


Máš ráda krvavé masky?

Ano! Krvavé masky jsou krásné! Dokonalé! Krev, nože, sekery, nůžky...
Druhé já : Sklidnit se. 
Poli : Eh. Huh. Nerozkazuj mi!
Lyfa : Sklidněte se! Tamhle za oknem je jednorožec!
Druhé já,Poli : * Koukají se z okna *
Lyfa : * Nenápadně žere všechno cukroví *


Těšila jsi se na podzim, nebo jsi naopak doufala , že přijde později? 

Upřímně. Ze začátku, jsem si ani neuvědomila že je podzim. Až později. Neutrálně. Spíš ty měsíce utíkali tak rychle, že jsem přestala vnímat roční období. Takže mi to fakticky bylo jedno. Až donedávná , kdy jsem zjistial že je podzim. Můžete mi nadávát jak jsem tupá. 
Teď žiju od víkendu  k víkendu. 

Máš rady dýně? 

Kteří zabíjejí lidi?
Mno. Dýně sami o sobě nejsou ničím zajímavé. Ani tím, že jim uděláte obličej, a dáte do nich svíčky. Dýně ráda nemám, ale necítím k nim ale žádný odpor. Nevím, jaké to je, mít ráda dýně. Nezajímají mě dýně. Heh.

( Zachytila jsem motýla při letu. Není to krásné? )




Otázky od : Rive :

Co hodláš dělat o podzimních prázdninách? 

Ležet v posteli. Poslouchat hudbu. Koukat na Anime. Jet někam s kamarádkama na Longbordu. Koukat na televizi. Být  na počítači. Číst. Jíst. Nic nedělat. To je vše, co mám v plánu.  Myslím, že mi do toho nic již nepřibyde. To mi stačí,abych si užila prázdniny. 

Prožíváš nějak podzimní tešení na Vánoce, nebo je ti to upřímně jedno? 

Je mi to upřímně jedno. Spíše je mi špatně z toho, jak na začátku podzimu ve vitrínách v obchodě jsou vánoční ozdoby. Proč? Dočkejte se zimi, ne? Opravdu mě to štve. Nedají vám užít si jedno období, a přeskakují ihned na další. A jen co skončí Vánoce, místo toho aby tam ty ozdoby nechali,tam ihned dají velikonoční. Příjde mi, že jsou všichni až moc uspěchané.

Líbí se ti barvení listí? 

Barvení? Nemělo tam náhodou být barevné? Mno. Jestli to mám brát z prvního pohledu.  Listy nebarvím, a nijak mě to nezajímá. Co se týče barevného listí. Ano. Je opravdu pěkné. 

Máš to tak, že na podzim jsi nejvíce nemocná,  kvůli střídání teplot, nebo ne?

Ne. Opravdu ne. Nejsem člověk který je nemocný na podzim. Jen výjimečně. Vlastně jsem málokdy nemocná. Heh. Pouze já mohu mít horečku v létě, že?
Jsem výjimečné nemocná, a jsem za to nesmírně ráda. I když ta představa, že nemusím jít do školy kvůli nemoci je dosti dobrá. S výjimkou, že je mi špatně. 

Chtěla bys sníh už na podzim?

Ne. Opravdu nechtěla.  Myslím že sníh prostě patří do zimy, a nikam jinam. Nepotřebuji to uspěchat. A připadalo by mi divné, že by na podzim sněžilo. Přesto. V tomto čase je možné vše. I že v létě začne sněžit. 

Chtěla bys na podzim ještě teplo?

Právě je. 
Ugh, ano chtěla. Zas ten chladný vítr by se někdy mohl změnit na hřejivé slunce. Nemyslíte si?

( Fotka je sama o sobě hezká. Bohužel mi v rohu čučí má hlava. Aspoň že je dost tmavá, takže můj obličej neuvidíte. I když předpokládám že mnoho lidí ho již viděli.  Takže nemá ho cenu skrývát. Se mnou však mám lepší fotografie.  Pojďmě se tedy pouze pokochat tou oblohou.)







Článek je přílíš dlouhý. Nesnáším tuto větu.
Proto čekejte druhou sérii toho článku. Nechci nechat otázky nezodpovězené. Doufám, že jste u tohoto článku neumřeli nudou. Podle toho, že některá těla se ještě dokážou zvednout, tak ne tak úplně.Chci se též omluvit za případné gramatické chyby.
Jestli se článek líbíl. Budu ráda za každé +. A potěšená každým komentářem. Loučí se s Vámi Poli. Zdravím, u dalšího článku.





Komentáře

Otakarka El. Petřinská(Svěřování se,rady a zábav...)

,,Ano. Čokoláda ovládne svět. Nastane konec světa. Jednorožci vyhynou..." Vy bezcitná, krutá bestie!!! Jak si můžete dovolit říct, že jednorožci vyhynou?! No, počkejte! Já si vás i vaše druhé já najdu a společně s princeznou Žvýkačkou vás utýráme k smrti a k tomu vám budeme pouštět: pink fluffy unicorns dancing on rainbows!

xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxo (Ráda hraji piškvorky....)

Samozřejmě, že si dělám legraci. Ale s tím, že jednorožci vyhynou si nikdy legraci nedělejte! A svět ovládnou veverky... Jinak je to moc povedený článek, velmi se mi líbí vaše tvorba, určitě pokračujte dál!!!
P.S.: Máte hezký longboard.
P.P.S.: Pozdravujte vaše druhé já.

Přeji hezký zbytek dne.
- Otys

Otakarka El. PetřinskáTo se mi líbí +1 To se mi nelíbí

polinka111VIP(ANIME!)

Otakarka El. Petřinská:
Heh. Děkuju moc. Jsem moc ráda že se ti líbí má tvorba. Eh, ano.
Poli: Ty tam! Jedná opravdu milá uživatelka, tě pozdravuje!
Druhé já : * Cpe se popcornem. * Ugh, děkuji! Pozdravuj ji též.
Též tě pozdravuje. Heh.

polinka111To se mi líbí +1 To se mi nelíbí

BellavillaVIP(HPD časopis)

Akalik: Ahoj. Je to má nejoblíbenější písnička. Nevím jestli víte, ale byla také použitá k Avatarovi Korra a tam to bylo prostě boží, jinak hezký článek +

BellavillaTo se mi líbí 0 To se mi nelíbí

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.