Ametyst ode mě není dost dobrej
Dneska má mamka narozeniny... že jsem se na to já vocas nevykašlala..... Pravda, vzpomněla jsem si až dneska. Ne jak moje dokonalá sestra, která už minulej týden zburcovala babičku, aby s ní upekla dort....
Ale i tak jsem si dala tu práci vzít ametyst, co jsem kdysi dávno koupila a nějak se nevyužil a navázat ho na přívěsek a na šňůrku a schovat ho pro mamku.
Když jsem jí přála, myslím, že byla celkem ráda i když to hned začala srovnávat s tím dortem od sestry a že jsem si určitě ani nevzpomněla, že mi to někdo před třema minutama řekl..... to jsem přešla. Byla jsem ráda za to, že si to vůbec vzala a že pro mě měla vlídnýho slova. Potěšilo mě, že se jí kámen líbil, bála jsem se že to nebude dost... hm, asi nebylo.
Ted jsem zrovna psala něco do Pek ( je to hroznej předmět, musím v něm pracovat mimo školu ještě třeba dvě tři hodiny denně a občas se z toho trošku hrutím. Když míi sestra vlezla do pokoje, trochu ostřeji jsem na ní houkla, ať počká. Měla jsem rozepsané cvičení, které jsem dělala už po čtvrté a nechtělo se mi to kvůli ní dělat znova...
máma po mě vystartovala, že co si to dovoluju na Jáju zvyšovat hlas a at táhnu, že nemám existovat, ametyst mi hodila na stůl s tím, že jedinýho co chce k narozeninám je, abych jim už dala pokojv a že šutr, kterej jsem vyhrabala kdo ví kde na popslední chvíli stejně nechce. A nezapomněla dodat, jak se jí Jája s dárkem chystala už dopředu.....
No, tady je vidět, jak jsou někteří lidé nevděční. A o to víc to bolí, když je to vaše vlastní rodina,. :'( Chápu.... proč by měla chtít dárek od té hrozné holky, která si dovoluje mít svůj vlastní názor, nosit hlavně černou, pořád nervačit a už nemít samý jedničky? Fakt, nemá ze mě užitek tak proč mi nechat tu čest dávat jí dárky.... To náleží těm, jako je moje sestra, kteří si vzpomněli týden dopředu....
Komentáře
liankag(ANIME!)
Je mi tě líto, že tak musíš trpět. ( Ano, doopravdy sem to napsala) U nás je to taky tak podobně. Když já zapomenu na mamkine narozeniny... Né, nechci to psát.
Kylu(EMO-GIRLS)
U nás je to trochu mírnější, ale taky nadržují ségřea to dělá mnohem víc problémů než já.
KÁJA - HAPPY
U nás taky. Sice ne stejný případ, ale podobný. Je možné, aby rodiče nadržovali???
Chilli(ANIME!)
Taky to tak u nás je. Když mě brácha řekne něco hnusnýho, všechno je v caiku. Ale když já mu něco odpovím, už na mě mamka řve, jak jsem hnusná. A já si samozřejmě hájím svůj názor, říkám, že mám právo mu odpovědět, když mě nadává. Ale ne, oni furt jaká jsem hnusná, jak mu nadávám, že jsem to nejhorší na světě...
Nejradši bych jim do očí řekla, co si o nich myslím, ale to by musela být celý v cenzuře. Nejdřív se tomu směju, ale potom sama v pokoji brečím, je to uvolňující a uklidňující.
Je to tak nespravedlivý, vždycky jsem já za tu zlou. Jen málokdy jsem v jejich očích za tu ,,nevinnou". A přitom to tak není.
Štve mě to. Jelikož já si obhajuju svůj názor, vždycky za všechno můžu já. Nikdy se nepodívají na věc mýma očima, jak to vidím já.
Nespravedlivé. Já se s tým prostě nedokážu smířit, že svět je nespravedlivý. A přitom já vždycky všem pomáhám, obhajuju je, zastávám se jich, pomáhám jím získat jejich práva. A co za to mám?
Slzy na tváři.
Chilli(ANIME!)
Psychoušek: Všechno má svůj konec. Jak špatné věci, tak i ty dobré...
Chilli(ANIME!)
nymfadoraHP: Taky ve mě písničky vyvolávají všemožné emoce.
