Jedno slovo

«Nejnovější články | Zapomenutý blog

Vytvořit blog | Nápověda

Dívka měla na rukách pouta. Na její tváři nebyl strach. Stála zpříma, a koukala se nebojácně do tváře soudkyni. Ušklíbla se. Na ní nemají. Odpoví na vše tak, že ji nemohou považovat za viníka. Ne prohraje. Věděla to jistě.

Dali ji povel přistoupit blíž. Slova soudkyni ji však šokovala.

,, Odpovědět můžeš pouze jedním slovem." Zněla.

Dívka se snažila nedat na své tváři překvapení. Jedno slovo je rozhodující. Pouze jediné slovo rozhodne o jejím chabém osudu. Pousmála se.

Je to těžké, ale nesmí prohrát. Měla smíšené pocity. Snažila se ubránit hysterickému smíchu.

Začíná to.

Zdravím!

Takže. První co opravdu musím napsat. To sakra jsem tak dlouho ne vydala článek? Jaká to byla dlouhá doba co jsem své čtenářky ne uvítala u dalšího článku? Jsem snad opravdu natolik lína? Opravdu?

* Jde se zahrabat do kupy dek.*

Vítám všechny u dalšího článku. Jsem ráda že jste zavítali i po delší době.

Začneme tedy s tím, ale vy už to určitě dobře víte, a ihned odkládáte sklenici s vodou,že. A jestli ne, tak za případné úmrtí neručím.

Dnes jsem si pro Vás připravila tag Jedno slovo. Články s tímto tématem měli úspěch, a já se rozhodla pokračovat. Ke všemu zde bylo i přání od uživatelky Liankag, aby byl další díl.

A zde je!

* Německo si zatím leští zbraň. *

Jak nádherný stereotyp. Pozdrav Zdravím, a nakonec upozornění co se týče vody. Potřebuje to něco nového... Jenomže, co?

Tedy zde není o čem povídat, a můžeme začít.

* Roztočí se na židli. *

Otázky od : Liankag

Jak by jsi se cítila kdyby jsi ztratila všechny své imaginární jednorožce?

První odpověď již ihned nesplňuje podmínku odpovědi pouze jedním slovem.

Smutně. Naprosto v šoku. Propadla bych se do hlubin depresí. Zavřela se ve svém pokoji, a dny nevycházela na denní světlo. Pro mě svět skončil. Nemá to cenu pokračovat ve svém životě, bez roztomilých imaginárních jednorožců. Byli ke mně vždy velmi laskavý. Měli mě rádi. Nikdo z nich mi nikdy neublížil, a teď mi rozbili mé křehké srdce. Ale, neexistují. Ztratili se v hlubinách tmy. A nikdo je již z té odporné tmy nevytáhne.

Zdravím. Již nikdy.

Toto jste očekávali?

Ha! Imaginární jednorožci již dávno neexistují! Namísto nich je zde mluvící fialový stromeček! Copak jste si mysleli že je to pravda? Již žádné imaginární jednorožci! Zapomeňte! Ode dnes zde je fialový, roztomilý stromeček! ( Eh,vážně? Stromeček? )

Popiš sama sebe jedním slovem.

Divná.

Ano,opravdu jsem divný člověk. A jestli jste si mysleli že nejsem příliš divná je to pouze omyl. Jsem velmi divný člověk. Člověk milující nože... Roztomilé nože...

Jaké anime se ti nejvíce líbilo?

Jedno anime které by se mi líbilo nejvíce opravdu není. Je jich víc.

Pak tedy jsem veliký fanoušek anime Mekakucity Actors. Považuji toto Anime za jedno z velmi propracovaných. Mám ho velmi ráda, a to hlavně za velmi zajímavý děj. Vlastně se toto Anime v překladu do češtiny jmenuje Herci ztraceného města. Ale to je dost nepodstatná informace.

Stejně jako mnoho ostatních mám velice ráda Anime jako Akame ga Kill!, Angel Beats, Kuroshitsuji, Another, Tokyo Ghoul, Shingeki no Kyojin, Death Note, a spoustu dalších.

Naprosto pak zbožňují Anime jménem Boku Dake ga Inai Machi. Naprosto skvělé Anime. Vážně mi občas i proběhl mráz po zádech. Patřím i k milovníkům Higurashi no Naku Koro ni. Velmi dobré hororové Anime, s tou správou atmosférou. Mám též velmi ráda Kiznaiver. Nesmíme ani zapomenutou na Zankyou no Terror, a nádhernou hudbu v tomto anime.

Máš ráda bonbóny ?

Ano!

Kdo by neměl rád bonbóny? No tak, řekněte mi to. Kdo z Vás nemá rád bonbóny? Všichni musíme milovat a uctívat naše drahé barevné bonbóny! Sladké,kyselé. Prostě bonbony.

Žlutá nebo Rudá?

Rudá.

To jsi mi teda dala vybrat. Žlutá byla velmi dlouho mou oblíbenou barvou. Heh. Ale teď určitě vítězí ruda.

Otázky od : Fixa

Jsi jednorožec?

Ne.

