Život v harému - Turecko - Psychopatíkův Blog :33

«Nejnovější články | Psychopatíkův Blog :33

Vytvořit blog | Nápověda

Život v harému - Turecko

Vzpomínáte na ještě na článek o životě gejš? To, co se může zdát nádherné, za tím je ve skutečnosti spousta dřiny a často utrpení... Tak jsme se rozhodla udělat jiný článek trochu podobného typu, tentokrát o životě v harému, konkrétně v Turecku, protože to je asi takové nejznámější. Když se vám bude článek líbit, můžu později napsat i o harému čínském nebo egyptském ( protože nejenom Turci měli harém).

V Tureckých seriálech, jako je Velkolepé století, Kosem nebo Hatun sultan můžete vidět harém a to jak, to tam vypadalo a fungovalo, nicméně v těchhle seriálech je harém hodně idealizovaný a ve skutečnosti to bylo mnohem tvrdší.

Pravidla byla přísná až krutá, systém pevně daný a nemluvě o rivalitě... Nebyl to vůbec lehký život a spousta lidí vlastně vůbec netuší, jak to ve skutečnosti fungovalo. Proto jsem se rozhodla udělat tenhle celkem zajímavý článek. No nic, jdeme se vzdělávat XD

Prostory:

Harém měli nejen sultánové a princové ve svých palácích, za harém se označovala i běžná část domů určena ženám. Nicméně například v paláci v TopkKapi byly samotné prostory obrovské a celkem v nich žilo i se služebnictvem a učitelkami i několik stovek žen.

Všechny místnosti byly provoněny těžkými orientálními vůněmi, a když byla příležitost, vládce tu pořádal pro své pobavení vystoupení kejklířů, herců a hudebníků. U muslimů je zvykem, že ženy a muži slaví zvlášť, takže harémových oslav se muži málokdy účastnili.

Obyčejné konkubíny, které nebyly oblíbenkyně ani například služebné sultánek spali pohromadě ve velké místnosti, spali často při světle.

Vlastní pokoje měli oblíbenkyně ( ty, se kterými sultán nebo princ spal), ty měly vlastní komnatu. Pokud měli děti, dostali větší pokoj, kde byl často i předpokoj pro služebné. Pokoje manželky sultána a ostatních žen, se kterými měl sultán ( nebo princ) děti, byly s těmi jeho komnatami propojené tajnými chodbami.

Největší a nejkrásnější komnaty v harému obývala Valide sultan ( matka sultána). Kdykoli přišel sultán na návštěvu harému, musel nejdříve svou matku navštívit a pozdravit ji. Sultánova matka měla obrovskou moc, sultánovy ženy si ji proto snažily předcházet, přestože běžná konkubína se s valide nesetkala.

Lázně neboli hamam bylo místo, kde se ženy umývaly a měly i společenskou funkci. ženy se zde scházeli jak za hygienou, tak si povídat. Byly zde bazénky, ve kterých se umývaly a speciální místnosti, kde se holily, Nejdříve dost tupými břitvami, v 18ctém století začaly používat směs z cukru a citronu, která fungovala jako vosková depilace a byla docela bolestivá. Tu používají dodnes například v Egyptě nebo Tunisu.

V paláci byla také místnost nářků, kam se zavíralo za trest.

Škola:

V harému probíhala poměrně podrobná a přísná výuka. Konkubíny chodily každé dopoledne na vyučování. Učily se turecky a arabsky, v určitém období i persky. ( protože většina žen z harému nebyly Turky, ale často byly z Evropy, z Balkánu, Kavkazu nebo severní Afriky.) učily se číst a psát, tančit a zpívat, hrát na hudební nástroje, vyšívat a základní počty.

Učily se i o islámském náboženství, nenutili je násilím konvertovat, ale pokud se posunuly v harémovém žebříčku výš, obvykle konvertovaly, aby se udržely a zapadly, protože stejně musely dodržovat pravidla islámu a žít stejně, jako ty, které byly muslimky.

Samozřejmě se učily také etiketě a pravidlům. Oblíbenkyně pak byly učeny i sexuálním praktikám a někdy poezii ( aby byly pro vládce co nejvzdělanější a nejzábavnější).

Několik hodin denně měly volno, mohly odpočívat nebo se věnovat cvičení či se dál samostatně vzdělávat. Pokud ještě nebyly vybrány, často uklízely po harému nebo chystaly lázeň pro sultánku atd.

