Psychopatíkův Blog :33

Proč někam patřit?

Tak mě napadla další stupidní a zbytečná úvaha, která stejně nic nezmění, ale já vás s ní stejně musím otravovat

Otázka zní? Proč někam patřit.

Protože je to lepší, někam patříte, jste součástí něčeho, máte kolem sebe lidi se stejnými zájmy a názory, lidi se kterými pohromadě jste silnější...Proto se lidé tak snaží někam patřit. Někam se zařadit, mít aspoň někoho, kdo vám řekne, pojď ty přece patříš k nám ty seš tu s náma, na tobě nám záleží, ty jsi důležitý... Kdo by tohle nechtěl?
I já mám samozřejmě takovou potřebu, ale ne tolik, jako hodně jiných lidí. Jsem dost samotářská, v davu jsem ztracená když je pohromadě víc jak 3 lidi tak většinou i nespokojená. Ale patřit do takové malinké partičky, kde by jsme si rozumněli, byli jsme si rovni a všichni přátelé na stejné úrovni? To by bylo super...
Být outseiderem samozřejmě výhody má. Já jím jsem celý život a zjišťuju, že mi to až tak nevadí. Jsem samostatná, mám klid, a můžu být taková, jaká chci, ničemu se nemusím podřizovat. Je to vlastně docela svoboda :D
Za celej svůj život jsem do žádné skupinky nezapadla. Nutno dodat, že jsem poměrně zvláštní a komplikovaný člověk, kterého ne každý snese, takže se není čemu divit. Na základce jsem se ani nepokoušela se někam moc začleňovat, to fakt nemělo cenu. Měla jsem dvě kámošky, pak jsem se ještě občas bavila s jedním klukem ve třídě a s jednou holkou z nižšího ročníku a to bylo vše. Víc se ani nedalo ti lidi tam... No... Už jste byli v ústavu pro choromyslné? Určitě jo, lidově se jim říká základní školy ;)
Na střední se nám ze začátku parta hezky rýsovala. já, ještě 4 holky a jeden kluk. Problém nastal ve chvíli, kdy dvě holky z té party po pár měsících založili gang s jinými a na nás tři zbylé už se téměř nepodívali. :( Ty dvě zbývající se však o to víc sblížily sami se sebou a já tak nějak zbyla. Nevyčítám jim to, přeju jim to, pořád je mám moc ráda a vím, že ony mě taky, že jsme pořád kámošky, jen jim je prostě líp ve dvou... Ten kluk se jako jedinej se mnou opravdu dost baví. Proto taky v přátelství kluky preferuju. Takže s partama jsem sekla. Jediná, která fakt stála za to, byla na Ambroziádě, která ale trvala týden a za tu dobu se snad nemůže nic pokazit.
Vstoupení do davu je úspěch, pokud dav opravdu spolupracuje a jede se jeden za všechny - všichni za jednoho. Pak ano. Ale jinak? Spíš ne. Lidi, vždycky ten, komu na vás bude záležet nejvíc budete muset být vy sami. Člověk je od přírody tvor sobecký, takže nečekejte, že z vás někdy někdo padne na pusu...

+16

Zajímavosti

Autor: Psychoušek   |   Publikováno: 15.08.2016   |   Zobrazeno: 838x