Psychopatíkův Blog :33

Za všechno může Děd Maroz - Psychopříběh 9

-Vánoce. Svátky klidu a míru... a.. ale houby klidu a míru!

Ve škole jsme se teď víc než na přednášky a výuku soustředili na Vánoce. Byl leden. Ano leden, v Rusku se to slaví v lednu. 

Jelikož jsme se v tomhle semestru sešli opravdu hezky, z různých koutů světa, bylo si o čem povídat. Každý jsme vyprávěli, jak se tráví Vánoce u nás. Horlivě jsem vykládala, jak u nás dárky nosí Ježíšek ( Ježíšek jsem řekla česky a doufala, že to pochopí) a jak se přejídáme a jak házíme botou...No všechno bylo perfektní. Dokonce ani s Bogdou jsme se teď nehádali. Vlastně jsme měly jedno společné; nesnášenlivost zimy. Bogda jako jižanka na tom byla ještě hůř než já. Kluci ze Sibiře si z nás utahovali. No ale jim se to řekne, když vyrostli v mínus 40ti...

Můj přítel už byl doma, když jsem přišla a podle manuálu chystal Vánoce. V duchu jsem se uchechtla. Vzpomněla jsem si, jak jsem doma jako malá vždycky chystala pasti na Ježíška. Mouka před stromečkem, mobil s kamerou ve větvích... Co si asi nachystám na dědu Mráze...

Jenže nakonec mě napadl úplně jiný nápad, než chystat pasti na dědu Mráze... Pozvala jsem Gríšu k nám. Tak at se kluci seznámí, žejo :D Karunko, Karunko, ty máš ale nápady. Že tě šílené věci napadají je v pořádku, ale proč je musíš všechny uskutečňovat?

Můj milášek samozřejmě nebyl štěstím bez sebe. A už vůbec ne, když mi Gríša položil ruce na břicho a řekl, že vypadám výborně. No ale nakonec se nám přece jenom podařilo najít řeč a zdálo se, že aspon pro dnešek nikdo nikoho nezabije. Ostatně, to je moje privilegium, přece. 

Ale když jsme ho byli vyprovodit, vyběhla z poza rohu nějaká praštěná mášenka a málem skočila Gríšovi po krku. Ani nevím proč, ale měla jsem pocit, že ho prostě musím bránit. Tak jsem popadla hroudu sněhu a začala odrážet ,,útok". Jenže, mám se sněhem takový malý problém. on totiž studí. Ano, sníh studí, vážně. Takže... no pohled na mě v obřím kožichu a s těhotenských břichem jak poskakuju a pištím ,,studí studí" nebyl zrovna moc důstojný. 

Pánové se naštěstí přidali a šílená fanynka byla brzo tak zkoulovaná a zadupaná do sněhu. (ano, zadupaná do sněhu, jsem drsná mamča!) Jenže Gríša mě samozřejmě nezapomněl obejmout na rozloučenou, takže schytal další sněhovou kouli. No a začala nová bitva. No prosím. Dva dospělí chlapi a mlátí se sněhovýma koulema kvůli ničemu. Ne, ti chlapi maj vážně místo mozku oříšek. A to všichni...xD

Na druhou stranu, perou se o mě dva nejhezčí kluci na světě. Tak na to, že ještě ve 13ti jsem byla nejošklivější holka ve třídě a kluci se mi obloukem vyhýbali... udělala jsem dost pokrok. 

Večer před usnutím jsem přemýšlela o tom, co se to vlastně děje. Vyvolená... já? ne, nechci si tak říkat. Šéfové mi tak říkají. Každopádně vesmír k tomu musel mít důvod určitě si na mě jen tak neukázal a neřekl: ,, Tak třeba ty." Vesmír spojuje mě a Gríšu dohromady. Jenže já se zamilovala už dřív do někoho jiného. To vesmír opomenul. Kéž by jsme tak mohli být spolu všichni tři. Prudce jsem se posadila na posteli. A PROČ BY NE? Dyt můžeme, jenom musím nějak zařídit, aby se mi kluci navzájem nezabili...Ale bylo by to hezký. Nechtěla jsem dělat blbosti ani myslet na blbosti, ale zároveň jsem nechtěla, aby vesmít proklel mou rodinu po deset generací. 

Zima pokračovala a a se v jaro a jaro v léto. Udělala jsem oba dva semestry a byla na sebe dost pyšná.  Ale byla jsem jako velryba .Asi bylo třeba začít myslet na porod. No vzhledem k tomu, že ruské zdravotnictví je ještě veselejší než to naše, to bude opravdu zajímavé...Šéfové mě ale všelijak uklidňovali, jak to bude v pohodě a že mi zařídí nejlepší péči. Ovšem zato furt nadávali na mého miláška, prý že by bylo lepší se ho zbavit. Pche! Jak tohle můžou říct? Která zrůda by někomu brala jeho milovanou osobu jen kvůli nějakému vesmíru? Ti šéfové jsou vážně těžce na palici. ještě že jáí tu mám rozum! Ale byla jsem čím dál nervóznější kvůli porodu...

- Jsi zvědavá jak bude Kara rodit a co všechno natropí v porodnici? Dej plus a těž se na další díl!

+12

Příběhy a povídky

Autor: Psychoušek   |   Publikováno: 05.10.2016   |   Zobrazeno: 1048x