Dívky, které nebyly vybrány pro sultána nebo prince byly někdy vybírané jako služebné pro sultánky a často zůstávaly služkami. Později se z nich mohly stát kalfy ( dozorkyně) nebo učitelky nových konkubín.

Konkubíny, které byly vybrány pro sultána, patřily mezi tvz. privilegované. Říkalo se jim odalisky.

Konkubíny:

Přestože v seriálech můžeme vidět mladé ženy okolo dvaceti v hezkých šatech, realita byla trochu jiná. Členkou harému se dívka mohla stát v den, kdy dostala menstruaci, takže dříve vyspělé dívky klidně už v 11ti letech ( a v 11ti je také klidně mohli poslat sultánovi, kterému bylo třeba 60).

Bylo naprosto běžné, že v harému byly dívky ve věku 12-15, byly to děti. A tyto děti musely fungovat, jako konkubíny.Právě v tak mladém věku byly nejvíc žádané, v 18ti už byly považovány za starší...Pokud se nestaly oblíbenkyněmi nebo neskončily v něčích službách, okolo dvacátého pátého roku je provdávali za poměrně dobře postavené muže nebo posílali do starého paláce. Záleželo i na jejich poslušnosti a tomu, jestli se někomu neznelíbily. Vybíraly se samozřejmě podle vzhledu, ale také podle šikovnosti a poslušnosti a schopností.

Musely na slovo poslouchat kalfy ( dozorkyně) a své učitele. Pokud nějaká neposlouchala, byla potrestaná. Normální bylo veřejné bičování, bičování chodidel nebo dlaní, den bez jídla nebo zavření do místnosti nářků. Pokud byla nějaká dívka moc vzpurná nebo se hodně provinila, byla vyhnaná do starého paláce, kde skončila zavřená do konce života nebo jako něčí služka a nebo byla popravena. Oblíbená poprava byla, že jí podřízli krk a hodili v pytli do Bosporu...

Na druhou stranu se o ně v paláci nestarali špatně, dostávali dobrou stravu několikrát denně, měly k dispozici mísy s ovocem a sladké a měly kde spát. Pořád lepší, než být prodaná do nevěstince nebo někam na farmu jako otrokyně na práci....

Takové ty krásné šaty, které znáte z filmů nebyly pro každou. Obyčejné konkubíny nosily docela obyčejné, praktické šaty a ty lepší si šetřily na slavnosti ( například ramadán) široké kalhoty a průhledné svršky se nosily jako spodní prádlo, ne jako normální šaty. ( nebo se to nosilo v Persii ve starověku, ale v Turecku nikdy).

Oblíbenkyně sultána a princů nosily na běžné nošení uniformy, aby byly oddělitelné na první pohled od těch obyčejných ( samozřejmě v jak kterém období nebylo to po celou historii stejné.) Jinak měly vlastní šaty, právě ty krásné. Ale nejhonosnější róby měla samozřejmě valide sultan. A to, co nosila valide, nesměla nosit haseki a to, co nosila sultánka nemohla nosit obyčejná oblíbenkyně atd. ( jako u nás nebo na francouzském dvoře, kde například hraběnka nemohla mít to, co vévodkyně atd.)

Tituly

AGHA – lze přeložit jako „pán“, velmi často užívaný titul, nejen pro civilní občany, ale i pro vojenské důstojníky či soudní funkcionáře

BEY – „náčelník“ či „vůdce“, titul užívaný pro muže, který vede menší skupinu lidí, může mít na starost menší provincii; často se ale užívá místo příjmení pro urychlení

HASEKI – titul pro konkubínu, která byla matkou prvorozeného syna ( ale říkalo se tak i ostatním, které porodily syny.) Tímto titulem se také označovala nejmocnější žena v paláci po valide sultan.

HATUN – přeložitelné jako „slečna“ nebo „paní“, dostávaly ho oblíbené konkubíny, hlavní kalfy nebo hlavní služebné sultánek.

HAZRETLERI – titul označující příslušnost Osmanské říši, užíván pouze u výše postavených

SEHZADE – mužský potomek některé ze sultánek, dá se přeložit jako princ.

SULTANA HATUN - žena, která platila jako hlavní žena sultána nebo prince.

