Twailightina knihovnička

Neštěstí - HP fanfuiction

Nic se nezměnilo, a útoky jsou čím dál častější, i přes všeobecný strach se snažím zůstat klidná, pomáhají mi hlavně Daveovi dopisy. A ano, taky Lyřin optimismus.

Právě se vracím z hodiny dějin čar a kouzel, čekám na Lyru , ale ta pořád nejde, vracím se do učebny, tam také není, začínám mít zlé tušení. Spěchám do Zmijozelské koleje. Tam nacházím plačící dívky z naší ložnice. ,, Co se stalo?" ptám se i když znám odpověď. Pansy nepatrně zvedne uslzené oči od země ,, Vždyť víš!" zašeptá.

S hrůzou letím školními chodbami, mířím na ošetřovnu. U dveří klepu, div je nevylomím, otvírá mi malá , starší dáma. Vypadá unaveně, pokyne mi k jedné z postelí, které jsou zataženy závěsem.

Nemohu uvěřit svým očím, na nemocniční posteli tam leží zkamenělá Lyra, slzy mi vyhrknou z očí. Sedám si na židli vedle postele a vzlykám. Netuším jak dlouho tam sedím, ale když vycházím zahlédnu Potera a toho chlapce  se zrzavými vlasy, jak míří k další z postelí . Vím že jsou to dobří přátelé Hermiony, běžím k nim, překvapení na jejich tvářích je očividné. ,, Hermiona?" vzlykám, oni ztěžka přikyvují. Zakrývám si dlaněmi tvář, je toho moc.

Ve společenské místnosti jsou slyšet jen vzlyky, a soustrastné utěšování, netuším kolik studentů je zkamenělých, ale je jich hodně. Běžím rovnou do ložnice, nestojím o to aby mi někdo říkal že to bude dobré, protože já vím že bude, musí!

Sedám si na postel, a dělám to co vždy když se cítím mizerně, píšu Daveovi. Odpověd přichází později než obvykle :

Twaili,

Je mi Lyry i Hermiony líto, vím že se ale uzdraví jakmile dozrají mandragory, tak jak to říkala profesorka Prýtová. Nemůžu se s tebou sice sejít, ale i tak na tebe myslím, vím že to zvládneš, buď silná!

Dave

Jeho slova mi vlily krev do žil, nemůžu sice nic udělat pro Lyru ani Hermionu, ale to neznamená že nemůžu dělat nic!

+2

Příběhy a povídky

Autor: twailight   |   Publikováno: 06.09.2015   |   Zobrazeno: 529x