A když se něco děje, jsem tu jenom pro tebe.
nymfadoraHP
Chilli: já jsem ráda žr se svěřuješ. Já jsem člověk který se potřebuje svěřit. Jinak nad tím musím pořád přemýšlet. Jsem ráda kdyż mam oppru(zbožnuju to!) a když si pouštím smutný písničky je mi do pláče. Někdy když si pouštím jiné, cítím se mocná a silná! A když skončí, nic neslyším, jsem zas v té hnusné realitě. Proti když skončí písnicka, většinou padnu bez sil do postele nebo se rozbrečím. Ano jsem divná....
Psychoušek(Sword Art Online)
Chilli: to nikdy nepřestane
Chilli(ANIME!)
nymfadoraHP:
Věř, že vím, jak se cítíš.
Dřív jsem taky byla taková. Byla jsem stydlivá, hodně citlivá, měla jsem jen jednu nejlepší kamarádku a pár kamarádek v uvozovkách.
Teď už taková nejsem. Jsem veselá, blbnu a tak. Ikdyž pořád jsem citlivá. Ale nedávám to najevo. Vlastně nikdo z mých přátel v reálu ve skutečnosti neví, kdo jsem. Je to trochu deprimující, ale mě to tak zatím vyhovuje. Teďka úplně snadno vklouznu do kolektivu, a jsem víc brána.
(brána jako brát, ne jako otvor, kterým se prochází ).
Je to sice hrozné, že velmi těžko zapadne citlivý člověk, kdežto společenský bavič lehce propluje.
Taková já jsem. Mám bariáru, která nepustí nikoho do mého citlivého já, pokud to nedovolím. Předcházím tím tomu, že mě někdo raní.
Pláč je ten nejlepší lék, stačí chvíli brečet a pustit si k tomu smutnou hudbu a za chvíli je moje bariéra znovu obnovena. Čas od času smutek musí ven, nebo by se ho uvnitř nahromadilo moc a já se zhroutila.
Když mám být smutná, brečet, tak pouze sama. Nesvěřuji se svými problémy, protože by to mohlo být mým blíznkým líto a já na ně nechci přenášet svůj smutek. Jediný, kdo může být u mě, když brečím a jsem smutná, je pouze ten, kdo smutek, který mě pomalu opouští, dokáže lehce odrazit a nechat rozpustit do vzduchu a přitom mě utěšit.
Tohle dokáží pouze zvířata. Kocourek je na to ten nejlepší.
Došlo mi, že se právě svěřuju. Snad vás to nezasáhne.
nymfadoraHP
Chilli: my to mame do.a taky :( ale nejsmutnější jr že to je u obou rodiču. Proto když jsem ti občas odrpisovala taky ty bláznivé zprávy jsem ti potom napsala že mam depresi a většiniu to bylo i kvůli rodičům.
Já byla tichá holka. Která měla okolo sebe skořápku a nikdo ji dooparavdy neznal. Teď se začíná skořápka hroutit, ale všichni k ní chodí s lepidlem, ať se nezbourá, že to bude lepší. Když jsem ve škole jsem ta bláznivá holka, která je pořád veselá a nebo citlivka či blázen. Když jsem doma brečím, rodiče na mě řvou že není uklizeno. V
Ikdyž jsem uklízela a můj "milovaný" bratříček si pořád chatuje se svou přítelkyní to dost bolí! V reálu nemám moc lramarádz a to mi psychiku nějak nelepší. Proto se ze mě dtala citlivka. Protože se všeho bojím protože v reálu nemám moc přátel a že mi hrozí že je ztratím. Ale přesto żádné PRAVÉ přátele nemám. Pořád jsem doma sama... A nrjhorší jr když se nemáš komu svěřit. Už že to jenom píšu se mi chce brečet. Doopravdová kamarádka mi schazí. Moje máma na mě pořád řve jelikož jí prý "otravuju". Prý půjde do německa za prací aby vydělávala. Chová se ke mě podle toho jaké mám známky. Když mám 1 jsem nejlepší dítě na světě. Když mám 2-3 jsem idiot. Když mám 4-5 jsem strašný dítě a nevděčný prachant. Myslí si že na mě leze puberta. Já si naopak myslím že rozum. Vážně to bolí...
Chilli(ANIME!)
ejmysek: Rodiče mají vždycky pravdu, ikdyž máš pravdu ty.
Smutné. Snad se ti to zlepší a přestane to.
Chilli(ANIME!)
Psychoušek: Hm... Už to tak je. Ale těší mě, že se mnou někdo soucití.
Tvoj situace je taky hodně nespravedlivá. Snad to brzy přestane nám oběma.
ejmysek(ANIME!)
Chilli: mě to taky mrzímám to doma stejně akorát s mamkou
Psychoušek(Sword Art Online)
Chilli: to mě moc mrzí ze to tak mas je to strasne nespravedlivé