VALIDE – „matka sultána“, pokud matka zemře, získá tento titul některá ze sultánek, která se začne starat o harém, zároveň toto označení používají potomci pro oslovení své matky, aby jí tak vyjádřili respekt a úctu.

Stupně a pozice

Běžná konkubína, která přišla do paláce jako otrokyně, například z trhu s otroky to neměla lehké. Přesto se s nimi v paláci nezacházelo jako s otrokyněmi, vzdělávaly se, dostaly šaty a zdravotní péči a dokonce dostávaly každý měsíc malý plat. Byly vlastně takové nedobrovolné zaměstnankyně za malé peníze, ale pořád lepší, než otrokyně.

Když přišly do paláce, byly pečlivě prohlídnuty, jestli jsou panny a vyšetřeny lékařkami. Ne všechny ale přišl do paláce jako otrokyně, sultán dostával často konkubíny jako dar, takže některé už přišly s lepším postavením. Mnohdy si je také právě sám sultán nechal osobně pozvat do harému a s těmi pak bylo zacházeno lépe.

Pokud byla vybraná do harému prince nebo sultána, stala se z ní tvz. Odaliska. Ve chvíli, kdy byla zavolaná a strávila se sultánem noc, stala se tvz. Gözde - oblíbenkyně. Gözde doslova znamená ,,v oku." Těmto dívkám se říkalo Hatun ( což znamená paní nebo slečna), což bylo zdvořilostní oslovení, které se přidávalo za jméno. kromě oblíbenkyň byly hatun i nejvýznamnější služebné, například hlavní služebná valide sultan.

Hatun neměly nějaká speciální práva, dostala vlastní komnatu, ( ale služku ne, dokud neotěhotněla) uniformu, kterou musela ve všední dny nosit a byla zproštěna povinností ( nemusela pracovat) ale dál docházela na vyučování a musela poslouchat. Byla ale výš než ostatní konkubíny a ty se k ní musely chovat zdvořile a projevovat úctu.

Gözde hatun byla povinna být stále připravená, kdyby si jí sultán zavolal a taky poslouchat sultánovu matku a sestry ( které si jí, pokud se těšila nějaké větší přízni, často zavolaly ,,na kontrolu" a pokud se jim nelíbila, nebylo těžké se jí zbavit. Výhoda byla, že jakmile s ním strávila noc třeba jen jedinkrát, byla už napořád oblíbenkyně. Spousta konkubín ale zůstala po jedné noci zapomenuta a už nikdy si jí nezavolal. V tom případě žila v pohodlí v paláci ve své komnatě a pokud sultán umřel, mohla se vdát.

Pokud si jí zavolal víckrát, byla váženější, dostávala víc peněz a často dostávala i dárky, šperky, zlato, látky na šaty a jiné takové věci.

Hlavní ženou byla samozřejmě ta, která porodila nejstaršího prince, ale pokud ještě sultán neměl děti, mohla se z oblíbenkyně stát hlavní žena sultána. Tohle byl opravdu oficiální titul, když nějakou jmenoval hlavní ženou, říkalo se jí Sultana hatun.

Pokud oblíbenkyně otěhotněla a porodila syna, stala se Haseki. ( královská manželka) někdy se jim říkalo Haseki-sultan, ale titul ,,sultan" byl určen jen valide nebo dcerám sultána ( princeznám).

Matka následníka trůnu byla Bas Haseki. Ta měla vlastní služebnictvo, kuchaře, hamam a vlastního eunucha. Často i svou osobní kalfu.

Pokud sultán zemřel a na trůn nastoupil syn dané Haseki, stala se z ní valide sultan a vládla celému harému.

Pokud porodila dceru, dostala služebné a větší komnaty, ale jinak moc víc neznamenala. Výhoda byla, že po smrti sultána se mohla znovu vdát, matka princů nikoli.

Kromě konkubín a sultánek a služebných byly v paláci i kalfy. Slovo ,,kalfa" znamená něco jako dohlížitelka nebo dozorkyně. Běžné řadové kalfy na tom nebyly o moc líp, než služebné, dohlížely na pořádek v harému a podávaly například jídlo a doprovázely konkubíny na hodiny a do lázně. Konkubíny je ale musely poslouchat. Jiné zase pracovaly jako učitelky a učili v harémové škole.