Jsem rajče. Rajče které se bojí výšky. Podivné, červené rajče. Tak, kdo je též rajče? Kdo se přidá do vojska roztomilých, červených rajčat, které se bojí výšky? To jsem snad jediný člověk, který není jednorožec ale rajče? Jak smutné. Opravdu smutné.

Oblíbená sladkost?

Dortičky.

Ne, opravdu to není drtička, že telefone.

Nejhorší předmět?

Dějepis,matematika,fyzika,němčina,angličtina,informatika,zeměpis,tělocvik,výtvarná výchova.

Nádherný výpis všech předmětů které nesnáším. To jste si mysleli že je jen jeden nejhorší předmět?! Naprosto vedle.

Ty a Valentýn?

Nic.

My se totiž nemáme rádi. My se spíše nesnášíme.

Co pro tebe znamená úsměv?

Štěstí.

Tedy,jestli to není falešný úsměv.

Radost.

Potěšení.

Spokojenost.

Oblíbený smajlík?

Forever...

Máš ráda zimu?

Ano.

Všichni pojďme milovat zimu!

A sníh?

Netuším.

Nevidím důvod nenávidět sníh,ale též nevidím důvod milovat sníh.

Co doporučuješ?

SpátJístUsmívátse

Ano. Toto je velmi důležité pro přežití v tomto nespravedlivém světě.

Čisté nebe stálo nad šedým městem. Přicházelo jaro, a lidé otevřeli svá stará, dřevěná okna, a v pouštěli do svého domu čistý vzduch. Jak ne zvyklí pocit. Po té tmě, vidět světlo. Dívka se nadechla. Jak podivné. Odhodila pletenou čepici, a usmála se. Je zde jaro!

Nedávno jsem též navštívila Švýcarsko. Ani se více o této události nebudu rozepisovat. Bylo to prostě skvělé. Heh. Co více říct,co více napsat.

Jelikož článek je sám o sobě velmi krátký, jelikož jsem nedostala mnoho otázek tak aby to nebylo natolik krátký zde je krátky příběh. ( Same krátký, krátké...)

Je poměrně starý, a velmi divný. Heh.

Černé listí

Chlapec ležel pod stromem, na krásném, barevném podzimním listí. Zmítál se v ukrutných bolestech. Křičel, kopal do všech stran, v domění že se takto zbaví bolesti. Z úst mu tekla krev, nohu měl podivně zkroucenou, a pohled již nepřítomný. Ze stromů padalo podzimní listí. Tak krásné, ale mrtvé. Krásnější než živé. Vlastně to místo kde chlapec ležel bylo opravdu krásné. Podivné. Opuštěné. Ztracené. Ale natolik nádherné. Uprostřed lesa byla holá planina. Uprostřed planiny stál strom. Pokrytý podzimním listím. Ozvalo se šustění listů pod nohama, jak přicházela dívka. V černých šatech, s černou stuhou ve vlasech , a bez slitování na tváři. Žádné emoce. Prišla k tělu chlapce, a koukala se. Koukala se jak tělo umírá, a duše to nechce přijmout. Když červený list rudý jako krev spadne před chlapce, dívka promluví:

,, Cítíš jen bolest. Pouze strach. Pouze bezmocnost. Nemám pravdu? " Pronese potichu dívka. ,, Víš. Já mám bolest a strach ráda. Je tak krásný! Okouzlující! Beroucí dech! Bolest lidi. Jak zajímavá stvoření jste vy, lidi. Však příliš naivní. " Ano,tato dívka již dávno není člověk. Ztratila svoji lidskost již dávno.

,, Mám tady tajemství. Slíbila jsem, že ho nikomu neřeknu, ale ty jsi výjimka. " a dotkne se ukazováčkem úst.,, Zemřeš. " Poprvé se na jejím obličeji ukáže emoce. Ušklebek. Potěšení.

Popadne chlapce za ruku. Dívkou projede neuvěřitelná bolest. A tich naruší výkřik. Ze stromů začalo padat listí. Rychle. Zběsile. Snaží se zakrýt tu temnotu ve z hluku barev. Temnota však bude prosvítát. Poslední výdech chlapce, a na podzimním listí leží mrtvé tělo. Opět ticho. Dívka odhodí ruku chlapce. A ticho opět naruší výkřik. Z dívčiných zad vytriskli černá křídla. Zátěž jejího života. Je to ten smutek, ta bolest kterou natolik miluje. Zvedla se, a opět se koukala na chlapce. ,, Zlaté! Zlaté! Zlaté! " Začala se točit, a zběsile se smát z potěšení. ,, Jak je krásný pohled na mrtvé tělo! Dnes jsem ti vzala život, bolest, duši, budoucnost! Nedovolím si , aby mi někdo vzal něco z toho. " Otočila se , a šla pryč. Za sebou táhne křídla ,která zanechávají rýhy v zemi. Jak lehké na pohled, a jak těžké doopravdy. Zátěž , která dělá dívku výjimečnou. Beroucí dech. Jakou smrt bude mít ona? Bezpochyb takovou která by Vám vzala dech.