Říše divů

Hidden Talent: 2.part

Když jsem došla domů,teta seděla s Joshem v kuchyni. Četla nějaké noviny,knihu...možná dopis. ,,Ahoj,"zamumlala jsem klidně.,,Ahoj," řekli sborově teta a Josh. Josh dumal nad úkoly. Občas tetě něco pošeptal a ona přikývla. Teta má velký dům. Nevím,kde na něj vzala,protože nikdy nepracovala. Nikdy jsem se ale neptala. Vím jen,že studovala herectví. Nikdy ale nehrála. Zapomněla jsem něco říct. Teta je...no..,nemocná. Hodně. Ona si jednou přeložila nohu,od té doby nechodí,je na vozíčku. Ta noha jí zapříčinila nějaký další zranění a tak dál...neptám se,protože bych ji naštvala,nebo rozesmutnila. A to nechci. Mám tetu Maggie ráda. Stejně tak i Joshe a CeCe. A do dnes i Lunu. Hodím tašku do kouta a běžím po schodech nahoru. Dům je celý obložený dřevem,je nejméně 300 let starý. Aspoň to tvrdí teta a Josh. Můj pokoj je poslední v horní chodbě. Je vedle pokoje pro hosty,balkónu a horní koupelny. Můj pokoj je dost nemoderní,šle líbí se mi. Když vejdete,tak máte po pravé straně věšák na kabáty. Po levé straně toaletní stolek,zrcadlo,psací stůl a křeslo. U pravé  zdi je velká červená postel s nebesy. Po pravé zdi se táhne velká knihovna. Pak je tu šatník,lampa a dveře. Kam? To sama nevím. Jsou zamčené. Jednou jsem tam šla. Byly mi asi 2. No,nic si nepamatuju. Jen,že mě teta nechala zavřít do Joshova pokoje. Josh tvrdí,že je tam něco z tetiny minulosti. Tomu se dá věřit. Josh je chytrý,má vždycky pravdu. 

Má i holku,jmenuje se Nina. Je jí 16. Chodí s Joshem do třídy. Jsou spolu 3 měsíce,ale jsou skvělý pár. Mám Ninu ráda. Jo,mám. Občas mě vezmou na zmrzku. Sednu si na postel a čtu ,,Tanec duchů". V mojí knihovně jsou i 100 let staré výtisky. Josh mi říká,že kdybych to prodala na e-bayi,tak vydělám spoustu peněz. No,nevím..Ale jsou tam horory,romány,poezie,komedie...i nová literatura,tu mi kupuje teta k narozkám.

,,Kim!" ,,No?" Zvednu hlavu od knihy. ,,Pojď dolů! Prosím!" Tetin hlas zní nervózně. Teta nikdy není nervózní. V kuchyni s nimi stojí asi dvacetiletá dívka. Tváří se odhodlaně. Je...krásná. Zvláštní...krásně zvláštní. Zvláštně krásná. ,,To..je....Tiffany Cascas." Teta zní zničeně. Hlas se jí láme.,,Teto! Nebreč..," okřikne ji Josh.

Tiffany se tváří klidně. Jakoby zažila nespočet stejných situací..,,Kim a Josh Talentis. Dokonalí sourozenci. Talentis...Jak pěkné. Jistě nebudeš litovat Maggie. Tvůj bratr zplodil skutečně zajímavou dvojici. Kate měla takové štěstí,že se vdala do Talentisových. No,pokud se tomu dá říkat štěstí. Nevyužila ho dobře...,"poválela si každé slovo v puse. Hlavně Talentis. Jakoby to bylo nesmítně lahodné sousto. Zvláštní. O co jde?

,,Kim..,Ty a Josh...vy jste...jste...," teta to nemůže říct.,,Talentovaní," doplní ji Tiffany. Ne,to opravdu nechápu.,,Talentovaní? Jak jako...talentovaní? Jsme Talentis,nic víc." Stojím si za svým. 

Tiffany se zasměje. Trochu jízlivě. ,,Ach Maggie! Tys jí vážně nic neřekla? Ach! A není to divné? Josh to věděl? No,jistě,zemřeli,když se narodila. Ale stejně. On věděl,že je talentovaný? A nevyužil toho? Bože!" Stále to nechápu.,,Kim...jsi aristokratka. Talentis je mocný rod,a vy jste dědicové. Po smrti vašich rodičů,ale rod ztratil moc. Každy z jejich rodu....má speciální schopnost. Magický hlas,bojový tanec,létání...je to jedno. Jakmile tví předci zjistili,že existují i další takoví,založili Talentis Hardcore Academy. Akademii pro talentované. A ty tam pojedeš." A sakra...

(Tiffany)

+3

Příběhy a povídky

Autor: Locika11   |   Publikováno: 29.09.2016   |   Zobrazeno: 567x