Výš postavené kalfy byly nadřízené těch řadových a dohlížely na harém jako celek a také často pracovaly přímo pro sultánky a favoritky.

Hlavní kalfa ( Kalfa sultána) měla na starost harém a po valide měla v podstatě hlavní slovo, ale ta měla svou práci a v běžných harémových prostorách moc času netrávila, zabývala se důležitějšími záležitostmi.

Jediní muži v harému byli vykleštění eunuši, kteří pracovali jako stráž a vyučovali dívky v některých oblastech etikety. Dohlíželi hlavně na to, aby se nikdo s nikým nepral nebo nechtěl utéct.

Nejmocnějším úředníkem v harému byl vrchní eunuch. Byl nejdůležitějším prostředníkem mezi harémem a ostatním světem. Vybráni byli mezi otroky a podrobeni kastraci.

Tituly sultánské rodiny

Tituly žen už jsme si řekli, tak přejdeme k titulům mužů. Samozřejmě byl sultán, vládce, žejo, něco jako král. Titul ,,princ" se v Turecku nepoužíval, ten titul zněl Sehzade. Dcera byla sultan.

Syn sestry sultána ( sultánův synovec) nesl titul Sultanzahde.

Tituly Sehzade a sultan měli i vnuci a pravnuci sultána, titul se nedědil jen přes první generaci...

Harémy princů

I princové měli harémy a to poměrně brzy. Jejich harémy se začaly zakládat, když jim bylo nějakých 14-15 let. První konkubíny do harému vybírala obvykle princova matka často se svolením nebo doporučením valide sultan a hlavní kalfa. Vybírány byly jak velmi mladičké dívky tak i ty starší ( tím se myslí třeba 17-18 jako ,,zkušené" i když zkušené být samozřejmě nesměly)

Později si princ sám mohl zavolat dívku, která se mi líbila, pokud nebyla v harému jeho otce nebo bratra. Jinak to bylo v podstatě stejné, oblíbenkyně dostala vlastní komnatu a pokud otěhotněly a porodily prince, staly se z nich haseki...

Samozřejmě mezi nimi byla obrovská konkurence, přestože spory a hádky byly zakázané. Protože přízeň znamenala moc a peníze a pokud měly děti, šlo i o děti, protože syn té matky, který se stal sultánem jí tak udělal valide sultan a ostatní synové byli popraveni.

Princové ani sultánové se obvykle neženili, nebylo to zvykem, ale někdy se tak stalo. Dívka, která se vdala měla samozřejmě zase o něco vyšší pozici, jako manželka sultána.

Portréty sultánek známých z historie:

Hürrem sultan

Manželka sultána Sulejmana, matka sultána Selima II, původem z Ukrajiny, jmenovala se Alexandra Lisovska a je známá pod přezdívkou Roxelana. Do paláce přišla v poměrně vysokém věku ( na konkubínu) asi 16 let.

Mahidevran sultan

První manželka sultána Sulejmana, sokyně Hurrem, matka prince Mustafy a Razyie a Fatmy sultan. Pocházela z Kavkazu, její rodné jméno bylo Rosne Pranvere, jak vidíte byla opravdu hodně mladá ( Sehzade Mustafa se narodil, když jí bylo 15)

Nurbanu sultan

žena sultána Selima II a matka sultána Murada, původem šlechtična Cecilia Venier-Bafo z Benátek. Do paláce přišla, když jí bylo 12 let...Zvláštní u ní je, že nikdy nekonvertovaal k islámu, zůstala křesťanka.

Kosem sultan

Žena sultána Ahmeta I a matka sultána Murada IV a Ibrahima I ( Murad dlouho nevládl a jeho bratr stihl nastoupit na trůn.) Byla řeckého původu, pocházela z ostrova Tinos a její rodné jméno bylo Anastazia.

Kürra Efsunsah sultan

Jedna z konkubín právě prince, který se nikdy nestal sultánem, byla žena prince Halima ( jednoho ze synů sultána Ibrahima I ) Pocházela z Polska,známá byla především tím, že Se s ní princ oženil ještě před tím, než mu porodila syna, pravděpodobně z lásky, ale když byl princ otráven, jí otrávili taky...

Ták a pokud se vám článek líbil, napište a příště by jsme mohli nakouknout do harému ve starověké/ středověké Číně :)