Twailightina knihovnička

Začátek zkázy (1/2) - Příběhy z panství Rose

20. září 1923

Charles zakolísal a to jí dalo možnost uniknout, popadla pohrabáč z krbu a namířila ho na něj jako meč ,, Ale no tak, to neuděláš! Na to nemáš!" zavrčel a vrhl se k ní. Ošklivě se mýlil, Elisabeth ho pohrabáčem zasáhla přímo do srdce a on klesl mrtvý k zemi.  Elisabeth se polekaně podívala na zkrvavený pohrabáč a odhodila ho na zem. Zabila ho! Ona ho zabila!

Do místnosti vtrhla jedna ze služebných, když uviděla Elisabeth jak se sklání nad krvácejícím tělem , začala křičet. Její křik přivolal další a pokoj byl brzy plný lidí. ,, Co se tu stalo?" vykřikla prateta když se vyřítyla pokoje. ,, On...to on... zabil je...Tu služku, Elenu, mou sestřičku Jeenu!"  hysterycky propukla v pláč. ,, Dítě!" zašeptala prateta, pak se stalo něco neuvěřitelného - objala ji!

Když společně vycházeli z pokoje, za doprovodu užaslých pohledů lidí, nepřestávala brečet. Tolik lidí ztratila, jak je to možné?  Třásla se po celém těle , a až teprve teď si uvědomila že je celá od krve.

,, Všechno zařídím, ty jdi a odpočiň si!" přikázala teta, ale Elisabeth nemohla jen tak nečině sedět , ne po tom všem ale prateta byla neoblomná.

Seděla e svém pokoji na posteli a pozorovala svůj odraz v zrcadle, bledá, hubená dívka s kruhy pod očima , ve špinavém oblečení potřísněném krví. Pořád jako by před sebou viděla jeho obličej, jak byl zkřivený hňevem a radostí, když umíral, věděl že na to nikdy nezapomene.

Měla by ze sebe tu krev smýt, přešla do koupelny, po koupeli se převlékla do čistých šatů a sedla si na postel , co se stane teď? Co s ní udělají, pokusí se jí najít nového manžela? Pošlou ji domů? Netušila a bylo jí to jedno, jako by už nic nemělo smysl.

V tom někdo zaklepal na dveře pokoje....

***

Někdo otevřel dveře kobky, jdou snad pro mě? Rozhodli se co se mnou udělají? Místo kata však do kobky vstoupí paní Roseová. ,, Jsi volný!" oznámí a odchází. Vycházím hned za ní otevřenými dveřmi. ,, Co se stalo?" ptám se a napadá mě jen jediná věc: Elisabeth zemřela. Při té myšlence se mu nechce zůstávat.  Paní mlčí a kráčí dál chodbou, až teprve když jsme venku ze sklepa promluví : ,, Ten co zde vraždil byl zabit." odpoví monotóně a odchází.

Poprvé za dlouhou dobu cítím na své tváři sluneční svit. Netušil co by měl dělat , napadlo ho jediné , vydává se nahoru po mramorovém schodišti a u posledních dveří napravo v prvním patře se zastaví. Měl by chodit dovnitř? Co když ho nechce vidět? On ji ale vidět musel, musel se přesvědčit že je v pořádku! Sebral všechnu odvahu co měl a zaklepal.

Ozvalo se velice tiché a nejisté: ,, Dále!", opatrně otevřel dveře, zalil ho pocit úlevy když viděl že sedí na posteli živá a zdravá. Vypadala překvapeně , pak jí z očí vyhrkly slyzy. ,, Co se stao?" zeptal se mírně. Elisabeth mu odvyprávěla události posledních dní, od toho kdy ji Christian požádal o ruku, až po to, když ho zabila.

Vůbec nechápal jak bylo možné že takové drobné děvče zabilo démona. Byl na ni pyšný. Ale bylo vidět že to ji něják zvlášť nepomůže. ,, Kolik?" zeptal se naléhavě, Elisabeth na něj se slzami v očích nechápavě pohlédla. ,, Kolik jich zabil?" dodal s povzdechem a Elisabeth odvrátila tvář. ,, pět." zašeptala téměř neslyšně.

Mezitím si to Petr nahlas pře počítal,,  Elena, její snoubenec Nicolas, ty dvě služky a.... kdo ještě?" zeptal se opatrně.

Elisabeth se v pláči zjíkala ,, Má ... má.. sestřička .... Jeena...bylo jí... bylo jí jen šest!" Petr se na ní šokovaně podíval , dítě, ta stvůra zabila její sestřičku! ,, Udělalas dobře! Zasloužil si to, ani já bych neudělal nic jinak!" těšil ji. Věděl že to nikdy nepřestane bolet, zabily ji dva blízké, její dvě sestry to nezmizí. Sedl si k ní blíž a objal ji

Další kapitola

+2

Příběhy a povídky

Autor: twailight   |   Publikováno: 28.08.2015   |   Zobrazeno: 616x